Vítězslav Houška

spisovatel a publicista
autor knih:
Nad šachovnicemi celého světa
Šachy s úsměvem
Tam všichni hrají šachy...
společně s Vlastimilem Hortem a Lubomírem Kaválkem připravuje knihu o Karlu Opočenském

Šachová bigamie

[01.02.2010 12:25:55]

Minule jsem se tu doznal k jednomu ze svých šachových hříchů. A vidíte: už zase oznamuji lidem i městům, jakož i americkému Restonu (v němž pobývá velmistr zvaný Cavaletto), že jsem se dopustil také hříšné bigamie. A sice 27. listopadu L. P. 1961 při hře šachové. 

   Všichni ovšem víme, co hrůzné slovo bigamie znamená. A tomu, kdo pozapomněl, lehce napovím, že bigamista je onen neseriózní člověk, který má dvě ženy. Nebo dvě dámy – což zní vznešeněji. Já je tedy měl a užíval jsem si jejich přízeň mezi 22. a 26. tahem v soutěži, zvané II. etapa přeboru. Tak sladký život jsem žil pouze jedenkrát, a i když trval pár minut, vzpomínám na něj s dojetím. 

   Ale než půjdu do detailů, musím ve chvatné zkratce znovu zopakovat, že ač jsem šachy miloval neopětovanou láskou, nikdy jsem bohužel nedosáhl žádné vyšší šachové distinkce; pouze jsem si každoročně obnovoval I. šachovou třídu, ale takových nás bylo třeba jen v Dejvicích víc než deset. Kdysi jsem o šachu psával, ale pak jsem opustil i toto novinářské jeviště. Jenomže po 40 letech mého pauzírování přišel muž, jejž osud obdařil šachovým jménem MATocha, a vtáhl mě do party šachových kovářů, mistrů a machrů, přeborníků, sněženek, velmistrů a tvůrců blogů. Pohybuju se mezi nimi rád, ale s plachou ostýchavostí, neboť si uvědomuju svou odbornou nepostačitelnost. Pročež svá témata hledám spíše za šachovnicí a vedle ní a s očima ponořenýma do hlubin minulého století.  

   Obával jsem se, že shořím a že mě publikum vypíská. Leč to se bohudík nestalo, nýbrž se stalo, že mě v diskusní rubrice několik čtenářů dokonce povzbudilo k dalšímu účinkování v týmu renomovaných šachistů. Děkuju vám, milí a laskaví čtenáři, za důvěru.
    Jeden z vás (s podpisem Karel) mě vybízí, abych čtenářskou veřejnost potěšil některou ze svých pradávných partií, o nichž se tu občas zmiňuju. A to je, prosím, právě to, čeho se děsím. Prezentovat svůj zastydlý, neumělý a diletantský šachový projev před všemi vámi, kteří mi hned zkraje můžete poskytnout výhodu jedné figury, se totiž podobá směšné situaci člověka, jenž se drápe na Parnas, když už tam všichni ostatní dávno dorazili.
    Ale vězte, neznámý příteli Karle, že se ostudy nebojím. Padni komu padni! Ostatně i praotec Adam naší hry, složený ze samých áček (totiž Alexandr Alexandrovič Aljechin), prý nejednou postával nad partiemi šachových začátečníků. Postůjte, prosím, i vy.                                                            
    Průběhem černých padesátých let jsem si osvojil názor, že přijatý dámský gambit, hraný s černými kameny, má cosi do sebe. Bavte se, suďte a nezatracujte šachová neviňátka. Neboť také ony mají právo na život a na slast, kterou hříšníkům skýtá chvíle, kdy jim poražený soupeř podává ruku.
    Mým soupeřem byl tehdy Míla Nýdrle, inženýr, kandidát mistrovského titulu a všeobecně uznávaný přeborník proslulé šachové kavárny U Nováků. Autorita, humorista, teoretik, rutinovaný praktik, fištrón, fión, sympaťák, 
 
    Bílý: Nýdrle, černý: Houška. Přijatý dámský gambit. 1.d4 d5 2.c4 dxc4 3.Jf3 e6 4.e3 Jf6 5.Sxc4 c5 6.0-0 a6 7.De2 b5 8.Sb3 Sb7 9.Vd1 Jbd7 10.Jc3 Sd6 11.e4 cxd4 12.Jxd4 Db8 13.g3 b4 14.Jxe6 (Ať shoří statky!) fxe6 15.Sxe6 bxc3 16.SxJd7 Jxd7 17.Dh5+ g6 18.Dg4 Jc5 19.Sh6 Sxe4 20.Ve1 Kf7 (To už je povídka jen pro silné nervy, zdá se mi.) 21.Vad1 cxb2 (Drzost, cynismus, krása šachu!) 22.VxSe4 b1D (A stávám se bigamistou, heč!) 23.Df3+ Kg8 24.Ve8+ Dxe8 25.Dd5+ De6! 26.Dxa8+ (Je to zajisté silný úder, ale novákovský panovník Nýdrle zřejmě nevzal na vědomí existenci druhé dámy, jež ze mne učinila báječného bigamistu.) D(číslo 2)b8 27.Dxb8+ Sxb8 28.Vd8+ Kf7 29.Vxh8 De1+ 30.Kg2 Sd6 31.Vxh7+ Kf6 32.h4 Je4. Jak zní to slastné sousloví? Takhle: bílý vzdal.

    Dobrou noc. Pokračování příště, a to na stejné téma přijatého dámského gambitu. Opakuju po Ostapu Benderovi z humoresek o Zlatém telátku a o Dvanácti křeslech jeho sebevědomé zvolání: „Přehlídce velím já!“

 

zobrazeno(5936x) | příspevky(0x)

vkládání nových příspěvků bylo pozastaveno

příspěvky k článku

Untitled Document

starší články




ceskecasino.com

www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox