David Navara

nejlepší český šachista
na světovém žebříčku na 24. místě (ELO 2722)

Soňa Pertlová - In memoriam

[10.05.2011 11:58:33]

 

Když jsem v pondělí ráno kvapně dopsal svůj blog, měl jsem v úmyslu zanedlouho psát další, v němž bych vylíčil své zážitky z uplynulých dvou týdnů. Dopoledne jsem se ale dozvěděl velmi smutnou zprávu o předčasném úmrtí Soni Pertlové, české reprezentantky a velmi sympatické dívky. Domnívám se, že si Soňa zaslouží naši vzpomínku, a proto jsem se rozhodl napsat tyto řádky. Její nejbližší již napsali dojemný dopis několika desítkám Soniných známých a určitě mají mnoho dalších starostí, proto teď píši pro širší šachové publikum.

Nejsem si tím jistý, ale mám pocit, že jsem se se Soňou poprvé setkal v roce 2000 na mistrovství světa mládeže, ve španělské vesnici Oropesa del Mar. Vzpomínám si, že se mnou tehdy Soňa závodila v běhu. Těsně jsem vyhrál, ale asi jen proto, že jsem byl o tři roky starší. Soňa se odmala věnovala sportu. Snad právě odtamtud si odnesla vytrvalost, kterou později prokazovala v šachu i v životě.

V roce 2000 jsem ještě netušil, jak často se o pár let později budeme setkávat na reprezentačních akcích. Soňa se šachům usilovně věnovala a díky tomu se jí podařilo se dostat mezi českou ženskou elitu. Pár let po začátku nového tisíciletí navázala vztah s Jiřím Jirkou, mým kamarádem ještě z Bohemky. Začala studovat Vysokou školu ekonomickou v Praze a někdy v roce 2008 mě pozvala na návštěvu. Příjemně jsme si popovídali u dobrého jídla. Soňa se v létě zúčastnila mistrovství světa juniorek a porazila tam několik silných soupeřek.

Blížila se šachová olympiáda v Drážďanech. Jenže právě v té době došlo k neštěstí. Na jednom z turnajů Soňa trpěla velmi silnými bolestmi, takže musela ze soutěže odstoupit. Lékaři jí potom v nemocnici nečekaně diagnostikovali vzácnou, ale nebezpečnou formu rakoviny. Za této situace by leckdo upadl do depresí, ale Soňa se nevzdala. Navzdory svým potížím se rozhodla zúčastnit se šachové olympiády, přestože už v té době musela užívat léky, které snižovaly její výkon. Po turnaji nastoupila na chemoterapii. I za této situace si ale zachovala optimismus. Nadále hrála v ligových soutěžích a v pauze mezi dvěma etapami léčby se jela podívat na turnaj ve Wijk aan Zee, o kterém napsala několik zpráv pro Novoborský šachový server. Nadále hrála za Třinec v extralize. Nestěžovala si a nechtěla mluvit o své nemoci. Nevymlouvala se, ačkoliv by na to měla mnohem větší nárok než jiní. Místo toho bojovala s nemocí. Rodina a přátelé jí pomáhali, měla štěstí i na lékaře. Ti vyoperovali nádor, nedošlo k recidivě a Soňa se po nelehkém roce léčby mohla pomalu vracet do běžného života. Pomalu? Vracet? Vždyť žila i předtím, udržovala s lidmi kontakty. Když měl její trenér vážnou autonehodu, navštívila ho v nemocnici, přestože sama nebyla zdravá. A kromě toho její návrat nebyl ani pomalý. Na podzim roku 2009 se Soňa zúčastnila mistrovství Evropy žen, dosáhla z Češek nejlepšího procentuálního výsledku, splnila normu velmistryně a výrazně se podílela na vynikajícím úspěchu české ženské reprezentace, která obsadila šesté místo. Soňa mimo jiné vyhrála nad Ruskou Marinou Romaňko a v posledním kole zremizovala s Ukrajinkou Natalií Zděbskou. Obě tyto hráčky měly rating okolo 2400. Pokračovala ve studiu, které předtím musela kvůli nemoci přerušit. Zúčastnila se mistrovství republiky v Ostravě. Byla přátelská, společenská a myslela na druhé. Přestože se internetových diskusí obvykle neúčastnila, zastala se Martina Petra, když se stal terčem nepříliš zasloužené kritiky. Vzpomínám si, jak mi v létě roku 2010 radila, že si mám koupit nějaké pěkné oblečení. Navrhla mi svou pomoc při výběru oděvu. Nabídku jsem odmítl, ale uznávám, že Soňa měla svým způsobem pravdu. V září roku 2010 Soňa vyjela s Jiřím Jirkou, Martinem Petrem a ještě s někým na turnaj do Chorvatska. Nejprve hrála dobře, ale potom přišly zdravotní problémy. Soňa najednou měla potíže s pohybem a nečekaně ochrnula. Turnaj se schyloval ke konci a Jiří Jirka měl vynikající šance na velmistrovskou normu. Za dané situace ale šachy nebyly tím nejdůležitějším a velmi si vážím toho, že to mí přátelé pochopili. Nezúčastnili se posledního kola, protože Soňa potřebovala pomoc. Tu nakonec zajistili, přestože to bylo dost obtížné. Nakonec se ale podařilo Soňu dopravit do Prahy. Musela se vrátit do nemocnice a navíc zůstala upoutána na vozík, ale přesto si zachovala svou vlídnost a optimismus. Mohla se také opřít o podporu své rodiny i přátel. Někdy jsem za ní přišel i já, ale většina z jejích blízkých měla mnohem "lepší docházku". Personál nemocnice ji měl velmi rád díky její statečnosti, vlídné povaze a smyslu pro humor. Soňa znala prognózu své nemoci, ale přesto se nevzdávala a nadále se zajímala o dění okolo sebe i o zvláštní svět šedesáti čtyř políček. Na sklonku roku 2010 napsala krásné přání na svůj blog.

Tentokrát ale nebylo možné nádor operovat. V lednu roku 2011 Soňa byla převezena domů, do Třince. Také odtamtud sledovala alespoň na dálku dění. Ještě na konci března mi přála všechno nejlepší k narozeninám, přestože její stav byl velmi vážný. Své nemoci podlehla 8. května 2011. Její pobyt mezi námi byl krátký, ale stihla během něj mnohé. Měla skutečnou chut do života a je smutné, že nás opustila tak brzy. Věřím, že se teď na nás odněkud shora dívá z jiného světa, v němž není bolest ani smutek.

Vzpomínám si, jak Soňa psala v roce 2009 z Wijk aan Zee reportáž pro Novoborský šachový server. Někdo ze čtenářů se nad fotografiemi podivil: "Soňo, vážně jsi teď brunetka?" Soňa odpověděla s dost drsným smyslem pro humor: "Jsem a doufám, že i zůstanu." Soňa Pertlová zůstane v našich vzpomínkách taková, jaká byla vždy. Milá, přátelská, statečná, optimistická. V tom se od ní můžeme učit. Čest její památce!

 

fotografie

zobrazeno(38004x) | příspevky(41x)

vkládání nových příspěvků bylo pozastaveno

příspěvky k článku

24.05.2011 23:47:09 | Magdaléna

Je mi to hluboce líto. Upřímnou soustrast všem blízkým.

24.05.2011 16:57:39 | plsekmira

nejsmutnější osud za posledních 20 .let .....

 

23.05.2011 11:29:10 | doxa.j

 Z toho co zde čtu je vidět, jak úžasným člověkem byla Soňa Pertlová. Dokáže  působit na jiné i po svém krutém odchodu a měnit jejich pohled na opravdové hodnoty života................

22.05.2011 10:39:46 | Josef

V úterý 24. 5. od 19:00 v kostele Narození Panny Marie v Praze v Záběhlicích bude zádušní mše za Soňu. Více info je na http://www.praguechess.cz/index.php?modul=&akce=&orderby=1671&strankovani=0&zobrazeni=ano

21.05.2011 10:43:11 | plsekmira

s předešlým příspěvkem plně souhlasím,i když na druhou stranu:dnes se za normální hodiny nedá vydělat ve fabrice jako delník proto je člověk nucen ,aby uživil rodinu kolikrát delat od nevidím do nevidím. i mně strašný osud Soni Pertlové otevřel oči.

21.05.2011 00:53:40 | Honza Fiala

No to snad není možné. Osobně jsem jí neznal, ale pamatuji si jí ze soustředění na Šumavě a ještě z několika dalších akcí. Taky mě jednou vymetla za šachovnicí v zamotané Sicilské hře na turnaji v Kunžaku - Strmilově, to měla ještě dlouhé vlasy. Naposledy jsem jí viděl v lize, připadá mi to jako včera. Koho by napadlo, že je tak nemocná? Vždycky vypadala jako velmi živoucí, mladá holka, která člověku utkvěla v paměti. Vede mne to k zamyšlení jak cenný je každý den života. Když si to tak vezmu jak se momentálně honím v práci jako divý, stovky přesčasových hodin, práce po nocích, napadá mě, že to je slepá ulička. Člověk by neměl odkládat život  "na později," ale žít hned, dokud to jde a dokud ho nepotká něco jako tuto dívku. Pak už je všechno v háji a pozná, že peníze mu ztracená léta nevrátí. Soňa Pertlová mi po smrti právě otevřela oči, děkuji.

18.05.2011 22:55:11 | Tomáš

Je mi to moc líto. Soňa se ke mně vždycky chovala hezky, byla milá, každý kdo se s ní setkal jí měl rád. Bůh jí žehnej. Věčnou slávu její památce.

17.05.2011 18:36:56 | JMA

    Escribo este comentario desde España, para mostrar mi tristeza por esta noticia.

    Descansa en paz, Dana. Donde quiera que estés se feliz para siempre, y ayuda en lo que puedas a los que sufren por tu partida, tan cruel y tan temprana.

    Hasta siempre, valiente.

17.05.2011 13:47:21 | Verčik

Je to velmi smutne co se stalo, znala jsem Soňu ze školy a i když byla vždy v ústraní, považovala jsem ji a budu považovat za velice dobrou sportovkyni, která dávala do svých výkonu chuť a vášeň..!!! Rodině skladam upřimnou soustrast, ale v srdci jen same mile vzpominky...protoze ty vzdycky zustanou!!!Ty nikdy neodejdou

16.05.2011 22:54:45 | Habeš J.

Takové krásné, nadané mládí.. I já přišel o syna v jeho 6-ti letech na rakovinu. Je to již více než dvacet let, ale ten těžký balvan táhnu neustále.. skláním se před její památkou a blízkým přeji hodně sil.

16.05.2011 21:40:44 | doxa.j

 Její úsměv bude chybět všem - pořád -  Všem , kteří ho poznali..........

16.05.2011 20:01:40 | rodina Pertlova

Chtěli bychom poděkovat všem za projevenou soustrast a za sdílení krásných vzpomínek. Soňa navždy zůstane v našich srdcích... S láskou rodiče Světla a Jan, sourozenci Adriana a Nikola

15.05.2011 12:01:01 | Jiří Sysel

Soňu Pertlovou jsem nikdy nepotkal, ale pěkně mě to vzalo. Při čtení blogu, který napsal pan Navara moc pěkně, jsem si i pobrečel a je mně z toho moc smutno.

Přeji upřímnou soustrast rodině a všem blízkým

Čest její památce!

14.05.2011 19:19:40 | Iva Lysková

 Upřímnou soustrast všem pozůstalým, jsem, Světlo a pane Pertl s Vámi, držte se... a Soni, tobě, ať se máš tam v jiném světě jen  moc dobře, jak sis zasloužila. Tuto zprávu jsem se dověděla až dnes od přátel rodičů, byla jsem šokována... Čest její památce !

14.05.2011 16:10:15 | David Navara

Omlouvám se, že jsem fotografii přidal až teď, ale opravdu jsem se snažil. Dostal jsem ještě dvě fotografie, ale přesahují limit 1 megabytu a jejich poslání by mi trvalo desítky minut, internet je tady dost pomalý. Snad je po návratu do Evropy ke článku dodám.

14.05.2011 10:21:02 | Sassayew

 je mi upřímě líto odchodu Soni Pertlové. Nikdy  bych si nepomyslel při pohledu na její osobu ,že by mohla  tak brzy odejít.

13.05.2011 18:18:36 | David Navara

Dekuji za ohlasy. Mel bych prosbu na Petra Boleslava. Pan Pertl mi poslal nejake Soniny fotografie k clanku, ale nejsem u sveho pocitace a nedokazi je sem umistit. Mohl by to prosim nekdo zaridit? Dekuji.

13.05.2011 16:17:49 | doxa.j

Nádherně harmonická dívka, která se dokázala s odzbrojující samozřejmostí svojí úžasnou inteligencí zmocňovat života. Snad se ani nesnažila být vždy  v čemkoli nejlepší ze všech,  ale ve všem, do čeho se pustila, k nejlepším patřila...............Přitahovala mnohé.Některé svojí krásou, jiné svojí nezdolnou povahou po poznání, jiné tím, jak dokázala být svými vlastnostmi i chováním bezprostřední jako její kamarádi a kamarádky. Ne, měla být zdravá a žít naplno další roky a působit radost a štěstí všem kolem ní a i těm, kteří sledovali její šachovou dráhu od jejího útlého věku..........

13.05.2011 11:28:49 | Lucka

Děkuji moc za krásný článek... Soňka nám všem bude moc chybět...

13.05.2011 10:37:42 | Kornel Frindt

Veľmi pekný článok ste napísal p. Navara, mladú dámu som osobne nepoznal, no z Vášho článku plnom emóciíí mám úplne jasno, že sl. Soňa musela byť vynimočná slečna, ktorá počas svojho krátkeho života rozsievala vôkol seba veľa radosti medzi ľudmi, čo ju poznali, o čom sveči aj Váš článok, vďaka zaň  :-))  a nepochybne vo Vašich srdciach ostáva tu s nami naďalej :-)

Prajem úprimú sústrasť rodine a všetkým blízkym

Kornel

   

13.05.2011 03:59:59 | Miloš Bříza

Děkuju.

Příbuzným a přátelům hodně síly a krásných vzpomínek a Soně posílám pozdrav.

12.05.2011 16:36:43 | Cwmbran

Na webech se dají najít recepty bez devastující chemoterapie (†moje matka). Leskrokorka na játra. Nebo javorový sirup a jedlá soda.

12.05.2011 15:09:38 | plsekmira

i já se připojuji ke kondolenci. neznal jsem slečnu pertlovou osobně.,ale je mně z toho strašně smutno. čest její památce!!!!!!!!!!

12.05.2011 12:09:35 | Belbo

Soňu jsem poprvé viděl asi před dvěma léty na tréninku Bohemky, blicali jsme, měla šátek, to byl první nápor nemoci. Pak jsme každý týden trénovali v čajovně. Pamatuji si, že když Soňa porazila Honzu Krejčího, nadšeně jsme jí gratulovali a za odměnu nechali sedět v nejlepším křesílku. Loňské září jela naše čajovnická parta na Open Zlatni Rat na malebný chorvatský ostrov Brač. Byl to požehnaný čas: moře, šachy, chorvatské speciality k obědu, středomořský vzduch.. po předposlední partii jsme večeřeli a Soňa najednou řekla, že necítí nohy. Poradili jsme se po telefonu s pražským panem doktorem, snesli ji na zádech do auta a jeli do splitské nemocnice. Navždy mne utkví v paměti výjev, jak JayJay řeže serpentiny, za námi v noci blikají světélka městečka Bol, pod námi příkré srázy do moře. Taktak jsme stihli poslední trajekt do Splitu. Nad ránem jsme se vrátili, spal sem v Sonině pokoji provoněném jejím parfémem. Na druhý den jsem vyprovodili sanitku, která dovezla Soňu na místní letiště a jeli dom. Byla jsi statečná jako nikdo Soni, obdivoval jsem Tvou "woman power". V březnu Tě pokřtily, pamatuju si, jak ses usmívala, když jsem hádal tvé nové křestní jméno ("Anna"). Tolkiena Ti dočtu někdy později. REST IN PEACE holčičko!

12.05.2011 11:56:38 | Ivan Syrový

Je smutné, že Sonička odišla. Ja si ju pmätám z turnajov v Tatrách, najprv ešte ako mladé dievča, neskôr ako milá slečna. Nepoznám nikoho, kto by si ju neobľúbil, bola bojovníčkou aj za šachovnicou, radšej hrala a prehrala s Petrom Petráňom ako by vyhrala kontumačne, lebo stanovený začiatok stretnutia Peter nestíhal, tak s jej súhlasom sa zápas posunul.

Jej úsmev mi bude veľmi chýbať

Ivan

12.05.2011 11:00:04 | arnysv

Zajděte si k filipinskemu lečiteli. To je mnohem lepší než nějaké chemo.

12.05.2011 10:15:22 | bartosjan

Strašně smutné. Osud není fér.

12.05.2011 08:03:08 | vaclav

Je to velmi,velmi smutné,neštěstí bohužel nechodí po horách ale po lidech,já jsem se taky dozvěděl že letos musím absolvovat chemku, abych nezemřel,být bez vlasů+mnoho negativních účinků,lcelkem 8x každé 3 týdný,čloěk úplně přehodnotí svůj život,přesto všechno jsem i letos docílil 2. místo na turnajích v Mělníku + Hejnicích. Nikomu bych to nepřál,není to opravdu žádná sranda,ale krutá skutečnost vaclav vladyka varnsdorf vvv.

11.05.2011 23:59:28 | Petr Harasimovič

Tak to je zdrcující zpráva. Soňu jsem potkal vlastně jenom párkrát, ale stejně mi z toho slzí oči. Pamatuju si ji ještě jako devítiletou usměvavou dívenku a opravdu tomu nemůžu věřit. 

Upřímnou soustrast pozůstalým a klobouk dolů za tyto řádky Davide. Nádherně jste to napsal. 

11.05.2011 21:21:28 | Pavel

Soňa teď bude Davidovi zeshora napovídat a David bude hrát na Kubě krásně i za ní.

11.05.2011 20:32:49 | Sláva Řeřábek, Říčany

Ahoj Davide, děkuji moc za tento článek, při čtení zprávy na nss o úmrtí Soni jsem byl ochromen, vůbec nic jsme o nemoci nevěděli a byl to pro nás šok. Soňu jsem poznal prostřednictvím Lucky, která také byla v Oropese a poté se Soňou byla na Glorney a Faber Cup v Irsku. Všechny kamarádky Lucky beru i za své a je mi to moc líto, všem příbuzným upřímnou soustrast.

11.05.2011 19:14:35 | Petr Dobiáš, Ostrava

Je to hrozné, tak sympatický mladý člověk.

Připomeňme si ji v pořadech V šachu v archívech ČT:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10111941499-v-sachu/208471290520016/

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10111941499-v-sachu/209471290230023/

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10111941499-v-sachu/210471290230006/

11.05.2011 11:28:49 | Ladislav Palovský

Nádherně a procítěně napsané, Pane Davide (pane s velkým P). Soňu jsem poznal taky na přelomu století jako 12letou slečnu, pravidelně jsme se setkávali v krajských soutěžích (jednou i ve vzájemné partii za šachovnicí) a postupně vždy na místech, kde si dávají dostaveníčko "černá s bílou". Při čtení výše uvedených řádků se mi po tváři kutálely slzy jako hrachy ... upřímnou soustrast příbuzným a přátelům.

10.05.2011 23:54:21 |

:(

10.05.2011 22:41:15 | dejf721

Ahoj Davide, díky za moc krásný článek. Také mě velmi rozesmutnilo, když jsem si zprávu o Sonině úmrtí v pondělí přečetl (přestože jsem už zhruba od začátku roku stejně jako někteří další věděl, že se s tím už bohužel nedá nic dělat...). Chtěl jsem rovněž napsat podobný článek, ale vyjádřil jsi všechno tak skvěle, že bych se pouze opakoval. Každopádně i já budu na Soňu ještě dlouho vzpomínat jako na úžasnou holku a skvělou kamarádku. Například nikdy nezapomenu, jak jsme jednou na táboře ještě s pár dalšími lidmi hráli v noci potají flašku, až nás asi ve dvě hodiny vzbudivší se vedoucí zahnali na své pokoje...:) Upřímnou soustrast všem nejbližším a Soně ať se jí líbí tam někde nahoře, kde si teď možná dává šachovou partičku s Capablancou či Fischerem...    

10.05.2011 19:05:39 | Jirka Kadlec

Děkuju Davidovi za krásná slova, přestože jsou smutnější, než hlubiny oceánu. Upřímnou soustrast příbuzným a přátelům, je to až obludné, jak umí být život krutý...

...Čest její památce!

10.05.2011 17:43:31 | Igor Stohl

Krásne si to napísal, Davide, za nás všetkých. Ďalšie slová už asi ani netreba, vždy milá a večne usmiata Sonička nás zarmútila len tento jediný raz, aj to nie svojou vinou, ale vinou krutého osudu... Úprimnú sústrasť najbližším aj všetkým tým, ktorí jej pomáhali v najťažších chvíľach.

10.05.2011 16:25:37 | MartinH

Ďakujem za článok . Človek si uvedomí hodnoty... Prajem úprimnú sústrasť všetkým pozostalým a blízkym ...

10.05.2011 13:37:54 | Tomáš

Krutý osud mladého nadějného člověka. Vážený pane Navaro, děkuji Vám za tento nekrolog. Upřímnou soustrast pozůstalým.

10.05.2011 13:37:03 | Martin Petr

 Ahoj Davide, děkuju, napsal jsi to moc hezky ...

10.05.2011 13:00:01 | Bond(James)

Tady nevím co napsat, ale dík Davidovi za ten článek.

Untitled Document



ceskecasino.com

www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox