Ján Markoš

nejlepší slovenský šachista, středoškolský učitel a teolog

Šedá zóna

[28.07.2014 15:24:41]

Na Ukrajine padlo lietadlo. Je to tisícky kilometrov ďaleko. Okamžite však odtiaľ vidím zábery. Viem, kto bol na palube. Vidím fotky miesta pádu. Vypočujem si telefonáty medzi povstalcami. Viem o postojoch svetových mocností.

Ale neviem, či fotky neboli zmanipulované. Rusi majú svoju pravdu. Neviem, či telefonáty niekto neprerobil. Či sa nemanipulovalo s čiernymi skrinkami.

Tak viem, či neviem, ako to bolo?

...........

A to sa netýka len pádu lietadla. Na Slovensku sa dvaja politici naťahujú, čo vlastne povedali na svojom vzájomnom súkromnom stretnutí. Existuje nahrávka. Jeden vraví, že pravá, druhý, že zostrihaná. A tak na jednej strane viem priveľa a na druhej vlastne nič.

Chodím po Bratislave, platím kartou, mám zapnutý mobil. Som anonymný alebo nie? Mihnem sa na bezpečnostných kamerách, moju simku môžu zachytiť, moja karta zanecháva stopy. Môžu o mne vedieť, alebo nie?

Apropos, môj mobil. Viem ako funguje, alebo nie? Keď sa pokazí, som bezbranný. Stoličku by som opravil, nôž nabrúsil. Mobil mi je úplne cudzí. Vládnem ním, alebo nie?

V počítači mám trójske kone, antivír, firewall, diery a škodcov, ochrancov a steny. Hotový ekosystém. Je v poriadku, alebo nie?

.............

Predstavujem si, ako to bolo v predtechnologickom veku. Moja babka bývala na dedine. O svete okolo vedela len málo. Mala pole a zvieratá, nechodila ďalej ako na trh. O svojom svete ale vedela takmer všetko. Vedela si dopestovať, opraviť, vedela čo môže čakať.

Mala svoj malý istý svet a veľkú neistotu navôkoľ.

A ja? Ja viem (alebo viem vedieť) o všetkom všetko, a zároveň úplne blízko mňa býva neistota. Viem, čo sa stalo v Donetsku, ale neviem, čo sa skrýva na uliciach a vo veciach, ktoré používam každý deň. Neistota je prísada všetkých vecí.

Blízko i ďaleko, všade je zmes istoty a neistoty, moci a bezmoci.

Zdá sa, akoby sa tajomno sveta nedalo potlačiť. Miesto toho, aby bolo všade okolo v primeranej vzdialenosti a v podobe hustej tmy, nechávajúc nám náš obmedzený svet istoty, usídlilo sa v každej správe a v každej veci, malá kvapka tmy vo svetle poznania.

Čo priniesli informačné technológie? Toto:

Všade je šedá zóna.

 

zobrazeno(12974x) | příspevky(4x)

formulář pro příspvěvky




kontrolní kód

příspěvky k článku

31.07.2014 20:22:48 | mh

 Je to prostě strašně zajímavé téma, ze kterého se lze vydat do spousty diskuzních směrů a dobrodružství. Jen namátkou: cena informace, kořeny vlastní identity, vykořeněnost z roztěkanosti vlivem nutkavé potřeby vnímat informační bouři kolem, Goethe: kdo přírodu nevnímá všude, ten ji nikde nevnímá správně (tedy mobiĺ - součást přírody), zemědělská versus lovecká kultura apod. Mně nejvíce zaujala představa ekosystému v mém počítači a zejména v mezerách mé klávesnice....

29.07.2014 16:21:25 | Homunkulus

Sláva, můj nejoblíbenější blogger je zase zpátky! (Doufám.) Výrazně souhlasím a dodávám jen pár letmých postřehů.

1) Svým způsobem se možnosti orientace nemění. Babička na vesnici intuitivně věřila jedné sousedce, se kterou měla navíc i dobré zkušenosti, a nevěřila jiné, která se koukala tak divně a navíc ji už napálila. My můžeme (třeba ve věci Ukrajiny) věřit komentátorovi, který nás i jindy oslovuje, a nevěřit jinému, který nám píše proti srsti. (Ano, může se tím roztočit spirála sebepotvrzování, ale o tom jindy.) Tolkien: "‚Jak může člověk posoudit, co dělat za takových časů?‘ ‚Jako to posuzoval vždycky. Dobro a zlo se od včerejška nezměnily. Je úlohou člověka je rozlišit ve Zlatém lese stejně jako doma.‘"

2) Zdá se mi, že jde o přirozenou reakci světa (skutečnosti?) na snahu člověka vědět všechno z jakési God-like position. Čím přesněji a vyostřeněji se snažíme vidět (a ovládat), tím nečekaněji a blíže se vynořuje ona nejistota, která je rubem věcí. Metafora (nejsem fyzik): čím víc nasbírám dat, tím víc taky nasbírám odchylek měření. Nebo kvantový princip neurčitosti - čím přesněji znám určitý parametr, tím méně přesně znám nutně jiný. Vyvolejte peras, přijde s ním apeiron.

3) Ona blížící se nejistota může paradoxně znamenat naši obranu, záchranu. Každý si může najít na webu můj dům, kdekdo může odposlouchávat můj mobil - ale co o mě vlastně mohou vědět? Vždyť ani moji nejbližší často nevědí, co si myslím, jak myslím to, co říkám ... Ani já to o sobě leckdy pořádně nevím.

4) Coby biologovi je mi ono tajemství, nejistota, kapka tmy velmi vítána. Kdyby se dalo vše rozpitvat do posledního šroubku, herbářovat a mít po ruce, chemicky zanalyzovat do poslední molekuly, už by to nerostlo. Roste a živé je to, čemu do vnitřností nebo ke kořenům nedohlédnu.

Čili ano, dřív měly jistota a nejistota svoje místo, dnes jsou beznadějně promíšené. Snad se z toho dá dostat tak, že nejistotu nebudeme zkoušet ovládnout a vytlačit; vrátila by so o to hůř. Nabízí se módní představa integrace ...

29.07.2014 09:23:49 | marki

 No ja neviem. Moja babička samozrejme nevládla nad zdravím a chorobou svojich zvierat. Niečo asi vyliečiť vedeli, niečo nie. Ale keď hovoríš o mlieku, na tom sa to dá ukázať tiež:

Babička vedela, odkiaľ má mlieko a čo v ňom je. My síce môžeme piť bio a horské a odtučnené a neviem aké, ale cestuje k nám stovky kilometrov, je v tetrapakoch a bohvie, čo všetko obsahuje. Spomínam si, ako stiahli z obehu jogurty, keď sa prevalila aféra šialených kráv. Pretože obsahovali mäsokostnú múčku z mŕtvych kráv, ktorými kŕmili tie živé. Lovely, isnt it?

28.07.2014 18:00:34 | Pavel

Ale je-li ten rozdíl v porozumění okolnímu světu tak velký... Babička věděla, že kráva jí dává mléko a jak ji má krmit. Ty víš, že mobilem si můžeš zatelefonovat a že musíš dobíjet jeho baterky. Ty nevíš, jak ten mobil uvnitř funguje, ale Tvoje babi taky nevěděla... Kráva přestala dojit, nebo mléko bylo moc řídké, nebo z něj nešlo utlouct máslo - někdo ji očaroval, nějaká bosorka? 

Untitled Document




www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox