David Navara

nejlepší český šachista
na světovém žebříčku na 24. místě (ELO 2722)

Lesk a bída slávy

[30.10.2014 19:33:42]

Stojím v tramvaji a čtu si. Vtom zaslechnu mužský hlas, jak říká kolegovi: „Hele, Navara!“ Ohlédnu se. Dva muži stojí o kousek dále a dívají se směrem ode mne, z okna. „Nissan,“ doplní druhý.

Jako dlouholetý český reprezentant jsem poměrně známým člověkem, ať už se mi to líbí, či nikoliv. Samozřejmě se nemohu srovnávat s televizními hvězdami, ale ani o to nestojím. Vlastně mi vyhovuje situace, kdy o mých úspěších ví šachový svět a mé blízké okolí, zatímco pro ostatní zůstávám neznámým kolemjdoucím nebo spolucestujícím.
Popularita nebo sláva totiž s sebou vedle příjemných věcí (peníze, obliba, moc) přináší i nepříjemné. Ztrátu soukromí, kritiku, napětí.
Postoje lidí k celebritám (a nejen k nim) bych rozdělil do tří skupin, přičemž u většiny z nás se uvedené typy motivů často mísí.
1. Hodnotíme druhé podle toho, co kdy udělali dobře i špatně. (Každý zná jiný výsek skutečnosti a posuzuje ho z vlastního zorného úhlu. Také proto se naše mínění liší.) To je v pořádku.
2. Nejsme ale vševědoucí. Často se mýlíme a obdivujeme nebo odsuzujeme druhé kvůli něčemu, co neudělali nebo mysleli jinak, než jak to vnímáme.
3. Někdy celebrity či jiné lidi zbožňujeme, obdivujeme, milujeme nebo nesnášíme, protože z nejrůznějších důvodů toužíme nebo potřebujeme někoho obdivovat, milovat nebo nenávidět. Slavné osobnosti obvykle jako terč přitahují bezvýhradné obdivovatele i nesmlouvavé kritiky. Ani nelituji, že nejsem skutečná mediální hvězda. A také mne těší, že jsem nevyrůstal v dnešní přemedializované době, kdy se internet doslova hemží nejrůznějšími hodnoceními druhých, z nichž mnohá jsou unáhlená nebo necitlivá. Je mnohem snazší něco podobného „ustát“ v devětadvaceti letech než v patnácti.
Šachy u nás nejsou nejpopulárnějším sportem a já jsem nadto nikdy nezasáhl do bojů o titul mistra světa. I jako „mediální hvězda třetí kategorie“ jsem ale už prožil pár zábavných historek. Dovolím si tady některé z nich vylíčit.
Jednou jsem s kamarádkou šel na demonstraci proti sociálnímu vyloučení, kterou spoluorganizovala nadace, v níž kamarádka pracovala. Na akci zavítalo i několik bezdomovců a k mému údivu mne jeden z nich znal z nějakého dávného šachového tábora. Přiznám se, že jsem byl poněkud zaskočen. Jedná se ale o další důkaz toho, že šachy pronikají do všech sociálních prostředí! Jindy jsem se od své kadeřnice dozvěděl, že jsem se v rámci jedné kvízové otázky dostal do jisté české společenské hry.
Známí mne již dříve upozorňovali, že v křížovkách narazili na „českého šachistu na šest“. Jednou nebo dvakrát se to poštěstilo i mně, přestože křížovky luštím jen zřídka. Potom jsem se dokonce občas díval na šestipísmenná slova, abych se tam případně našel. Že to je hloupé? Ano, každý máme své slabosti.
Když už píši o křížovkách, neodolám a uvedu ještě jednu příhodu ze Sovětského svazu. Mistr Kan kdysi chtěl navštívit divadelní představení, ale dozvěděl se, že lístky jsou vyprodány. Představil se jako šachový mistr Kan. Uvaděčce zazářily oči, poznala slavné jméno a našla pro mistra vstupenku. Kan o tom pověděl svému kolegovi Konstantinopoľskému. Ten se představil jako velmistr Konstantinopoľskij, ale na uvaděčku to neudělalo žádný dojem. Když se divil, proč tedy zná jeho kolegu Kana, dozvěděl se, že dotyčná nehraje šachy, ale luští křížovky. S „velmistrem na sedmnáct“ se tam kupodivu nesetkala.

Když jsem se vracel letadlem z olympiády v Tromsö, na palubě letadla bylo „více šachistů než normálních lidí“. Přede mnou seděly kolumbijské reprezentantky a po přistání projevily zájem o společnou fotografii, proti čemuž jsem samozřejmě nenamítal. Když se se mnou dotyčné postupně vyfotografovaly, poznamenal jsem nejen k vedle sedícímu Viktoru Lázničkovi: „Tady vidíte, jaký je rozdíl mezi Elem 2700 a 2680.“ Vskutku, výkonnostní rozdíl mezi mnou a Viktorem je zanedbatelný a vzájemné skóre 0:4 při 7 remízách nemluví v můj prospěch, ale kombinace PR s vyšším ratingem na lidi působí.

V předchozím odstavci jsem žertem naznačil, že šachisté a šachistky nejsou normální lidé. Ve skutečnosti se nejedná o uskupení podivínů ani elitní klub géniů. Mezi šachisty takové lidi najdeme, ale myslím si, že u matematiků, informatiků nebo i mnoha jiných intelektuálních profesí to nebude příliš odlišné. Podivíni jsou v menšině, ale pro média jsou mnohem zajímavějším objektem než průměrně vzdělaný pán s manželkou a dvěma dětmi, který je zároveň profesionálním šachistou.

Setkal jsem se i s domněnkou, že špičkoví šachisté (hudebníci, vědci, spisovatelé) jsou téměř dokonalé bytosti, protože obyčejný člověk by nedokázal vytvořit taková krásná díla. Když se dotyční podrobněji seznamují s daným prostředím, zpravidla zjišťují, že celebrity jsou lidé jako všichni ostatní. Možná v něčem lepší a v něčem horší. Například alkohol výkonu za šachovnicí obvykle škodí, přesto jsem ale příhod o opilých velmistrech už slyšel celkem dost.

Na základě výše uvedeného nepřekvapí, že se cítím dobře mezi sobě rovnými (například v Novém Boru), mezi příbuznými a starými známými (ze školy, z šachových oddílů). Tito lidé mne většinou znají ještě z doby, kdy jsem byl nebyl tak známý. Občas mi připomenou zábavné historky z mého dětství a společně se nad nimi zasmějeme. (A rozhodně je na co vzpomínat!) Dobře se cítím také v kostele, kde jsme si víceméně všichni rovni, alespoň „tam u nás“ to tak snad obvykle je. Vůbec tím netvrdím, že by mne ostatní lidé včetně Vás měli (nebo neměli) rádi jen kvůli mým úspěchům, pouze se domnívám, že dlouhodobé mezilidské vztahy jsou vůči kariérním i jiným výkyvům odolnější než jiné.

Šachy jsou demokratická hra a mohou sbližovat lidi různého věku, národnosti, pohlaví i sociálního původu. Soutěžní šach ale příliš rovnostářský není a rating už vůbec ne. Už mnohokrát jsem před dveřmi slyšel polovážně míněnou poznámku: „Jdi první, máš vyšší rating!“ Snad vždy v ní byla vedle laskavé pobídky i skrytá nadsázka, ale nic naplat – žebříčky k rovnostářství příliš nepřispívají a pokud mohu mluvit za sebe, dělení hráčů na silnější a slabší je v našich myslích hluboce zakořeněno. Pokud zůstane omezeno jen na šachovou kvalifikaci a nebude se přenášet do mezilidských vztahů, nemusí snad vadit.

Na předchozích řádcích jsem napsal mnoho o vztahu lidí ke mně. Každá mince ale má dvě strany. Nebudu zastírat, že také mne potěší setkání s těmi slavnějšími. Taktéž se mohu ve vztahu ke slavným a mocným chovat povrchně. Rovněž někdy mívám radost:
„Večeřel jsem s mistrem světa!“
„Napsala mi hráčka světové špičky!“ „Pátý hráč světa mě pozdravil sám na ulici, ještě než jsem si ho všiml!“
„K úspěchu mi poblahopřálo několik silných šachistek!“
„Velmistr XY mne pochválil ve svém článku!“
Pravda, nebývá to často, protože uvedené události jsou snad s výjimkou té poslední dost vzácné. (Mimochodem, když právě nehraji, často sám kolegy a kolegyně chválím ve svých článcích a blahopřeji jim k úspěchům nebo k narozeninám. A na turnajích je na ulici samozřejmě zdravím.) Také pro mne sláva druhých něco znamená. I já prožívám radost z toho, že moje kamarádky a mí kamarádi vyhrávají turnaje. Především kvůli nim, ale také kvůli sobě. Když jsem prožíval jeden šachově slabší rok, dokázal jsem se radovat z cizích úspěchů. Možná jsem povrchní a egoistický, ale alespoň jsem omezil svou někdejší škodolibost.

Koneckonců i o mém psaní si můžete myslet leccos. Mám své příznivce i odpůrce, ale vím, kdybych nebyl známý šachový velmistr, oba tyto tábory by byly méně početné, protože by mé úvahy, eseje a reportáže četlo méně lidí. Na to správně upozorňovali i mnozí mí kritici. Ale já si stejně myslím, že někteří z nich četli mé články a vyjadřovali se k nim především kvůli mým šachovým úspěchům.

 

zobrazeno(1646x) | příspevky(17x)

formulář pro příspvěvky




kontrolní kód

příspěvky k článku

09.11.2014 20:07:30 | David Navara

Na tyhle otázky jsem nedávno odpověděl panu Kolašínovi, který vede mimo jiné Facebook šachového svazu. Takže myslím, že se ty odpovědi někde objeví. Odpověděl jsem, že myslím, že vyhraje Magnus, ale nezvítězí tak přesvědčivě jako loni. Pokud jde o "fandění", tak jsem celkem neutrální. Lidsky je mi sympatičtější velmistr Anand a jeho tým navíc tvoří mí kluboví spoluhráči. Na druhé straně pro šachy je dobré, že mistrem světa je nejsilnější hráč. Magnus věnuje dost času i jejich popularizaci. Na další otázky už asi nebudu odpovídat, snad zase někdy napíši. Chystám se zveřejnit zajímavý text okolo poloviny prosince, ale už mnohokrát jsem avizoval článek, který jsem potom nenapsal.

07.11.2014 19:43:47 | Vojta

Ještě promin že sem lezu...ale tovíš já na tebe mam moc otázek....není vhodné je psát hned všechny..ale ještě tuto si přeju vědět . Zítra to začíná zápas mezi Tygrem z Madrasu a Šachovým mozartem.....komu fandíš a kdo si myslíš, že vyhraje?? Já osobně...koukal sem na výsledky mezi Tygrem a Mozartem na chessgames a z toho sem usoudil a myslím si....že Anand nemá šanci, protože na Carlsena neumí zahrát....ještě moc děkuji za odpověd

07.11.2014 15:43:47 | Vojta

Dobře dík za reakce :)

07.11.2014 07:37:44 | David Navara

Já opravdu nevím, jak bych proti tomu programu hrál, protože jsem ho nikdy neviděl! S výjimkou pár desítek tréninkových partií ve Fischerových šachách jsem proti počítači nehrál snad 6 let nebo déle. A námětů na zajímavé články mám více než dost, ale většinou mi chybějí čas nebo energie k jejich napsání.

06.11.2014 20:03:06 | Vojta

Bylo by to fajn.... mě by zajímalo jak silný hráč jako ty by proti tomu programu Magnuse hrál :) ...díky za odpověd :) Mimochodem a to si myslím já...by o tom byl zajímavý i článek :) :)

06.11.2014 07:44:42 | David Navara

Program Play Magnus jsem si (zatím) nestáhl. S počítačem doma dost analyzuji, ale nehraji proti němu. Ale říkám si, že bych si proti němu mohl procvičovat hraní technických pozic (uplatňování převahy pěšce, bránění horších koncovek), takže je možné, že si "elektronického Magnuse" někdy stáhnu.

05.11.2014 19:14:35 | Vojta

Davide tak já mam ELO něco kolem 1800... ale šachovou historii a vše co se šachu týče já žeru :-) Mám otázku....zkusil sis stáhnout ten nový program " Play Magnus " ?? a po případě jak to skončilo?? Jestli se mohu zeptat?

04.11.2014 21:41:01 | David Navara

V šachových diskusích občas zkouším "přehlasovat" člověka nebo i několik lidí s odlišným názorem. Ale určitě se ve světě šachu najde mnoho témat, k nimž se rozumný člověk s ratingem 1600 nebo i bez Ela může kvalifikovaně vyjádřit. Například mnozí rodiče šachistů dokáží poměrně dobře pochopit zákonitosti tohoto prostředí.

04.11.2014 13:44:44 | Inconnu

Vzpomínám si, že v některé z (dřívějších) bouřlivějších diskusí na NSS zazněl občas argument typu "ty do toho nemáš co mluvit, když máš Elo 1600!" Podotýkám, že se navíc ne vždy jednalo o šachové téma:-)

04.11.2014 06:46:31 | David Navara

Re Michal: Děkuji, jsem rád, že ta věta pobavila.

03.11.2014 10:38:03 | Michal

na palubě letadla bylo více šachistů než normálních lidí

nádherná věta

03.11.2014 05:45:10 | David Navara

Děkuji za pochvalu, ale dobře vím, že mé partie mají k dokonalosti daleko. Hraji dobře, ale stále je co zlepšovat. Žebříčku nepřikládám takovou váhu, mění se velmi rychle. Stačí jeden turnaj a všechno může být jinak. Pokud jde o hraní s těmi nejlepšími, skutečně nedostávám nabídky. Nejsem zdaleka sám, zájemců o účast v superturnajích je mnoho a počet míst je omezený. Elitní akce rozhodně nejsou finančně náročné pro hráče, ale pro pořadatele či sponzory.

02.11.2014 18:17:15 | Vojta

Ahoj Davide..máš pěkné články a tvoje partie jsou opravdu dokonalé a myslím, že jsi až moc skromný :)...myslím to dobře, vždyt se podívej kam jsi to dotáhl...je něco užasného být kolem 20tého místa na celém světě v šachu...ŘEKNI SI TO PRO SEBE NAHLAS " Jsem ve světovém žebříčku...jsem na 25 místě v šachu na světě " :-))

Čtu tě často a sleduji tvé partie....ale je pravda, že já sem hodně slabý hráč...jen spíš hraní na tvé urovni obdivuji, máš super šachy

Jen sem chtěl hlavně napsat...protože když se podívám, že jsi opravdu na 25 místě, proč moc nehraješ turnaje s těmi nejlepšími na světě?? Vždyt podle mě už můžeš RÁD BYCH TĚ VIDĚL HRÁT S TĚMI NEJLEPŠÍMI nebo ještě s nima hrát nemůžeš?? Nedostáváš nabídky?? Nebo je to finančně náročné?? A jestli je to tajné, nic na to psát nemusíš :)

p.s: JSEM RÁD, ŽE ČR MÁ TAK DOBRÉHO, HODNÉHO A CHYTRÉHO ŠACHOVÉHO REPREZENTANTA

S pozdravem Vojta :)

31.10.2014 14:50:41 | David Navara

Děkuji, pokusím se v uvedeném článku vytvořit chybu. :-)

31.10.2014 11:38:45 | Ota Válek

Hezký článek, v němž jsem objevil jedinou nepřesnost: Věta "já jsem nadto nikdy nezasáhl do bojů o titul mistra světa" má  správně znít "já jsem dosud nezasáhl do bojů...", neboť jsem přesvědčen, že se tak v dohledné době stane. 

31.10.2014 06:09:17 | David Navara

Děkuji Petru Boleslavovi za doplnění odstavců. Jinak ten můj polemický závěr je samozřejmě trochu kontroverzní, rozhodně nechci umlčet všechny, kteří se mnou nesouhlasí. Přesnou a alespoň trochu ohleduplnou kritiku vítám, člověk potřebuje podobnou zpětnou vazbu. Ale ne každá kritika mi připadá přesná a ohleduplná.

30.10.2014 19:36:20 | David Navara

Pokud Vám tu chybějí odstavce, mně také. V původním textu byly, ale nepodařilo se mi je převést na stránky, přestože jsem do vloženého textu ještě přidal další mezery.

Untitled Document




www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox