David Navara

nejlepší český šachista
na světovém žebříčku na 24. místě (ELO 2722)

Gibraltar 2018 aneb Buď zDRAW!

[08.02.2018 00:00:00]Letos jsem se po čtyřleté pauze opět zúčastnil Gibraltar Openu. Na mé rozhodnutí měly vliv silné obsazení, zajímavé místo se subtropickým klimatem, příjemná atmosféra turnaje, možnost opětovného setkání s mnohými známými i vysoké finanční ceny.

Již nejednou jsem psal, že poloostrov Gibraltar je britským zámořským územím, sousedícím se Španělskem. Na místní skále sídlí jediná evropská kolonie opic, konkrétně magotů bezocasých. Více si můžete najít například na Wikipedii.

Přípravu na turnaj jsem omylem zahájil v prosinci loňského roku již během mistrovství Evropy v bleskovém šachu. Když na zahájení prvního kola chyběla moje soupeřka s ratingem okolo 1850, rozhodl jsem se zažertoval a zahrál jsem „Orangutana“, tedy 1.b4. Soupeřka po necelé minutě přišla a ze zahájení dosáhla pohodlné pozice, nakonec ale rozhodla má časová i ratingová převaha.

Odlet do teplých krajů se vydařil. Zatímco v Praze se teploty pohybovaly okolo nuly, ve španělské Málaze bylo plných 22 stupňů! Odtamtud nám organizátoři zajistili odvoz několika autobusy. Na Gibraltar se sice také dá létat, ale přistávací dráha se kříží s jedinou silnicí spojující poloostrov s pevninou. Před přistáním letadla je tato komunikace neprodyšně uzavřena a po doletu zase otevřena. Přistávání je dost nebezpečné. Za daných okolností už nepřekvapí, že místní letiště má dost malý provoz.

Po vstupu na britské území se ochladilo, na Gibraltaru při mém příjezdu bylo 18 stupňů. Byl jsem ubytován v luxusním čtyřhvězdičkovém hotelu Caleta, který byl zároveň i dějištěm celého festivalu. Jako silný velmistr jsem byl ubytován na náklady pořadatelů (respektive hotelu), letenky jsem si hradil sám.

Před turnajem jsem napsal, že mi stačí skromný pokoj. To jsem asi neměl dělat. Můj pokoj byl celkem pěkně vybaven, ale měl tři výraznější nedostatky. První popisuji ve své fotogalerii. Druhým bylo zvláštní větrací okénko, jež z koupelny ústilo do jakési šachty. Před mým pokojem byla zavřená skříňka, při jejímž otevření bylo vidět nejen do světlíku, ale částečně i do mé vany! Zalitoval jsem, že v daném pokoji místo mne nebydlí (nez)odpovědný architekt, snad by si příště dal více záležet.

Posledním problémem byla nepřítomnost signálu na Wi-Fi. Při připojování na internet jsem se přesouval do chodby nebo raději na schodiště. Po pár dnech jsem už dobře věděl, kdo bydlí na stejném patře.

Na druhé straně snídaně i večeře byly chutné, u pokoje jsem měl balkon s nádherným výhledem na moře a na partii jsem nemusel dojíždět.

Slavnostní zahájení bylo spojeno s večeří. Prvních pět nasazených postupně šlo i na pódium, kde gibraltarská miss hráčům vylosovala soupeře nebo soupeřky z odpovídající ratingové skupiny. Pentala Harikrishna na to pozapomněl a přišel tam v ležérním oblečení.

Měl trochu smůlu, že před ním nelosoval velmistr Ivančuk, ale já ve svém nejlepším obleku. Ani já jsem ale neměl štěstí. Po společenské zábavě následovala večeře. Nabral jsem si nemnoho jídla na obrovský talíř (jiné nebyly) a odešel ke stolku. Tam jsem si po chvíli obsah talíře vyklopil na svůj nejlepší oblek. Byla to smůla? Ze šachových knížek vím, že za slovy jako „štěstí“ či se obvykle skrývají velký talent a pravidelný trénink. Nevím, která z těchto dvou složek má větší podíl na mé nehodě, ale něco na tom bude.

Před losováním prvního kola jsem poprvé hovořil s GM Pähtzem. Hádejte, koho mi potom přidělil los? Partie se mi vydařila a poměrně rychle jsem vyhrál. Každý můj tah byl přesně načasovaný.

Ve druhém utkání jsem poměrně zbytečně prohrál s indickým velmistrem Debashisem Dasem. Ve slibné pozici jsem nedokázal najít vhodný plán a impulsivně jsem se obětoval figuru, přestože jsem v hloubi duše chápal, že to není správný postup. První nasazený Levon Aronian v prvním kole překvapivě zremizoval, přičemž byl ohrožen. V následujícím ale vyhrál. Po dvou kolech všichni čtyři zástupci Novoborského šachového klubu (Harikrishna Pentala, Nikita Vitiugov, Wang Hao a já) měli pouhý jeden bod! Když jsem toto Levonovi říkal, poblahopřál nám k tomu, jak jsme soudržný tým. O tři kola později jsme my čtyři „novoborští“ měli shodně po čtyřech bodech, zatímco Levon tři a půl.

Mezitím uběhla další tři kola, tentokrát už bez společenských večeří. Měl jsem zajištěnu polopenzi, v poledne jsem chodil do blízké restaurace. Během turnaje jsem se u stolu potkal s mnoha známými a už jsem nepřevrhával talíře. Ačkoliv jsme byli na britském zámořském území, personál hovořil převážně španělsky a inspiroval se především italskou kuchyní. Jednou jsem se zarazil nad cedulkou „vegetarian burger“ a s vážnou tváří se zeptal číšníka: „Excuse me Sir, is this vegetarian burger made of vegetarians?“ „Yes, it is a vegetarian dish,“ odpověděl. („Promiňte pane, dělá se ten vegetariánský burger z vegetariánů?“ „Ano, je to vegetariánské jídlo.“)

Na turistiku mi zbylo méně času, než jsem doufal. Alespoň jsem jednou vyšel na kopec a vyfotografoval si opice. Snímky můžete najít ve výše uvedené fotogalerii.

Svou nejzdařilejší partii v rámci turnaje jsem sehrál v pátém kole proti mladému ruskému talentovi Andreji Jesipenkovi. Připravoval jsem se na ni několik hodin, ale soupeř mne překvapil variantou, kterou jsem nečekal. Pohotově jsem odbočil od teorie a vstoupil na cestu vlastní tvorby. Soupeř brzy pochybil a dostal se do horší pozice, následně se ale bránil dost vynalézavě. Oba jsme ve složité pozici byli celkem na výši, přestože naše hra nebyla bezchybná. V oboustranné časové tísni jsem našel silnou oběť kvality. Soupeř si při přesné hře mohl uchovat vyhlídky na záchranu, ale ve 40. tahu se dopustil chyby a okamžitě prohrál. Výhoda bílých figur spočívá i v možnosti zamyslet se nad prvním tahem po časové kontrole a případně využít soupeřovy předchozí chyby!

Po pátém kole jsem byl velmi unaven. V turnaji byla možnost vybrat si jednou do sedmého kola půl bodu bez hry. Chtěl jsem si vzít volný den a o volném dni navštívit místní krápníkovou jeskyni v horách, ale na poslední chvíli jsem se ze seznamu opět vyškrtl, když jsem si uvědomil, že by tato atrakce v neděli mohla být zavřená. Přikládám odkaz na své starší fotografie:

Ze zpětného pohledu vidím, že jsem se dopustil chyby. Místo abych si vzal den volna a z s nasazením všech sil intenzivně odpočíval, rozhodl jsem se odehrát všech deset kol. V šestém jsem udržel remízu. Sedmé kolo začalo se zpožděním, protože příjezdová cesta k hotelu byla kvůli silné bouři uzavřena. a nerozhodně po mimořádně zajímavém průběhu skončila i následující partie Navara – Gupta, v níž jsem nevyužil všechny své možnosti. Rozebíral jsem ji nejen se soupeřem, ale také u večeře se šachistou a šachistkou, kteří mne pozvali ke svému stolu. Nepřízeň počasí trvala téměř do konce soutěže, větrné a deštivé počasí mi připomínalo nizozemské Wijk aan Zee, snad jen teploty byly na Gibraltaru o trochu vyšší. S mírnou nadsázkou se dá říci, že na Gibraltaru v závěru soutěže zavládla šachová horečka. V přeplněném hracím sále kašlalo nejméně deset lidí. Teplotu jsem si změřit nemohl, ale poslední tři dny jsem byl nemocen. V partiích jsem dost přehlížel a měl jsem značné štěstí, že jsem v osmém i v devátém kole proti velmistrům Tregubovovi a Oparinovi udržel remízu. V osmém kole se mé největší přehlédnutí obešlo bez následků, v devátém soupeř vypustil výhru svým 40. tahem.

Již jsem zmínil, že v hracím sále bylo málo prostoru. Přední šachovnice ho měly poněkud více, ale pro změnu se tam tísnili diváci. Leckdy bylo obtížné odejít od vlastní šachovnice, případně se k ní vrátit. Během osmého kola do mne pětkrát vrazil židlí hráč sedící za mnou, když se zvedal od své šachovnice. Místa jsme tam zabírali oba asi stejně, ale mně se to nestalo snad ani jednou. Dohrál jsem o něco dříve než on a díky křesťanské výchově jsem potlačil touhu se také jednou prudce odsunout. Dotyčný to možná nedělal schválně, ale asi si neuvědomoval, jak to je nepříjemné.

Gibraltar Open je známý výbornými podmínkami pro šachistky, první ženská cena činí plných 15 000 liber! Nebylo mi dobře a doufal jsem, že se v mé partii nebude rozhodovat o podobně vysokých částkách. Velmi málo chybělo k tomu, abych v posledním kole hrál s Ju Wenjun, druhou hráčkou (ženského) světového žebříčku. Nakonec jsem ju těsně minul. V posledním kole jsem se utkal černými s Bogdanem-Danielem Deacem, mladým rumunským velmistrem. V partii se nic moc nestalo. Soupeř zvolil neambiciózní postup, po němž má nejlepší odpověď vedla k pohodlnému vyrovnání. Nejspíše očekával, že budu hrát hazardně na výhru. Když jsem vybral klidné pokračování, ponořil se do dlouhého přemýšlení. Totéž jsem o něco později zopakoval i já. V jednu chvíli jsem mohl získat malou převahu. Podobnou ideu jsem znal z pozice s obrácenými barvami, ale nepamatoval jsem si klíčový tah varianty a ani jsem ho po delším přemýšlení nenašel. Další šanci na únik z remízových kolejí jsem už nedostal a připsal jsem si pátý nerozhodný výsledek v řadě. Se šesti a půl body z deseti partií samozřejmě nemohu být spokojen, ale není každý den svátek. Gibraltar Open je pro mne po Reykjavík Openu již druhou soutěží se stejnou nepříznivou tendencí. Obou turnajů jsem se zúčastnil třikrát, přičemž poprvé jsem získal 7,5 bodu z 10 partií (dobrý výsledek), podruhé 7 (nic moc) a potřetí jen 6,5 (nic). Má první vystoupení bývají nadprůměrně úspěšná i jinde, ale kočovat po dosud nenavštívených místech kvůli tomu asi nezačnu.

První ženskou cenu nakonec překvapivě, ale zaslouženě získala GM Pia Cramling. Legendární švédská velmistryně přijela na soutěž i se svou rodinou, vyhrála tři partie a neprohrála ani jedinou! V posledním kole v lepší pozici zopakovala tahy, čímž si zajistila první ženskou cenu. Stejně bodů při výrazně horším pomocném hodnocení získala Kateryna (Jekatěrina) Lagno. Od příštího by o první ženské ceně měl rozhodovat tie-break. Blizoučko k primátu (nemyslím opici, ale prvenství) byla i Gruzínka Nino Baciašvili, jež porazila dokonce tři „šestistovkaře“! V posledním kole ji však v remízové koncovce zradily nervy a technika. (Pochopitelně šachová.) Nino ale nemusí být smutná, protože vedle nemalé finanční ceny získala také poslední velmistrovskou normu a s ní i titul. Také mnoha dalším hráčkám nevyšel závěr slibně rozehraného turnaje.

Osud první ceny byl ještě dramatičtější. Skvěle odstartoval několikanásobný vítěz Hikaru Nakamura, když vyhrál úvodních 5 partií. Dalších pět partií zremizoval. Postupně ho dostihlo šest dalších hráčů, konkrétně Richárd Rapport, Maxime Vachier-Lagrave, Levon Aronian, Nikita Viťugov, Michael Adams a Liem Le Quang. První tři jmenovaní spolu s obhájcem titulu díky dobrému pomocnému hodnocení postoupili do play-off. Zatímco Levon Aronian porazil Richárda Rapporta 1:1, zápas Nakamura – Vachier-Lagrave byl dramatičtější. Po dvou remízách následovaly bleskové partie. Maxime v nich lépe využil své šance a zvítězil 1,5:0,5. Ve finále ale nestačil na Levona Aroniana. Arménský velmistr na slavnostním zakončení řekl, že vyhrát tento turnaj bylo mimořádně obtížné a že nyní si váží Hikarua Nakamury více než dříve. (Hikaru na Gibraltaru v minulých letech navzdory silné konkurenci dokázal zvítězil třikrát po sobě.)

Po turnaji následovala společenská večeře spojená se slavnostním zakončením. Tentokrát jsem seděl u převážně indického stolu. Když nám číšník nabízel bílé víno, odmítl jsem, protože jsem chtěl počkat na červené. Jediným, kdo si nechal nalít, byl Noël Studer. Druhou šanci jsem už nedostal, protože mezi číšníky se asi rozšířila zpráva o našem podivném stolu a číšnice, která nabízela červené víno, se nám obloukem vyhnula. (Skutečně obloukem, stoly byly kulaté.) Sedm z deseti strávníků nejevilo zájem ani o nabízené hovězí maso a namísto něj si vybralo rybu nebo vegetariánské jídlo. Večeře skončila až po půlnoci.

Dozvěděli jsme se také jednu smutnou zprávu. Hlavní sponzor festivalu, firma Tradewise, končí tímto rokem svou sponzorskou podporu. Důvody nejspíše souvisejí s brexitem, jehož důsledky mohou být pro Gibraltar dost nepříznivé. Festival by se měl konat i příští rok a doufám, že se podaří najít jiného velkého sponzora. Jelikož jsem se chtěl vrátit domů co nejdříve, zvolil jsem si pro zpáteční cestu první ranní let. Z Gibraltaru jsem spolu s tuctem dalších soutěžících odjížděl mikrobusem už ve dvě hodiny ráno. Velmistr Sethuraman ještě téhož dne večer (pro)hrál partii ve druhé německé lize!

Před odjezdem jsem ještě stihl v hotelové hale odehrát pár superbleskových partií. S výjimkou jedné hrubé chyby mne figurky tentokrát poslouchaly znamenitě, ovšem až ve chvíli, kdy už o nic nešlo. (Něco podobného se mi stalo také v Saint Louis.) Ale mne to přesto potěšilo, protože jsem se snad konečně uzdravil ze své remízové nemoci!  

zobrazeno(41129x) | příspevky(15x)

formulář pro příspvěvky




kontrolní kód

příspěvky k článku

07.08.2018 23:17:47 |

Mistře Navaro - už to vidím - nešlo to....

07.08.2018 12:24:59 | Luboš Szmatana

omlouvám se k předešlé otázce o partii s GM MV-L...správně je 19.h4, Df6 20. hxg5...

07.08.2018 12:19:19 | Luboš Szmatana

Mistře Navaro - nedávno v Bielu jste hrál s Mistrem Maxime Vachier- Lagrave v desátém kole smolnou partii...prosím Vás, proč nešlo po 19. h4, Df6? ...pak by nejspíš přišlo 20...g6 a bílý i skrze "mlejnek" s jezdcem,nevymotá dámu. Pokud by bílý operoval 19.e5, spadlo by to do pokojné hry...

05.07.2018 09:08:44 | Nursing Essay Help

 I’m really impressed with your article, such great & usefull knowledge you mentioned here nursingassignment.com/

 

 

05.07.2018 09:07:33 | Writing A Case Study

Things are very open and extremely clear explanation of issues. was really information. Your website is very beneficial. www.academicpaperwriter.com/

 

02.05.2018 14:52:35 | Jiří Dobrý

V Evropě je kolonií opic samozřejmě podstatně více. I já v jedné žiji a jsem jejím hrdým členem ;-)

27.03.2018 11:28:23 | Mirek Z.

     Mnoho štěstí osobního i šachového, pěkné partie, další skvělé články i knihy a úspěšné završení ME v Batumi Vám k dnešním narozeninám přeje

Mirek Z. z Modřan

11.02.2018 16:01:05 | David Navara

 Re PavelL: Děkuji! Tento extraligový víkend se mi vydařil, i když přiznávám, že včera Sergej Movsesjan neměl dobrý den a dnes mi Tomáš Kraus spadl do přípravy.

10.02.2018 15:34:23 | PavelL

 S potěšením čtu vtipné a čtivé postřehy pana Navary.Tak ať Vám to pořád skvěle hraje(asi ano,protože před chvílí jsem sledoval Vaše vítězství v extralize).

09.02.2018 13:33:27 | David Navara

 Re žaba: Děkuji. Máte pravdu, že tentokrát mi psaní trvalo déle než obvykle, ale ty fotografie s komentáři bych zveřejnil tak jako tak, už kvůli svým nejbližším. (A při té příležitosti si je mohou prohlédnout i další lidé.)

Snímky se těžko nahrazují slovy a na posílání jsou dost velké.(Komentář podobného znění jsem psal už dopoledne, ale asi jsem to neodeslal.)

Re Ota Válek: Děkuji, jsem rád, že se Vám text líbil.

09.02.2018 12:52:41 | Ota Válek

 Děkuji za hezký blog

09.02.2018 02:09:49 | žaba

Díky za blog. Mám malé výčitky, že ho mohu číst zdarma :-). Musel jste si s tím dát spoustu práce.

08.02.2018 19:44:24 | David Navara

Re VR: Děkuji! Pokud jde o psaní knížek, jsem mimořádně pomalý, takže v dohledné době nic neslibuji.

Ještě bych toho o turnaji mohl napsat dost. Například na slavnostním vyhlášení někdo říkal, že Gibraltar má krále a královnu (britské), nějakou tu věž, dva biskupy (tak se v Anglii říká šachovému střelci) a řadu rytířů (knight je v šachu jezdec). Turnaj byl pěkný a pokud mé postřehy často jsou negativně laděné, souvisí to i s mým výsledkem a se zdravotními potížemi v závěru soutěže.

08.02.2018 15:34:39 | VR

 Krása, těším se na další knihu* Hezky vykresleno (na jednom nejmenovaném americkém serveru překládají remízu slovem kreslit)*

08.02.2018 14:36:59 | David Navara

Předpokládám, že velká většina z vás ví, že remíza se anglicky řekne "draw". Odtud pramení záhadný název článku.

Jinak od zítřejšího odpoledne do konce týdne budu "v práci" (tedy na soutěži), takže na případné komentáře možná zareaguji se zpožděním. Děkuji za pochopení!

Untitled Document




www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox