nejlepší český šachista
na světovém žebříčku na 24. místě (ELO 2722)
[06.07.2015 16:53:39] Dnes jsem smazal ze svého blogu několik desítek textů. Teď toho lituji. Jejich starší verze mám v počítači, ale momentálně se nechci zdržovat jejich obnovováním. Ptáte se, proč jsem to udělal? Dlužím Vám odpověď. Když jsem v roce 2009 začal psát své úvahy, eseje a reportáže, tato činnost mě velmi bavila. S chutí jsem psal dlouhé a často obtížně stravitelné texty. V důsledku konstruktivní i méně vstřícné kritiky jsem naštěstí časem pochopil, že když po sobě sám nedokážu přečíst třístránkový článek, neměl bych to žádat od ostatních. S časem mé nadšení částečně opadlo. I nadále jsem občas psal příliš dlouhé texty, ale přinejmenším jejich frekvence se snížila. Mám i řadu jiných zájmů. Před několika dny jsem napsal další text. Nebyl dokonalý, ale ani nijak zvlášť kontroverzní. Jedna čtenářka ho pochválila a na oplátku se stala terčem nejapné poznámky ze strany anonyma. Když jsem si dovolil napsat, že tento anonymní kritik je totožný s jiným, diskuse se zcela zvrhla. (Jsem přesvědčen, že na tom nesu nanejvýš minimální vinu. Mohu se mýlit, ale to můžeme všichni. Úroveň následné diskuse každopádně nesnižovaly mé komentáře.) Když publikované reakce přesáhly únosnou míru, zavolal jsem Petru Boleslavovi. Když jsem se nedovolal, rozhodl jsem se v afektu všechny své blogy smazat a případně je oživit z počítače. Naštěstí mi Bolek zanedlouho zavolal zpět, ale mezitím jsem odstranil desítky textů. Díky jeho zásahu alespoň ty ostatní zůstaly. Bolek také zrušil diskusi u mých článků. Pokud se mu podaří ty staré obnovit, bude to jeho zásluha. Stejně jako ostatní bloggeři, také já píši zadarmo. Pro radost. Nejen svou. Ale pokud každý bude moci anonymně napsat urážlivý text, tato činnost mi přinese více bolesti než radosti. Už dříve jsem přestal psát přímo z turnajů, protože jízlivá poznámka mi dokázala zkazit náladu na půl dne a narušit mé soustředění. Proč bych se měl namáhat, když neplodné diskuse přinášejí více bolesti než radosti, více škody než užitku? Znám mnoho příjemnějších i užitečnějších způsobů trávení volného času. Samozřejmě je mi líto, že momentálně není možné se k mým textům vyjádřit. Komentáře většiny z Vás byly vlídné, za což Vám děkuji. Nechci, abyste mě automaticky chválili, přátelskou kritiku uvítám. (I když někdy ji musím nejprve vstřebat.) Ale něco jiného je, když někdo překrucuje mé výroky. Omlouvám se všem slušným čtenářkám a čtenářům za to, co jsem udělal. Věřím, že mé důvody pochopíte. Se psaním nekončím, ale asi nebude tak snadné mě kontaktovat a zeptat se, jak jsem tu či onu větu myslel. Nadále chci psát pro Šachový týdeník a pro zahraniční časopisy, rád bych čas od času něco napsal i na svůj blog. Ale ne za každou cenu. Nechci plýtvat časem na hloupé diskuse s lidmi, kteří píší jízlivě, urážlivě a nepravdivě a ani nesdělí své jméno. Když Vám někdo anonymně zatelefonuje a bude nepříjemný, asi také zavěsíte. Nemám nic proti těm anonymům, kteří píší rozumné komentáře. Děkuji za pochopení a přeji Vám všem pěkné léto! P.S.: Text jsem psal v afektu a narychlo, proto možná neodpovídá náročným literárním měřítkům.
Novodobý Koniáš?