David Navara
nejlepší český šachista
na světovém žebříčku na 24. místě (ELO 2722)
Mozaika postřehů z Nového Sadu
[03.11.2009 05:01:34]
Úvodem
Už dlouho jsem sem nic nenapsal a měl jsem pro to dobrý důvod. Jak nejspíše víte, ve dnech 21. – 31. 10. (včetně cesty) se konalo mistrovství Evropy družstev v šachu. Podrobnější článek nejspíše napíše někdo jiný, já se omezím jen na méně souvislé postřehy. Pokusím se je alespoň částečně utřídit, ale většinou s tím mívám potíže, tak prosím o shovívavost.
Místo činu
Turnaj se nehrál v zahradě, ale v srbském městě Novi Sad, které je po Bělehradě druhé největší ve státě. Pokud mám věřit Wikipedii (a svým znalostem zeměpisné terminologie), má Novi Sad necelých 300 000 obyvatel, aglomerace okolo 370 000. Kromě torza jednoho rozbombardovaného mostu nedávná válka ve městě nebyla vidět. Novi Sad je normálně vypadající město a pokud mohu posoudit, obyvatelé nevykazují žádné militaristické nálady. Taxikář vezoucí nás k místní pamětihodnosti, pevnosti z války proti Turkům, se nechce vyjadřovat k politice. Na Slobodana Miloševiče má asi smíšené názory, vyčítá mu, že zapříčinil válku. Válka naštěstí už dávno skončila, ale stopy chudoby jsou ve městě ještě (nebo už zase?) patrné. Večer potkáváme při procházkách opilé žebráky i nežebráky. Nádraží je také dost neupravené, nikde nejsou elektronické tabule informující o příjezdech a odjezdech.
Doprava
Kvůli úsporám jsme se dopravovali vlakem, část výpravy přijela a odjela autem. Omezím se na naši skupinu, z té druhé informace nemám. Cesta trvala snad 12,5 hodiny, ale ve skupině nám uběhla celkem dobře. Měli jsme místenky ve dvou kupé, takže cesta nebyla tak nepohodlná. Občas jsme si popovídali i s dalšími lidmi, kteří s námi cestovali v kupé. Někteří z nás ještě dospávali, vyjížděli jsme přeci jen celkem brzy.
Hra
Celkové výsledky asi znáte a až tolik se mi nechce se k nim vyjadřovat. Ženy hrály skvěle a už jsem jim blahopřál. My jsme skvěle nehráli, ale 23. třetí místo je dost nepříjemný výsledek pro družstvo, které se téměř celou dobu pohybuje v první půlce tabulky. Nálada v družstvu byla dobrá, při přípravě jsme si pomáhali, nevím, kde se stala chyba.
Ubytování
Bydleli jsme v hotelu Novi Sad asi 25 minut chůze od hracího sálu. Do hracího sálu nás vozil autobus, přijížděli jsme přibližně se čtvrthodinovým předstihem. V hracím sále jsme museli být včas, za pozdní příchod se kontumovalo. V našem hotelu bylo bezplatné, ale poněkud náladové připojení k internetu. Jídlo se podávalo ve formě švédských stolů a mohlo nás tam sedět 8 až 9 u jednoho stolu a ostatní u dalšího, což bylo mnohem příjemnější než sezení třeba po šesti nebo ještě méně. Takto jsme se i díky větším stolům mohli cítit jako jedna výprava a nemuseli jsme se u jídla štěpit na mužskou a ženskou část. Jídlo samotné nebylo špatné, ale poněkud monotónní. V průběhu soutěže postupně rostla má nespokojenost s příliš úzkým repertoárem hotelových kuchařů a mým příliš širokým (a hlavně mělkým) repertoárem zahájení. Zapomenout bych neměl ani na to, že okna mnohých pokojů vedla do rušné ulice. Někteří řidiči už ráno troubili, takže část výpravy měla nechtěný budíček. Mě se to naštěstí netýkalo.
Kontumace
O kontumaci v partii Vallejo Pons – Láznička toho bylo napsáno už dost. Příliš se mi o ní nechce diskutovat (k tomu dávají příležitost spíše jiné webové stránky), tak bych svůj názor shrnul velmi stručně:
1. Viktorův přístup byl nezodpovědný.
2. Trest za pozdní příchod je zbytečně přísný a někdy může postihnout kohokoliv z nás. Pokud se proti šíření toho pravidla dá něco udělat, rád se k takové akci přidám.
3. Mě osobně Viktorova kontumace neovlivnila, partii bych za jiných okolností sehrál stejně. Viktorovi to nevyčítám, ale žertíkům na toto téma jsem se rozhodně nevyhýbal. Už ani nevím, kdo přišel s nápadem, že kdyby šachy byly trochu slavnější, mohl by Viktor dělat reklamu na hodinky (případně na botasky). Každopádně jsme se rozvíjením podobných myšlenek dobře bavili.
Mé dojmy
Je to smutné, nějak mi to připomíná Marxem zmíněný "Fachidiotismus" (omlouvám se, já jsem si ten termín nevymyslel a výstižnější neznám), ale téměř celý turnaj jsem vyplnil šachem.Hrál jsem všech devět partií a připravoval jsem se v průměru 4 až 5 hodin denně, potom jsem hrál, večer nebo ráno komentoval. Jedl jsem spolu s ostatními a občas jsme večer někam vyšli nebo měli poradu.
Vypozoroval jsem na sobě určité známky morálního úpadku – mé vtipy a žertíky se občas mohly někoho dotknout (ale naštěstí se tak snad nestalo). Zvýšila se i má obvyklá roztržitost. Po třech dnech jsem si vzpomněl, že metr od mé pracovní plochy je televize a že bych ji mohl zkusit zapnout. Po prvním příchodu do pokoje jsem zatáhl záclony a až na konci pobytu jsem si vzpomněl, jak se dají odhrnout více než napůl. Ačkoliv jsem dost času prožil v příšeří, nezměnil jsem se naštěstí v příšeru a náladu jsem měl dobrou. I když přemíra přípravy příliš nezvýšila mou sebedůvěru. Před 6. kolem jsem to v e-mailu vyjádřil následovně:
Mé pocity z přípravy jsou zatím následující:
1. kolo: Černými se nedá pořádně hrát na výhru.
2. kolo: Bílými neumím získat převahu.
3. kolo: Šachy jsou remíza.
4. kolo: Černý ve španělské obraně může snadno vyrovnat, nebo ne?
5. kolo: Philidorova obrana asi nestačí k plnému vyrovnání ze zahájení,
ale jiná zahájení (z mého repertoáru) také ne.
6. kolo: Když se to tak vezme, tak vlastně vůbec není jednoduché
zremizovat se silnějším hráčem bílými.
Zatím se z toho za šachovnicí nepotvrdilo téměř nic, tak jsem zvědavý,
jak to dopadne dnes.
Příprava na zahájení je nebezpečná v tom, že je možné jí věnovat v podstatě libovolné množství času, aniž by se člověk dostal k dokonalosti. Na druhé straně mi nejednou prokazatelně pomohla, ve 3. kole byla hlavní příčinou mé výhry. Ale svět není vyčerpán šachem, šachy nejsou jen příprava a celá příprava nesestává ze zahájení.
Ještě bych toho mohl napsat mnoho, ale teď si na všechno nevzpomenu a chci svůj příspěvek zveřejnit co nejdříve, takže jen poděkuji ostatním za pomoc s přípravou a další postřehy si nechám pro sebe.
Závěrem
Teď zase asi delší dobu nic nenapíši, měl bych se konečně přinutit ke studiu a kromě toho mě čeká Extraliga a zanedlouho Světový pohár. O tom jsem chtěl něco napsat, první stránka vypadala slibně, ale po přečtení eseje GM Sosonka v ŠachInfu jsem si připadal jako částečný plagiátor. Asi bych neměl napodobovat jiné a měl bych psát vlastním stylem, ale co je vlastně ten můj styl? V šachu mám podobný problém.
Jinak už vím, že mám v 1. kole Světového poháru hrát s Filipíncem Darwinem Laylo. V Praze v rámci Týdne vědy bude brzy mít doc. Anton Markoš (mimochodem snad strýc GM Jána Markoše) přednášku na téma Co vlastně Darwin objevil. Tak tam bych asi v rámci přípravy měl jít. Jen nevím, jestli se ještě na poslední chvíli stihnu přihlásit.