Martin Habina

architekt a milovník nočních podniků

Jiné světy starých gentlemanů

[14.11.2012 19:54:10]

Jedno letní sobotní odpoledne jsme s Katkou šli brněnskou Masarykovou třídou rozverně směrem dolů k nádraží. Pohazoval jsem si ledabyle svazkem klíčů a vyloženě užíval dne. Dole, u paláce Padowetz mi najednou vypadl a docela zákonitě vklouzl přes litinovou mříž do dešťové kanalizace. Slova, která mě napadla, jsem snad do té doby ani neznal…

Po velkém úsilí se mi mříž podařilo zvednout a odsunout. Na podušce většinou rostlinných nečistot, plovoucí tak metr a půl až dva pod úrovní chodníku, byla lehce patrná stopa po průniku klíčů. Po krátkém shánění vhodného nástroje v okolních obchůdcích a kavárnách jsem se pokusil o výlov hráběmi. Jen zlehka, abych cíl mého snažení z obláčku neposlal dál, někam ke dnu hluboko pod ním. Nic. A tak jsem se začal do šachty nořit sám. Katka chytla kotníky, já v předklonu, do půl pasu v kanále, komíhal pod sebou bezradně rukama v marné snaze dosáhnout. Nejrušnější místo Brna v sobotu odpoledne.

 Zarudlý jsem vylezl a jen tak nešťastně supěl. V tu chvíli mě měkkým přátelským hlasem oslovil starší bělovlasý muž ve světlé letní košili a šortkách, jen jakoby náhodou kolem procházející. „Zkuste tohle,“ vytáhl z náprsní kapsy propisku. Nechápavě jsem ji uchopil dvěma prsty. „Je to magnet,“ řekl pán a hbitě věcičku převzal, zatáhl za konec a teleskopicky roztáhl do délky paže. „ Poslal mi to syn z Austrálie,“ dodal. Prázdné zamrkání a najednou se rozsvítilo i mně. Znovu jsem poklekl a vpravil se zpět do té nedůstojné pozice. Natáhl jsem ruku s nástrojem a …„KLIK!!“ Svazek vyskočil ze zelené kaše a přilepil se na magnet.

Mé šokované „díky!“ už asi neslyšel. S úklonou a jemným úsměvem zmizel v davu, zpět do jiných světů.

 

JINÝ SVĚT je i název aktuální výstavy STANISLAVA KOLÍBALA v Jízdárně Pražského hradu.

Klíčová česká umělecká osobnost, velký guru abstrakce nám připravil ve svých čilých 86 letech (*1925) lukulské výtvarné hody.

Jak tvoří? Všichni známe osvěžující účinek každého pregnantního vyjádření. Jak dokáže jasně vyslovená myšlenka zjednodušit život! Přímočarost bez zbytečností rozhoduje o životaschopnosti řešení. Kolik procent šachových šarvátek rozhodne jedno tempo!

Tato zpráva o výstavě je proto určena zejména Vám, milovníkům stručnosti. Potenciálním stoupencům abstraktního minimalistického umění a jeho kouzelné poezie.

Neboť u Kolíbala Vás uhrane jeho schopnost zkratky. Přitom to jeho neuvěřitelné kompoziční mistrovství slouží ambicím filozofa. Nevzdá se jediné významové nuance či podtónu v atmosféře. Je tam vše bez jediného zbytečného detailu.

Uměleckou řečí, postavenou na geometrii jakoby běžel po Velké čínské zdi mezi světem racionálním a světem pocitů. Nesnaží se vysvětlovat, že mohou existovat i věci, které se nedají vypočítat, pro které nemá věda jméno. Prostě je zjevuje.

Abstrakce v jeho rukou vypadá jako jednoduchý trik. Geometrickým formováním bere materiálu tíhu a teprve pak ho dále komponuje k výslednému výrazu.

A ještě jedna věc je zajímavá a poučná. Často vtiskne dílu geometrický řád, aby ho lokálně porušil. Díky takovému konfliktu pak celek působí harmonicky a to i v případech, kdy ten konflikt je hlavním tématem.

 

Na paměť přítele Z., 2010

Obdivuji  rovnováhu té kompozice. Je pro mne popisem ideálního světa. Typickým kolíbalovským způsobem proti sobě staví geometrický řád a nepravidelnost.

 

Model fontány z roku 1994, 2012, foto: Martin Habina

Model fontány z roku 1994, 2012

Neskutečně hravá, šťavnatá přitom elegantní hromádka střepů. Chvála disciplinované kreativity. Letošní hot new.

 

Světlo a tma (tři části), 1986, foto: Martin Habina

Světlo a tma (tři části), 1986

Pro mě je tato kompozice obrazem nějaké fascinující abstraktní situace, tedy nedokončeného příběhu.

 

 

Průsvitná tíha, 1997

Velmi dynamická struktura, lehounká jak vánek. Přesto je ve způsobu vyvažování kompozice něco hrozivého.

  

 Rámečky (Pět a půl), 1969, foto: Martin Habina

Rámečky (Pět a půl), 1969

Přímočará výtvarná věta. Abstrakce otevírá prostor pro představy.

 

  

Labil, 1964

Experiment s dynamikou polohy věcí. Název je tak trochu hříčkou, po stabilech a mobilech se ve výtvarném umění objevuje labil.

 

  

Černý reliéf č. XXII, 2011

Z prvotní nepřehledné změti se najednou divákovi vynoří hutná kompozice.

  

 

V určitém okamžiku II, 1969

Perfektní vystižení tématu, formulovaného názvem díla.

  

 

Saché I, 1992/2012

Velkorysý výsledek soustředěného komponování. Nádherně propracovaný detail. Můj favorit.

 

  

Začátek nebo konec, 1968

Odvážná experimentální věc, přitom výsledek je mimořádně estetický. Po výtvarné stránce suverénní skloubení pravoúhlého a organického světa. Výsledkem je zneklidňující otázka.

  

Výstava je prvořadou kulturní událostí. Vzhledem k  mimořádné působivosti ji doporučuji i těm, pro které bude tou první. Je k vidění do 6.ledna.

 

 

zobrazeno(6727x) | příspevky(14x)

formulář pro příspvěvky




kontrolní kód

příspěvky k článku

23.11.2012 14:33:01 | Pavel

Včerejší charitativní aukce Cesty domů byla výborná! Podařilo se mi vydražit hezkou barevnou litografii Adolfa Borna (Hans von Aachen, oblíbený malíř Rudolfa II., pracuje v kabinetu kuriozit) a hlavně krásný akvarel Stanislava Kolíbala (Variace: Trojúhelníky a čtverce)!

20.11.2012 22:57:40 | martin

Jo jo, Marťo, je to lehké dilema, ale moc se tím netrápím. Řeknu Ti, ten server mám taky moc rád. Měj se a v neděli jdem na to. Dík za přízpěvek.

20.11.2012 14:14:00 | martinh

Ta příhoda s klíči je povedená.   Asi bych taky pěkně nadával a nevěděl, jakým způsobem je lovit ven. Ale připojuji se k Lubošovi a doufám, že další blog bude něco šachového. Jde koneckonců o blog na šach. serveru. 

16.11.2012 11:48:43 | C.O. Žižka

Dobrý den,

přestože nejsem obdivovatelem moderního umění velmi oceňuji Vaše podání - sémanticky čisté texty propojené vizualizací.   

s úctou,

C.O.Žižka

 

 

 

15.11.2012 21:55:17 | martin

Luboši, díky, pokud Tě ten krok stranou oslovil, jsem moc rád.  A co se týče vztahu a schopnosti číst umění u nás normálních smrtelníků, jsem přesvědčen, že příliš velké odbornosti netřeba. Jak napsal Iconnu: líbí-nelíbí. Vlastně to úplně stačí. Skvělé příklady lze nalézt u uměleckých projevů různých subkultur či primitivních etnik. Je to podobné jako s filmy. Příběh, drama, napětí, fajn, ale ve finále rozhoduje, jak je to pěkné pokoukání. Směs reakcí první a druhé signální soustavy. No a na psaní o šachu se upřímně, obzvlášť u tak vyspělé čtenářské komunity, moc necítím. Ale třeba mě drzost či hravost pustí i tam.

15.11.2012 21:15:10 | Kamila

Jsem obdivovatelka Vašich článků: oceňuji jejich nápaditost, inspirují. Už se těším na další výstavu, které budete návštěvníkem a já čtenářem.

15.11.2012 21:09:18 | Luboš

Na další (druhý) Martinův příspěvek jsem čekal dlouho, předlouho a tušil, že bude pěkný. Martine, nezklamals:-). Nádherný úvod do neznáma, aspoň pro mě. Jsem přesvědčený, že i lidé, kterým chybí ten dar poznání hloubky umění (jako já), pochopí podstatu. Dík. Ale stejně věřím, že napotřetí se od Tebe dozvíme i něco pěkného šachového:-). Držím Ti palce!

15.11.2012 16:33:40 | Jirnav

Krásný, brilantně napsaný článek.

15.11.2012 12:42:42 | martin

Díky za reakce. V Adrii se možná potkáme, já tam když tak budu za náhodného zvědavce. Díval jsem se na katalog a tipuju vypečené ceny, výrazně výše než ty vyvolávací.

15.11.2012 09:07:28 | Inconnu

Moderní či abstraktní umění obecně příliš nesleduji (důvody  - čas, nerozumím tomu, a také pár ošklivějších směrem k autorům). Prostě jsem to jednoduše začal dělit systémem líbí-nelíbí (ovšem, že ne na první povrchní pohled). A (aspoň podle fotek) se mi práce pana Kolíbala líbí velmi. Čistota a úměrnost. Přesah, který otevírá cestu fantazii... Vždycky jsem se rád podíval na abstraktní výtvarné dílo, představil si, co by tak mohlo představovat, potom zjistil název a případně si poslechl nebo přečetl názor autora .

15.11.2012 01:40:46 | Pavel

pro Martina, Katku a čtenáře, kterým Stanislav Kolíbal učaroval:

tři jeho díla bude možné koupit na benefiční aukci pro hospicové občanské sdružení Cesta domů, a tím i podpořit činnost této důležité a nenápadné organizace; aukční katalog najdete i na internetu na www.cestadomu.cz/aukce

aukce bude 22. 11. od 19.00 v hotelu Adria na Václavském náměstí v Praze - potkáme se tam?

 

15.11.2012 01:35:26 | Pavel

 Martine, výborný!! Historka s klíčema v kanálu mi připomněla jednu podobnou, kdy nám do něj spadly klíče jedné velmi neoblíbené učitelky na základce... Krásnou cestou si přešel k té výstavě. Tleskám a smekám.

14.11.2012 21:23:17 | Jirka Majer

Mým favoritem je jednoznačně labil. Asi proto, že se rád kochám krásou tvaru i živých polokoulí ....

Ne vážně, obdivuji vše co je krásné a přitom jednoduché a tím pádem i elegantní a dokonalé. Třeba i takové fyzikální řešení vesmíru jednoduchou rovnicí: E=mc 2, to je prostě nádhera.

Díky za super článek.

14.11.2012 20:46:15 | Ota Válek

Velmi zdařilý invenční blog vybízí díky nenásilnému skloubení vytříbeně podaného příběhu s klíči s neodolatelnou pozvánkou na výstavu k vícenásobnému přečtení. Zásluhou autorova zasvěceného popisu tvorby Mistra Kolíbala půjdu do Jízdárny Pražského hradu jako poučený laik. Smekám imaginární klobouk!

Untitled Document

starší články





www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox