Robert Cvek

šachový velmistr (ELO 2494)
spoluautor knih Lázeňské rošády a Rošády pod Špilberkem
kulturista

Morgoth a Sauron

[08.08.2013 11:31:03]

 Tak jsem si splnil takový malinký sen, jelikož jsem vždycky chtěl něco publikovat o Silmarillionu (zde). Tedy o světu pána Tolkiena. A navíc se ještě pokusit o nějakou rýmovačku, jelikož to mi taky chybělo. Prosím o schovívavost, je to první a (s velkou pravděpodobností) poslední pokus. Navíc vím, že kdybych to hned teď nepublikoval, tak bych už tak neučinil nikdy, mimochodem jako u většiny svých věcí. Cítím, jak mi energie ohledně publikování každým ťukem do klávesnice slábne… Mimochodem rýmovačky přijdou najednou a taky rychle zmizí, jak přišly, tak odejdou. Najednou. Jen tak něco vymýšlet nejde, je to utrpení. V každém případě je důležité být 3s ať už jde o cokoliv J

„Příběh“ je o třech postavách. Melkorovi, zvaném elfy Morgoth (nepřítel). Melkor je příčina všeho zla. Pán středozemě. Pak Saurona, kterého asi nemusím představovat a ještě pak upírky, přesněji: Thuringwethil byla upírka, Sauronův posel, přijala podobu tvora, podobného netopýru.

„Příběh“ začíná, kdy na konci Melkorovi vlády, sám Pán zla, povolá svého věrného Saurana, pravou ruku. V době kdy Melkor sice vládne všemu, ale cítí, že západ povstane.

Přichází,

 Je to on, démon, sám Mistr Sauron

Co je leká, že pán tu u vrat čeká?

Jistě, jistě vaše černorodí , tak to tady chodí

Nevíš snad kdo já jsem? Chceš být o svou hlavu ochuzen? Zde na místě popraven?

Ó mistře, temný pane, tvůj úsudek tě klame

My jenom sloužíme, rozkazy plníme

(Sauron pak přichází poněkud rozhněván, za svým Pánem Melkorem)

Sedí sám, ve stínu zadumán, tam je on, můj Pán

Temné stíny ho obepínají a já se před ním kaji

Ó můj pane, ó můj pane, je vy víte co se stane

Můj synu, můj Saurone, tys jediný kdo vždycky vstane

Toliks toho vykonal, všechny spory urovnal

Mnohé bitvy vyhrál a ty elfy, ty jsi zahnal

Pojď sem, pojď za mnou, ať mé oči pro jednou vzplanou

Já, král všeho, korunou tížen a všemi vzhlížen!

Ale myšlenky tlačí, tak tak že mi dech stačí

Zbývá mi jen poslední sten, co mi je západem předurčen

Cítím to v kostech, blíží se po stech

Z toho přemíra se skládá armáda nesmírná

Bratři povstali, aby mě zajali

Ó můj pane kdeže! To jenom myšlenky, temné jako věže!

Tys největší, nech ty myšlenky, jako noci včerejší

Můj pane, to jest jen malý svízel

bleděmodrý elfí uzel

Nač to rozvázat?

Vem meč, běž to rukou rozpárat!

Ó můj pane, ó můj pane, tvůj oheň navždy vzplane!

Můj synu, jen ty to umíš dokázat, myšlenky mé trudné vykázat!

Tys můj jediný, syn zdařilý

Pojď sem, pojď blíže, neměls bys být níže

Ó můj synu co to slyším? Nerad křivdím, ale já to vidím!

Pověz mi něco o ní, slyším jak tvé srdce duní

Myslíš na ní a tvůj duch se jí klaní

Ó můj pane, ó můj pane

Je to srdíčko moje krásné, co jen pro mě vane

Srdíčko moje temné, jablíčko mé černé

Křídla šupinatá, prsa vypjatá, pokožka sinalá, v tváři spanilá

Vlasy dlouhé a myšlenky její jsou věrné tak krásně temné

Když jsem s ní, srdce mé mi zní

V temných kobkách ležíme a k sobě vzhlížíme

Čas, čas tam můj pane není, nic co se mění

Jak popsat tu čarokrásu? Bez ní, bez ní můj pane, vadnu

(Sauron odchází a doufá, že svého Pána potěšil, spěchá za svoji upírkou)

Stíny hlazen, chmury vztažen, tam sedí a jeho oči studí

Sedí a jen hledí, kdepak jeho duch vězí?

Melkor, můj pán, a přitom tak sám.