šachový mezinárodní mistr (ELO 2412), reprezentační trenér mládeže, šachový literát a publicista
[27.02.2012 09:37:19]
Od mého posledního blogu (asi již poněkolikáté) uplynulo hodně měsíců a právě u něj se již začaly objevovat poměrně kritické názory na mou „psací pauzu“ (většinou na můj vkus až nemístné, ale to mlčky přejdu), tudíž jsem se rozhodl opět oprášit své blogové pero a podělit se s Vámi o některé moje zážitky z poslední doby.
To, že jsem více než půl roku nenapsal na svůj blog ani řádku, mělo vícero důvodů. Jednak jsem po pravdě neměl moc chuť něco psát a také jsem měl opravdu pořád co dělat, celkově byl pro mě loňský rok poměrně dost přelomový. A to nejen po šachové stránce.
V dubnu loňského roku jsem se stal reprezentačním trenérem mládeže. S čímž souviselo i spoustu povinností především na podzim, resp. od srpna až do konce listopadu, kdy jsem musel zařídit všechno možné týkající se ME a MS mládeže včetně osobní účasti na těchto reprezentačních akcích (více o nich viz Zápisky z Bulharska a Zápisky z Brazílie, které najdete např. zde - www.chess.cz/www/mladez/reprezentace/me/me_mladez.html, resp. zde - http://www.chess.cz/www/mladez/reprezentace/ms/ms_mladez/mistrovstvi-sveta-mladeze-2011-caldas-novas-brazilie-17-27-11-2011/zapisky-z-brazilie.html. Nicméně v „mezidobí“ mezi ME a MS jsem si ještě stihl zajet do Francie na Mitropu. Moc jsem se těšil a pevně věřil tomu, že si alespoň trochu spravím chuť po nevydařeném šachovém létu. Bohužel hned první dvě kola jsem dosti odvařil (především v tom druhém jsem prohrál zcela bez boje jako malej kluk) a také zbytek turnaje nebyl nijak oslnivý. (A to bohužel nejen můj, ale také družstva, které skončilo poměrně dost za očekáváním).
Pročež jsem hned druhý den po návratu z Francie udělal radikální krok ve svém životě: definitivně jsem se rozhodl, že mou životní cestou jsou šachy, a ukončil jsem studium na VŠ. A to přesto, že mi do konce magisterského studia zbývalo už pouze absolvovat několik předmětů, napsat diplomovou práci a udělat státnice. Nicméně už delší dobu jsem cítil, že mě škola zdaleka nebaví tak jako dřív, že už mě tolik nenaplňuje a profesně se muzikologii opravdu věnovat nechci. Od října jsem tudíž „šachista na plný úvazek“ a po pravdě jsem v tuto chvíli docela rád, že mi rok 2011 šachově hrubě nevyšel: i díky tomu jsem šel opravdu hodně do sebe a v posledních měsících se snažím trénovat (ne ostatní, ale sám sebe!) přibližně 7-8 hodin denně.
Zbytek roku proběhl poměrně v poklidu a o Vánocích jsem si zahrál již tradiční turnaj v Litomyšli. Sice byl tentokrát šachově poměrně slabý, alespoň se mi však díky tomu podařilo po hodně dlouhé době odehrát turnaj bez prohry a navíc jsem měl z většiny partií po šachové stránce celkem dobrý pocit.
