Luděk Sedlák

Luděk Sedlák (nar. 1954). Kdysi korespondenční hráč a skladatel šachových studií, dnes amatér 1.VT, věrný služebník bohyně Caissy. Vydavatel časopisu Šemík.

Šachový vlak, šachová historie, šachová výročí

[29.10.2012 23:51:16]

     V době od 12. do 16. října 2012 se uskutečnila druhá jízda šachového vlaku, tentokrát po trase Praha – Drážďany – Vratislav – Piešťany – Vídeň – Praha. Také letos se jízda vydařila a určitě ji na tomto blogu znovu popíšu z pohledu přímého účastníka. To si ale nechám na jindy, dnes bych se s vámi rád podělil o střípky z historie, která se týká měst, v nichž končily jednotlivé denní etapy.
Také letos se přenocovalo v místech, která se natrvalo zapsala do dějin šachové hry. Tyto dějiny se vesměs týkaly doby, která už nemá pamětníky – doby, kdy váleli Lasker, Rubinstein, Duras, Schlechter, Nimcovič, Marshall, Spielmann a další koryfejové, k nimž dodnes s obdivem vzhlížejí milovníci královské hry, ale které už i ti nejstarší pamětníci znají jen z vyprávění. Vymykají se jediné Drážďany, jejichž nejslavnější šachová chvíle přišla až v roce 2008 – tehdy se staly dějištěm šachové olympiády. Naproti tomu Vratislav, Piešťany, Vídeň, Praha – to vše jsou místa velkých mezinárodních turnajů konaných před sto lety. A co je na tom tak výjimečného, že to někomu stojí za napsání článku? Říkám-li před sto lety, není to jenom přibližné vyjádření doby dávno minulé; to sice platí v případě Vídně, kde se konaly mezinárodní turnaje (mimo jiné) v letech 1907 a 1908, a Prahy (rovněž rok 1908), kdežto slavné turnaje v Piešťanech a ve Vratislavi se konaly právě v roce 1912, slavily tedy v letošním roce sté výročí.
     Uvedených turnajů (Vídeň 1907, Vídeň 1908, Praha 1908, Piešťany 1912 a Vratislav 1912), nebo alespoň některého z nich, se zúčastnila tehdejší kompletní světová špička s výjimkou mistra světa Emanuela Laskera. Nejpovolanějším průvodcem po všech turnajích by mohl být náš Oldřich Duras, který hrál v té době v životní formě – ve Vídni 1908, v Praze a ve Vratislavi dělil první cenu, ve Vídni 1907 byl druhý a v Piešťanech čtvrtý až šestý. Kdyby se sečetly výsledky všech pěti turnajů, žádný z jeho soupeřů nebyl úspěšnější, dokonce ani Laskerův soupeř v zápase o titul mistra světa Karl Schlechter, ani další potenciální kandidát Akiba Rubinstein (ten se však, na rozdíl od Schlechtera, k zápasu s Laskerem nikdy nedostal). Pokochejte se výsledky těchto turnajů, připomeňte si skvělé výsledky Durasovy i jména jeho soupeřů, tehdejších mistrů, od nichž se učily další generace.
Vídeň 1907: I. Mieses 10 ze 13, II. Duras 9, III.–V. Maróczy, Tartakower a Vidmar 8½, VI. Schlechter 7½, následovali Berger a Perlis 6½, Martinolich, Spielmann a Wolf 6, Albin a Löwy 3, Prokeš 2.
Vídeň 1908: I.–III. Duras, Maróczy a Schlechter 14 z 19, IV. Rubinstein 13, V. Teichmann 12, VI. Spielmann 11½, VII.–VIII. Perlis a Tartakower 11, dále Leonhardt, Marshall a Mieses 10, Swiderski 9½, Salwe 8½, Johner 7½, Berger 7, Alapin, von Bardeleben a Süchting 6½, Cohn 6, Réti 1½.
Praha 1908: I.–II. Duras a Schlechter 13½ z 18, III. Vidmar 13, IV. Rubinstein 12½, V. Teichmann 11½, VI.–VIII. Leonhardt, Marshall a Salwe 11, dále Janowski 10½, Duz Chotimirskij 9½, Alapin 9, Mieses a Süchting 8½, Spielmann 7½, Prokeš 6½, von Bardeleben 6, Kvíčala 5½, Rabinovič 5, Fr. Treybal 4½.
Piešťany 1912: I. Rubinstein 14 ze 17, II. Spielmann 11½, III. Marshall 10½, IV.–VI. Duras, Schlechter a Teichmann 10, VII.–VIII. von Balla a Breyer 9½, dále Alapin, Salwe a Sterk 9, Lowcki 8, Barász a Yates 6, Hromádka, Cohn a Leonhardt 5½, Johner 4½.
Vratislav 1012: I.–II. Duras a Rubinstein 12 ze 17, III. Teichmann 11½, IV.–V. Schlechter a Tarrasch 11, VI. Marshall 9½, VII. Spielmann 9, následovali Barász, Breyer, Mieses a Przepiórka 8½, Burn 7½, Cohn a Levitsky 7, Carls 6½, Lovcki 6, K. Treybal 5, von Balla 4.
     Výsledky dokládají velkou vyrovnanost někdejší šachové elity, v níž nikdo neměl nic jisté a mohl se klidně objevit na obou pólech tabulky, a lze z nich vyčíst i mnohé další zajímavosti. Například proč se Richardu Teichmanovi přezdívalo Richard Pátý, jak na oněch turnajích (ne)uspěli další čeští zástupci nebo jak neslavně dopadl při své mezinárodní premiéře tehdy devatenáctiletý Richard Réti. Ten na turnaji ve Vídni 1908 skončil beznadějně poslední, když z devatenácti partií ani jednou nevyhrál a dosáhl pouhých tří remíz, jednu však uhrál se spoluvítězem turnaje Durasem.
     Oldřich Duras se na zmíněných turnajích zaskvěl nejen umístěním na nejvyšších příčkách, ale i vynikajícími partiemi, které jsou dodnes ozdobou šachových učebnic. Na to mohl žehrat zejména jeho rival Spielmann, jenž se stal hned dvakrát (jistě nechtěně) spolutvůrcem partií, za něž Duras obdržel cenu za krásu. Většina čtenářů tyto partie pravděpodobně zná, přesto připomenu alespoň jejich závěr.
Postavení prvního diagramu vzniklo v partii Duras – Spielmann (Vídeň 1907) po 18. tahu černého. Následovala kombinace: 19. Jxb7! Vxd1+ 20.Vxd1 Sxc3 21.J7c5 Jb4 22.g5! De5 23.Jxa5! h5 24.bxc3 Dxc3+ 25.Kb1 Dxc5 26.Vd8+! a černý se vzdal (vykřičníky opisuji z Prokopovy monografie Duras vítězí, vyd. Praha 1944, bez ohledu na to, že později byly nalezeny i jiné cesty k výhře).
Druhý diagram zachycuje postavení po 44. tahu černého v partii Duras – Spielmann (Piešťany 1912), kterou Duras rozhodl krásným tahem 45.Dg3!! Dáma přerušila vazbu věže a po 45... Dxh6+ 46.Dh3 Dd6 47.Kh1 Kg8 48.Vxe8+ Kf7 49.Vh8 se černý vzdal.
Oldřich Duras je znám nejen jako skvělý turnajový hráč, ale též jako znamenitý skladatel šachových studií a úloh. Fascinován rokem 1912 jsem zapátral, jestli nějakou zajímavou nesložil právě před sto lety, mohla by být stylovým doplňkem k partii se Spielmannem z Piešťan. Ve zmíněné Prokopově monografii jsem skutečně objevil následující trojtažku (diagram č.3), která vyšla ve Zlaté Praze dne 6. prosince 1912. Zkuste ji sami vyřešit, ale upozorňuji, že to není vůbec jednoduché. Napovím jenom, že existuje pozoruhodná analogie s oceněnou partií – v tom, jakým způsobem mistr Duras zachází se svou nejsilnější figurou. (Řešení uvedu zhruba za týden v diskusi pod článkem. Dovoluji si tipnout, že vyřešit tuto úlohu bez pomoci počítače nebude snadné ani pro renomované šachisty.)
Úplně za závěr bych měl napsat, proč jsem tyto historické souvislosti vytrhl z kontextu a nepočkal s nimi na článek o jízdě šachového vlaku, který jsem přislíbil v úvodním odstavci. Bylo to jakési nutkání, které mě přimělo, abych se podíval, jestli se před sto lety, v onom už vícekrát zmíněném roce 1912, neudálo ještě něco šachově významného. Mrkni se do knížek, nebudeš litovat, pokračovalo vábení, jemuž jsem neodolal.
Zalistoval jsem v první knížce, která mi padla do ruky ... a narazil na skvostnou miniaturku Eduard Lasker – Thomas, Londýn 1912. Asi ji všichni znáte, bílý obětí dámy na h7 vylákal černého krále na procházku, která skončila až na první řadě a ukončil ji odtažný mat tahem bílého krále. Pro připomenutí: 1.d4 e6 2.Jf3 f5 3.Jc3 Jf6 4.Sg5 Se7 5.Sxf6 Sxf6 6.e4 fxe4 7.Jxe4 b6 8.Je5 0-0 9.Sd3 Sb7 10.Dh5 De7 (viz diagram č.4) 11.Dxh7+! Kxh7 12.Jxf6+ Kh6 13.Jeg4+ Kg5 14.h4+ Kf4 15.g3+ Kf3 16.Se2+ Kg2 17.Vh2+ Kg1 18.Kd2 mat. (nevšední mat je zachycen na posledním diagramu). Trocha pátrání na internetu vedla k zjištění takřka neuvěřitelnému: Podle www.sachykunovice.cz, kde je přetištěn článek z časopisu Šachmaty Riga 5/1976, šlo o volnou partii, která se hrála v londýnském klubu a podle slov samotného Eduarda Laskera to byla první partie, kterou v Londýně sehrál v den jeho příjezdu do Anglie. A teď pozor – partie se hrála dne 29. října 1912! Toto datum bylo uvedeno na partiáři, z něhož je zároveň jasné, že závěrečný tah bílého byl skutečně Kd2, nikoli velká rocháda, která je uvedena v některých knížkách. Právě dnes, v den otištění tohoto článku, je tomu na den přesně 100 let.
Rozumíte tomu? Kdo zařídil, že ono vnuknutí přišlo zrovna dnes? Proč ne o den či týden později? Zdánlivě by to mohlo být jedno, ale o pointu článku bych nenávratně přišel. Jsou prostě věci mezi šachovým nebem a zemí, kterým nám, obyčejným smrtelníkům, není souzeno porozumět.
Minule jsem psal o šachové bohyni Caisse. Že by přece jen existovala?
 