Leden patřil více učení, než šachům. Ano, já už student nejsem, ale moje přítelkyně ještě studuje, přičemž v lednu to ještě byly dokonce dva obory: jeden začala v září (už před pár lety absolvovala jeden semestr, ale pak jí nevycházel rozvrh s druhým oborem) a druhý, který se snažila dodělat: muzikologii. Na první pokus (loni v červnu) si vytáhla opravdu nepříjemnou otázku, na kterou jsme se už nestihli naučit, proto zkoušku dobrovolně vzdala. Avšak na druhý termín už to bylo mnohem lepší a těsně po vykonání zkoušky si sama věřila, že tentokrát už to bude dobré. Bohužel, komisi to nestačilo, a tak udělala pouze polovinu státnic. Třetí, a tedy poslední pokus ji (resp. nás) čekal na konci ledna. Společnými silami jsme se učili jak nejvíc to šlo, o to větší bylo naše zklamání, když ani tentokrát Lence státnici nedali. Bohužel „chytla“ komisi, která se daleko více snaží dostat ze studentů to, co neumí, než to, co umí. Já sám jsem totiž měl u státnic úplně stejnou otázku, uměl jsem ji hůř než Lenka, a přitom jsem na první pokus dostal trojku…
Přiznám se, že několik dnů po těchto státnících (a vlastně možná dodnes) jsem to nesl hůř než Lenka. Ne to, že Lenka státnice nezvládla, stejně jako já muzikologii už nikdy dělat nechtěla, ale proto, že mě přístup katedry a jejích pedagogů neuvěřitelně zklamal. Říká se, že na studium na vysoké škole každý nesmírně rád vzpomíná. Jistě, i já budu rád vzpomínat na různé akce se spolužáky, život na kolejích, na privátě apod. A samozřejmě na to, že jsem na muzikologii poznal Lenku, svou životní lásku. Nicméně ze školy samotné už zůstanou pouze hořké vzpomínky. Jsem rád, že jsem studium na muzikologii ukončil už v říjnu, kdy to bylo především z toho důvodu, že jsem to časově nezvládal a rozhodl se pro čistě šachovou dráhu. Pokud bych to totiž neudělal v říjnu, stalo by se tak na začátku února, přičemž by v první řadě opravdu nešlo o časové či šachové důvody. Až jednou budu mít děti, rozhodně je nebudu nutit, aby šly studovat „na vejšku“. Možná právě naopak: po této zkušenosti je daleko více budu vést např. ke sportu. Nebo třeba k podnikání. Jednoduše proto, aby se nemusely několik let dřít a pak z toho neměly vůbec nic. Pokud se mě v budoucnu někdo zeptá, z čeho mám titul Bc., řeknu, že to jsou jen dvě písmenka před jménem a obor, ve kterém jsem studoval, vůbec nestojí za řeč…
Nedávno jsem četl pěkné rčení, které je součástí nadpisu mého dnešního blogu. Jelikož jsem (stále ještě!) životní optimista, věřím, že tomu tak bude i v tomto případě. Muzikologii jsme spolu s Lenkou definitivně hodili za hlavu. Lenka studuje další obor, který ji zatím opravdu baví, takže má práce poměrně dost. A já jsem se s ještě větší pílí „vrhnul“ do svého světa šedesáti čtyř polí.
Co říci závěrem? Snad jen ještě odpovím na „otázku“ z mého předchozího blogu ohledně psaní knihy. Ne, žádnou knihu momentálně nepíšu. Sice mám v hlavě minimálně dva nápady, ale na konci loňského roku jsem se zařekl, že nejprve „dodělám“ titul GM a teprve potom se opět pustím do psaní šachové literatury.
Čímž se s Vámi pro dnešek loučím a omlouvám se za své předlouhé mlčení. Od nynějška se pokusím přispívat na svůj blog častěji… Opravdu!:)
27.04.2012 00:08:08 | dejf721
Nezapadl, právě chystám další blog...:)
26.04.2012 11:32:12 |
Blogger Dejf se probral z nečinnosti a zároveň zapadl v nečinnost
13.03.2012 19:38:10 | noELO
Fakt je, že se dnes studují lecjaké blbosti, viz odkaz, nicméně tu diplomku o Vítězslavu Novákovi (nepletu se, psal jste o tom) bych si rád přečetl. Ovšem to, kolik stát vydává za studia lidí, kteří se pak živí něčím úplně jiným, stojí za úvahu - i když to řeší problém nezaměstnanosti zbytečných učitelů
06.03.2012 20:54:25 | dejf721
to Jan Kalendovský: s tou čtyřkou naprostý souhlas, přestože jsem z češtiny vždy míval jedničky, poslední dobou se mi celkem často stává, že v rychlosti zapomínám na i/y, takže toto (bohužel) není jediný takovýto článek...:) Asi jsem si příliš zvykl psát všechno "horkou jehlou", pak to po sobě jen letmo zkontrolovat a z toho pak pramení dané chyby. Rozhodně se v tomto pokusím polepšit!:); jinak co se týče toho profesionální cíle: já jsem nikdy nechtěl být vyloženě hráč-profesionál, ale vždy jsem chtěl být současně trenér a hráč; a také netvrdím, že stát se velmistrem je můj nejvyšší hráčský cíl, spíše taková důležitá postupná meta; a k té trojce: u mě myslím nešlo o vytrvalost a neschopnost, právě naopak: kdybych opravdu chtěl, tak bych studium dokončil, s tím by myslím nebyl problém; ale zde to bylo opravdu čistě rozhodnutí dělat už pouze šachy.
Jinak každopádně děkuji za pěkný příspěvek!
06.03.2012 18:14:45 | Jan Kalendovský
Dobrý den, blog je vskutku velmi osobní. Po jeho několikanásobném přečtení dávám panu Kaňovskému jedničku za odvahu stát se šachovým profesionálem (zejména v dnešní složité době), dvojku za poměrně nevelký profesionální cíl (velmistrů je dnes příliš mnoho, je těžké je navzájem odlišit, inflace titulu veliká, proč nechtít být mistrem světa, nebo aspoň hráčem s ratingem 2700?), trojku za přece jen malou vytrvalost ve studiu a neschopnost dokončit VŠ - i když nakonec muzikologie, kterou si ovšem sám vybral, by mu finačně asi málo dala), čtyřku za řadu hrubých chyb v jinak čtivém blogu (názory se začali, děti měli, nemuseli - všude patří přece jiné y - nebo se pletu?). Ale jinak samozřejmě přeji populárnímu Dejfovi, aby se mu život vydařil, přání splnila, knihy dařily, šachy vynášely, děti se povedly, partie líbily, vždyť do důchodu (jaký bývá u šachových profíků?) je tak daleko.
02.03.2012 14:28:58 | názor
Michal: V čem protimluv? Prosím přesné vyjadřování a ne se vyjadřovat v hádankách.
Pokud nevezme práci, tak nebude moci splácet dluh=> jeho růst kvůli úrokům.
01.03.2012 23:00:44 | Michal
názor: absolovent bude mít na krku dluh a bude nucen vzít podhodnoucenou práci, aby rychle splácel dluh.... není to trochu protimluv?
29.02.2012 17:13:23 | Vladimir
Re: David - dakujem a len plne potvrdzujem nazor Vasho otca, a to z profesionalneho pohladu zamestnavatela.
Re: Bond - u nas na Slovensku si uz tzv. "Generacia X" jasne vie povedat co chce a obvykle to aj dostane - samozrejme, ak sa jedna o mladych odbornikov vo svojej oblasti. Skoro neverim, ze by to v Cechach bolo s mladymi odbornikmi inak. Podotykam vsak, ze sa jedna o 100% sukromnu sferu.
29.02.2012 11:41:56 | Bond(James)
Mám pocit, že v českých zemích jsme pořád tak nějak připokakaní před zaměstnavateli, místo abychom jasně řekli jakou práci za jakých (finančních) podmínek chceme dělat, tak bereme cokoliv za jakýkoliv mrzký peníz a pak se divíme, jak jsme na tom špatně. Chce to taky trochu hrdosti hergot!
29.02.2012 10:13:54 | David Navara
Zdravím všechny! Už jsem se nechtěl do diskuse zapojovat a snad to dodržím, jen chci panu Vladimirovi potvrdit, že skutečně nevyzývám lidi k tomu, aby opouštěli vysoké školy. Svůj příspěvek jsem psal v kontextu jako reakci na jiný. Já jsem měl více trpělivosti než někteří mí spolužáci (a spolužačky) a studium se mi podařilo dokončit. Také můj otec (povoláním vědec a VŠ pedagog) říká, že tato trpělivost a vytrvalost pro zaměstnavatele má určitou hodnotu. Rozhodně jsem se neučil jen kvůli titulu, ale studium někdy bylo dost těžké, takže celkem chápu i lidi, kteří se rozhodli jinak. Dejf má bakalářský titul, asi dvě velmistrovské normy a celkem zajímavou práci trenéra. Správnost jeho rozhodnutí neumím posoudit, to ukáže až čas.
28.02.2012 23:30:12 | názor
Michal: Nesouhlasím s prvním a ani z druhým důvodem pro školné. K prvnímu pokud studenti budou tlačit na zkvalitnění výuky, tak se může stát opačný efekt, že učitelé zvednou laťku a pak školu těžko dodělají. Dneska je volnější výuka na všech školách, což je výhodnější. Studenti sami můžou dělat, co chcou a rozvíjet si podle zájmů rozhled v daném oboru. Na většině škol se dá zapojit do různých výzkumných aktivit. Prostě přístup, jak pro dospělé a ne ten středoškolský.
K druhému absolovent bude mít na krku dluh a bude nucen vzít podhodnoucenou práci, aby rychle splácel dluh.
28.02.2012 20:13:27 | dejf721
to gicozo a Jirka Majer: díky oběma za přání; v souvislosti s příspěvky Davida a giocoza jsem si vzpomněl na velmi zajímavou knížku Briana Tracyho Snězte tu žábu!, ve které autor kromě jiných velmi zajímavých podnětných věcí hovoří právě o tom, že každý člověk by měl v životě dělat to, co mu jde ze všeho nejvíc; knížku (kterou vřele doporučuju!) jsem četl zhruba v polovině loňského roku a také dost ovlivnila mé rozhodnutí odejít ze školy, protože už bylo naprosto jasné, že nikdy mi už nic nepůjde tak dobře jako šachy...
28.02.2012 14:44:01 | giocozo
Jedno se kritikům musí nechat. Vyburcovali totiž jednoho z našich předních šachistů k napsání velmi zajímavého a osobního článku. Možná by ho napsal i tak, ale přeci...Davidovi fandím a i já si myslím, že by jsme v našem krátkém životě měli dělat především to, co nás jakýmsi způsobem naplňuje a baví. Né každému se to ovšem poštěstí. Né každý se uživí tím, co ho baví...
Co se se týká titulů Bc. a GM, tak si myslím, že mají v současné době skoro stejnou hodnotu. Jako v životě, kde každého především zajímá, jak už zmínil Jirka Majer, jaké má člověk schopnosti, tak v šachách se každý zajímá především o ELO a na určité úrovni o šachový styl, který by byl jakýmkoliv způsobem atraktivní. Přeji tedy autorovi jeho vysněný titul GM a ELO o kterém se mu ani nesnilo.
28.02.2012 12:51:49 | Michal
omluvu samozřejmě - odmluva byl překlep
28.02.2012 12:50:22 | Michal
Zaznělo to dole a já to jenom zopakuju - už aby to školné bylo. Ne proto aby to studenty nutilo studovat, popř. dostudovat, ale proto, aby studenti pochopili, že oni jsou zákazníky školy. Zažil jsem spoustu předmětů kam se chodilo jenom proto, že to učil trouba co nic nenaučil, ale dával zkoušku zadarmo a pak jsem i zažil i spoustu povinných předmětů, které byly odučeny špatně, nebo nebyly k ničemu. Pokud bych si tehdy za vzdělání platil (nejlépe hodně peněz), asi bych tlačil školu do vyšší kvality a hodně prskal, pokud bych ji nedostal. Takhle mi to bylo jedno a jen jsem zabíjel čas.
Druhá výhoda školného - podle mne - spočívá v tom, že se celkově zvýší ohodnocení absolventů. Pokud bude mít průměrný absolvent vysoké školy na krku dluh pár set tisíc, asi si těžko dovolí nastoupit do práce za podprůměrný plat. A tak, pokud budou zaměstnavatelé toužit po vzdělaném člověku, mu buď slušně zaplatí a nebo ho neseženou.
Jenom se bojím, že tento můj příspěvek opravdu se šachy nesouvisí - prosím přijměte za to moji odmluvu.
28.02.2012 11:58:09 | dejf721
Díky všem za příspěvky. Já samozřejmě nechci tímto článkem navádět k tomu, aby někdo nedokončil VŠ, když už třeba studuje, to rozhodně ne! Ale u mě to prostě byla trochu jiná situace: jak jsem psal, už dřív jsem věděl, že šachy pro mě vždy budou prioritou a loni jsem se pro to rozhodl definitivně. To s tím uplatněním v zaměstnání je samozřejmě pravda, ale právě já jsem si v tuto chvíli téměř stoprocentní jistý, že nikdy žádnou takovou práci dělat nebudu. Momentálně mám v podstatě dvě práce: šachy, kde vysokoškolský titul nikoho nezajímá (jednoduše proto, že šachisté mají vlastní tituly...:)) a druhou, kterou zde popisovat nebudu, ale každopádně i tam jsem svým "vlastním pánem" a potřebuji, jak pěkně napsal Jirka Majer, především houževnatost a ctižádostivost. To je totiž další věc, kterou jsem si už před x-lety celkem jednoznačně stanovil: že nikdy nebudu dělat "klasickou práci" s pevnou pracovní dobou apod., ale že chci dělat jakoukoliv práci, kde si sám můžu vybrat "pracovní čas", čili být sám sobě pánem.
Ale ještě jednou zdůrazňuji, že rozhodně nikomu neradím nestudovat na VŠ ani předčasně ukončovat VŠ, na to musí mít člověk opravdu specifickou povahu a spoustu sebedůvěry, že se bez problémů obejde i bez ní. A v tomto směru mi sebedůvěra opravdu nikdy nechyběla...:)
28.02.2012 10:12:33 |
Re: Jirka Majer - vsak ja s Vami uplne suhlasim. Ak niekdo neskonci VS, ktori si sam vybral, tesne pred koncom, tak to predsa nie je dokaz ctiziadostivosti a uz vobec nie huzevnatosti a z pohladu schopnosti je to akurat neutralne. Ak ju vsak napriek tomu, ze sa mu nechce, clovek skonci, tak urcite prejavi aj svoje schopnosti, aj huzevnatost a aj ctiziadostivost .
Re: Bond - bohutial vacsinou ano. V mojom odbore vsak nemozete bez specializovanej VS (nie hociktorej) pracovat, ale uz aj na miesta sekretarok sa hlasia ludia s VS - to je fakt, hoci smutny...
Ale uz sme od sachu daleko...
28.02.2012 09:49:25 | Bond(James)
No člověku je to jasné, že titul (k)ing je jenom formalita, ale zaměstnavatelé na něm pořád bohužel bazírujou a zohlední to i ve výši platu (i když třeba daná VŠ nemá nic společného s oborem, ve kterém daný člověk dělá).
28.02.2012 09:43:05 | Jirka Majer
Davide, děláte dobře. V dnešní internetovém světě, kdy se dostanu k jakékoliv informaci, aniž bych musel studovat na VŠ, je hodnota glejtu (vyjma u státního socialistického sektoru) mizivá. Na rozdíl od Vladimíra znám z praxe, že pro uplatnění v životě jsou rozhodující: schopnosti, hoževnatost a ctižádostivost. V náročném oboru se člověk studiem stejně musí zdokonalovat po celý život. Jestli se uvidíme v létě na Pardubickém Opnu, můžeme na to téma dát řeč. :-) Přeji, ať to vyjde s GM. Ten má váhu, ten je hlavně o schopnostech. Ten se nedá (alespoń doufám) ani koupit ani vystudovat! :-)
28.02.2012 08:59:42 | Vladimir
Re: Homunkulus - nehnevajte sa, ale Vasa posledna veta je naozaj hlupost. Mam za sebou stovky, ak nie tisice pohovorov s uchadzacmi o zamestnanie a kazdy z nich presne chape, aky je rozdiel medzi dostudovanou a nedostudovanou skolou. Myslim, ze to chape aj autor clanku, najma po tom, co zazila jeho priatelka.
Re: Dejf - Kedysi som sa ocitol v podobnej situacii pri ukoncovani doktoranskeho studia (uz som pracoval, mal som rodinu a len malo casu na konicky...). Rozhodol som sa to skoncit najma z dovodu, aby som zistil, ci to vobec som schopny urobit, t.j. otestovanie si vlastnych schopnosti. Potom sa mi to naozaj castokrat hodilo a to v situaciach, ktore som vobec neocakaval... Mozno je skoda, ze ste si tento test neurobili. Ale aj tak Vam drzim palce a je super, ze ste blog napisal!!
Re: David - Naozaj vysoka skola nie je ziadnou zarukou schopnosti ucit, resp. trenovat. Tato schopnost sa preveruje (a samozrejme aj zdokonaluje) dlhorocnou praxou s detmi (mladezou) a studium D.K. asi moc nesuviselo s trenovanim sachu, takze z tohto pohladu je asi naozaj jedno, ci D.K. skolu dokoncil alebo nie. Neviem vsak, ci by ste odporucal mladezi, aby pred skoncemin VS odisli, kedze ich skola nebavi - "odvazne" odhadnem, ze by ste to ako absolvent logiky v zasade nedoporucoval; vsak sa nemylim -.
28.02.2012 05:10:08 | David Navara
Re: Dejf - Děkuji za odpověď. Já jsem při VŠ studiu logiky měl větší štěstí na vyučující, takže ani proti logice jako takové, ani proti katedře logiky nic nemám, jen jsem prostě po pár letech pochopil, že na logiku nemám zdaleka takové nadání, jako na šachy.
Re: brumbál - David Kaňovský je podle mě jedním z několika lidí, kteří mohou dobře vykonávat funkci reprezentačního trenéra mládeže. Někteří z těch dalších ne(do)studovali vysokou školu vůbec, a přesto jsou rovněž dobrými trenéry. Já sice jsem silnější šachista než D. K., ale trénovat mládež bych asi neuměl. Jinak v běžném životě často bývám dost nepraktický.
27.02.2012 23:34:42 | brumbál
Tak z Vás, pane Kaňovský, udělali trenéra mládeži? Mají to pěkný vzor, ve Vás, ta mládež. Ten rozdíl cca 250 bodů ve srovnání s panem Navarou nebude asi jen šachový......
27.02.2012 20:21:51 | Homunkulus
Ve svém donkichotství si myslím, že rozhodnutí "jít do toho po hlavě" (zde do šachu) je správné, za podstatný přitom považuju předchozí pokus tu VŠ udělat. I nedokončený pokus dává rozhled a i částečně negativní zkušenost je zkušenost. Neboli - kdo zvládl většinu VŠ a opustil studium jen proto, že už mu nemá moc co dát, jako by ji měl :-)
27.02.2012 19:07:43 | dejf721
U předchozího příspěvku jsem se zapomněl podepsat, i když snad bylo jasné, kdo je autorem...:)
27.02.2012 19:07:01 |
Ahoj Davide, děkuju za pěkný příspěvek. Právě naopak: tvoje názory jsou s těmi mými téměř shodné, já bych rovněž šel s velkou pravděpodobností studovat něco jiného, pokud by šlo "vrátit čas". Například jazyky, které jsou dnes hodně potřeba a ve kterých mám poměrně značné mezery.
Jinak jsem se taky díval na Tvou analýzu naší (dle mého zatím asi nejzajímavější...:) vzájemné partie a v podstatě se vším souhlasím. Jak správně poznamenal Šimi (dívali jsme se na partii společně), po 6.fxe5! Dh4 7.Ke2 by vznikla pozice dost podobná královskému gambitu, kde bílý také občas úspěšně hrává s králem na e2. V těch variantách děkuju za to 11.Dd4!, tam jsem analyzoval jenom 11.e6 s dalším 12.Dd6, což je ovšem slabší. Jinak jsme se také shodli, že bílý by měl postupovat nějak agresivněji, proto možná i to 9.g4 nemusí být od věci, po 9...h5 10.g5 může být v budoucnu nebezpečný postup f5-f6 apod. Samozřejmě to má i své mínusy, ale průběh partie celkem potvrzuje, že někde je asi potřeba "přitvrdit". Jinak v 18. tahu je výrazně zajímavější 18.Jb5 místo 18.Je4, ale i tady má černý při správné hře velkou převahu.
27.02.2012 15:20:32 | David Navara
Davide, díky za pěkný blog a přeji Ti v životě hodně štěstí.
Mimochodem, já jsem šel před lety studovat logiku s tím, že se asi budu živit šachy. Ideální přístup to není, ale vycházel jsem z toho, že pokud se budu chtít živit hlavou a přitom nehrát profesionálně šachy, bez VŠ diplomu se v dnešní době neobejdu. Lidí, kteří vydrží celý život u jednoho zaměstnání, je dnes málo. Hlavní problém je ale v tom, jak si má maturant vybrat vysokou školu, protože v tu dobu o svém studijním oboru má obvykle jen dost mlhavé představy, pokud ovšem jeho největší koníček nesplývá se zvoleným oborem. Dnes se na tyto otázky dívám trochu jinak než v roce 2004, ale rozhodnutí jsem musel udělat tehdy a ne o šest let později. Kdybych mohl vrátit čas o 8 let, šel bych studovat znovu, ale ke studiu bych asi přistupoval jinak a více bych zohlednil i možnost následného uplatnění. Omlouvám se, jestli diskusi posouvám nějakým hloupým směrem, nejspíše budu muset řadu svých poznámek ještě upřesnit.
27.02.2012 14:11:31 | Inconnu
Bohužel, v době rozhodování o studiu, má člověk ještě jakési ideály, ale jak se dostává více do kontaktu s realitou, zjistí, že některé obory nejsou zrovna optimální k uživení (muzikologie, je myslím pěkný příklad - kamarádka z ní má doktorát - mimochodem tuším, že v Olomouci - a živí se něčím úplně jiným). Odsuzovat člověka za to, že se snaží chovat realisticky, je imho nesmysl.
27.02.2012 13:47:00 | dejf721
to Lucka S.: vyloženě tréninkový plán nemám, ale jednoduše řečeno dělám především tři věci: analyzuju svoje partie (což jsem dělal i dřív, ale ne v takové míře), prohlubuju repertoár zahájení (to jsem v poslední době dělal pouze v rámci přípravy na konkrétní soupeře) a studuju literaturu (což jsem v posledních pár letech zanedbával asi nejvíc). A samozřejmě do toho občas řeším různé taktické pozice a studie;
to cwega: z blogu to takto možná vyznělo, ale my jsme oba šli na muzikologii s tím, že se jí chceme věnovat, až postupem času (asi právě i přístupem určitých pedagogů) jsme došli k závěru, že ji v budoucnu dělat nechceme; já jsem sice napsal, že jsem už dřív tak nějak věděl, že chci dělat hlavně šachy, nicméně jsem to chtěl zkombinovat právě třeba s muzikologií (ještě cirka dva roky zpátky jsem reálně uvažoval o doktorském studiu);
27.02.2012 13:22:48 | cwega
doufám, že většina studentů na VŠ tam nejde s vědomím, že obor nikdy dělat nebudou. Jsem ze staré školy a naprosto nechápu a věřím, že školné bude zavedeno co nejdříve.
27.02.2012 11:01:29 | Lucka S.
S chutí jsem přečetla Váš nový blog a zajímá mě jak asi vypadá denní treningový plán téměř "velmistra". Díky Lucka
Jak se blogger Dejf probral z nečinnosti aneb „Svět na nás nikdy nenaloží víc, než jsme schopni zvládnout.“