fotografie

zobrazeno(4271x) | příspevky(9x)

formulář pro příspvěvky




kontrolní kód

příspěvky k článku

07.12.2012 10:58:52 | Luděk Sedlák

Dobrý den pane Martináku,

děkuji za velmi zajímavou poznámku. Časopis Českých šachistů z roku 1912 jsem si rovněž už dříve vyhledal a mat rošádou jsem zaznamenal, ale záměny jmen jsem si nevšiml. Jednou to uvedu (samozřejmě s Vaším jménem) v pokračování článku o šachových mystifikacích. Materiálu už mám poměrně dost, snad to čtenáře zaujme i pobaví.

04.12.2012 21:52:47 | Josef Martinák

 Dobrý večer,

aby toho nebylo málo, tak v Časopisu českých šachistů 12/1912 str. 187 a 188 je uvedena partie s matem rošádou a jako bílý je uveden G.Thomas :-) . V případě zájmu mohu poslat tyto stránky v PDF.

Příjemný zbytek dne

 

Josef Martinák

 

 

01.11.2012 23:25:40 | Luděk Sedlák

1/ Pane Kalendovský, děkuji za Váš komentář a připomenutí dalšího kulatého výročí A. Aljechina. Pokud jde o Laskerův partiář, taky mě hlodají pochybnosti. Jestli jde o autentický zápis pořízený během partie nebo o její dodatečný záznam, to už dnes asi nikdo spolehlivě nezjistí.  

2/ V článku jsem slíbil napsat řešení Durasovy trojtažky ze Zlaté Prahy 6.12.1912. Jde o skladbu ve stylu české školy úlohové, která je charakterizována krásou a čistotou matových obrazců, neboli modelovými maty (každé ústupové pole je kryto pouze jednou a matu se účastní všechny bílé figury s výjimkou krále). Úvodníkem je nenápadné 1.Sc1! s hrozbou 2.Sb2! cxb2+ 3.Dxb2 mat (první modelový mat). Tématickými obranami jsou tahy 1...d2 (aby nešlo 2.Sb2 kvůli cxb2+) 2.Dxd2! cxd2 3.Sb2 mat (druhý modelový mat), 1...c4 (aby po 2.Sb2 cxb2+ 3.Dxb2+ představil c3) 2.Dd4+! Kxd4 3.Jxc6 mat (třetí modelový mat) a 1...Sf6 (aby po 2.Sb2 vzal Sxd8) 2.Sf4+ Jxf4 3.gxf4 mat (čtvrtý modelový mat). Technickými variantami (které přesto mají jediné řešení) jsou obrany 1...Jf7 2.Dxf7, 1...Vf5 2.Jxc6+, 1...Jf4 2.Dxf4+, 1...Je7 2.Df4+ a 1...b5 2.Dxc5+. Věřím, že Durasovou trojtažkou se pokochali i ti šachisté, kteří se o úlohy běžně nezajímají. A ještě malá zajímavost pro ty, kdo se marně pokoušeli nalézt řešení. Míla Vanka, letošní mistr republiky v řešení šachových problémů, to dokázal za pouhé 4 minuty.

 

01.11.2012 13:07:39 | Jan Kalendovský

Zdravím všechny, co sem chodí číst vtipné články Luďka Sedláka! Mimochodem, k jeho magii s čísly. Zatím není zcela jisté, narodil-li se veliký Alexander Aljechin 1. listopadu 1892 (t.j. dnes), nebo 31. října. To kvůli potížím s gregoriánským kalendářem, nebo ruským? Už jsem to trochu zapomněl. K partii "Lasker-Thomas, 1912". Zadáte-li na vyhledávači Google větičku v uvozovkách, objeví se na 385.000 odkazů. Z nich je asi nejlepší článek Ed. Wintera "Chaos in a Miniature".  Ale jasného pořád není podle mne nic - kde je důkaz, že Laskerův partiář je autentický, nebo zda pochází z té doby, kdy byla partie sehrána? Je to jistě jen jednostranný záznam volné partie, ale co by k tomu řekl soupeř? No, možná mne zase někdo označí, jako svého času Jirka Veselý, za agnostika (podle mne Nevěřícího Tomáše), sám Eduard Lasker komentoval tuto partii myslím různě... A co mají tyto koincidence společného s naší bohyní Caissou? Žeby něco jako vnuknutí? Taky nevím - ale pište pane Luďku Sedláku tak nadšeně o šachu jako doposud i dál!

31.10.2012 21:59:23 | Luděk Sedlák

Mám rád hraní si s čísly a daty, proto upozorňuji ještě na jednu pozoruhodnost, která se týká Oldřicha Durase. Podíváte-li se do encyklopedií, zjistíte, že se narodil 30. října 1882, takže i on má letos významné výročí. Je skoro neuvěřitelné, že i toto výročí, podobně jako datum sehrání partie Ed. Lasker - Thomas, vyšlo přesně na tyto dny. Jinými slovy: Právě včera (chcete-li: pouhý den od napsání tohoto článku) uplynulo rovných 130 let od narození mistra Oldřicha Durase.

30.10.2012 21:02:55 | Luděk Sedlák

Děkuji za ohlasy. martinh: Mat tahem krále má taky své kouzlo, ale nejste sám, komu by se víc líbil mat rošádou. Mnozí autoři šachových knížek si z toho důvodu partii pozměnili k obrazu svému - upravený závěr tahem 0-0-0 najdete mimo jiné v Pachmanově Taktice moderního šachu (2.díl, str. 85), v Alsterově Miniaturních šachových partiích (str. 124) nebo v Černobílých otaznících Inny Veselé (str. 130). Docela by se to hodilo do článku o šachových mystifikacích na tomto blogu. Abych se nechlubil cizím peřím, připomínám, že zajímavosti o této partii najdete na výše zmíněném odkazu, ale protože se to tam ještě musí hledat (v rubrice pana Martiňáka, jehož zdravím!), dávám přesnější odkaz: www.sachykunovice.cz/soubory/rubrika_martinak/7_lasker_thomas.pdf

Jirka Majer: Vidím to stejně, každého, kdo má rád šachy, Caissa čas od času navštíví - proto jsou naše řady (jejích příznivců) tak početné.

 

30.10.2012 16:25:22 | Jirka Majer

Luďku, jestli nějáký bůh existuje, tak Caissa určitě ano! Díky za pěkné hledání souvislostí.

30.10.2012 14:04:39 | martinh

Škoda, že v partii Ed. Lasker - Thomas bílý nedal spíše 18.0-0-0 mat! Kolikrát za svou praxi dá šachista mat rošádou??  

30.10.2012 00:51:16 | Luděk Sedlák

1/ Vidím, že se mi přeházely diagramy a jeden se omylem objevil dvakrát. Za to se omlouvám, stejně jako za některé stylistické nedostatky, jež se neodvažuji opravit, neboť se obávám, že při opětovném vkládání opraveného článku by se změnilo datum, které je pro tento příspěvek podstatné. I tak jsem to stihl jen o fous - ještě 9 minut a pointa by byla fuč.

2/ Těším se na řešení trojtažky. Doufám, že počítače neodhalily žádnou neřešitelnost ani vedlejší řešení, což je bohužel úděl šachových úloh a studií z doby předpočítačové. Zkontrolovat jsem to nestihl - věřím mistru Durasovi, že žádný takový defekt ve své úloze nedopustil.

Untitled Document




www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox