Vlastimil Chládek

ředitel Dopravních staveb Brno
milovník šachů, bowlingu a cyklistiky
spoluautor knihy Gens una sumus

Rezonance

[25.02.2015 11:01:22]

V mládí jsem studoval Vysokou školu stavební. První dva roky jsem byl stále na rozhraní odchodu ze studia, náraz při přechodu ze střední školy na vysokou byl pro mě velmi složitý. Převážnou většinu večerů jsem v těch letech strávil studiem, ve zkouškovém období se na každou zkoušku poctivě a tvrdě připravoval . Před několika lety jsem s nevěřícím úžasem sledoval, že vysokoškolský titul je možno získat za několik týdnů. Jistě, dlouhé roky jsem vnímal, jak různé excesy snižují úroveň školství , ale toto byl  až neuvěřitelný vrchol. Naprostá dehonestace  historických hodnot a společenské vážnosti Alma Mater. Ještě s větším rozhořčením jsem tehdy zaznamenal , že se vlastně nic nestalo a nakonec nic ani nevyřešilo. Jsem přesvědčený, že tehdy jediným a správným řešením bylo uzavření a zrušení vysoké školy v Plzni. Ukázat tím, že takhle to nejde, že tudy cesta nevede a nepovede. Před několika dny jsem v televizi viděl ministra školství jak zase chodí po vysoké škole v Plzni (oficiální název ani nemohu použít, to už by byl úplný výsměch a dotyčný by se musel v hrobě obracet) a zase hledá cestu k dostudování dalších plzeňských studentů. To už jsem, jen sám pro sebe pokýval hlavou; „Ty věčné kompromisy a napravování shnilého a zkaženého je vždy k ničemu.  Jen z ohněm očištěného popele minulosti může povstat něco nového a  úžasného.“

                Samozřejmě, podobné je to s Řeckem. Podvody a falšováním dokumentů se vetřelo do Evropské unie. Tím, že se v okamžiku zjištění těchto nestoudných podvodů Řecko nevyloučilo  z Evropské unie, nastala nekonečná cesta úhybných  manévrů na straně jedné a nic neřešících ústupných kompromisů na straně druhé. K ničemu to nepovede, jen se nakonec vlastně stáváme zajatci Řeků a jejich požadavků. Kdybychom alespoň dokázali přiznat chyby minulosti a poučit se z nich.

                Tyto dva příklady; plzeňské vysoké školy a členství Řecka v Evropské unii; jsou si na pohled velmi vzdáleny, ale mně rezonují velmi podobně. Nebojme se  na první pohled bolestných, ale ve svém základě správných řešení, vyhýbejme se pohodlným a krátkozrakým kompromisům.

 

                                                                                                                                                             Vlastík

 

zobrazeno(1053x) | příspevky(9x)

formulář pro příspvěvky




kontrolní kód

příspěvky k článku

03.03.2015 16:22:53 | hodinoměřič

 re kantor: Vážený pane profesere, mám bolavý zadek, ale jsem šťasten...po dni stráveném před hodinami zasílám své výzkumy- 10x, ANO, 22.54. Prosím, nepište, že je to špatně...děkuji! 

03.03.2015 11:41:05 | Pavel Zeman

 Alespoň ve zkratkách.Táhne mě na osmdesát let a tak si ledacos pamatuji.Korupce, podvody, bezcitnost a zapomění na čest a morálku fenomen dnešní doby nejen u nás, ale i ve světě.Za mého mlada to muselo existovat též,jen daleko menší míře takže jsem se s tím téměř nepotkal.POzději okupace německá i ruská.Celostátní školení ikomunistů jak se má krást a nectít základní hodnoty vyvrcholily do konce roku 1989.Nic se nezměnili vyškolení zůstali na svých místech a přežívají do dnes.Nejsem pesimista mám důvody mohl bych být, ale rčení, že musí vymřít generace, dvě to nespraví, je to zakořeněné a mládí pokud se doostanou k moci v tom poktačuájí                           Evropská UNIE je touha mocných.Co vše je špatné a co dobré napsal bych knihu.V příměru, když se založil SKAUT, SOKOL adt.  posláních bylo ČEST,POCTIVOST ahrdost k příslušnosti to vše totalitní ditátoři zničili.                     Přestalo platit jeden za včechny a všichni za jednoho s dodržováním stejných podmínek a to v unii neí a v Řecku jak by smet.Tak ť nás  naděje ne lepší budoucnost neopouští. S Řeckem i bez něj.

27.02.2015 18:18:35 | ancien

Čas od času se můžeme dočíst o přenosu myšlenek (odpustím si cizí názvy těchto jevů) a myslím, že mnozí jsme se s tímto jevem setkali. Já například už držím v ruce vysavač nebo koš s odpadky sotva na to stačí manželka pomyslet. A o síle Vlastíkových myšlenek vím taky své: ještě než zvedne telefon na cestě z Krasové, tak vím, že zavolá a ještě než zazvoní mobil,  přeruším ranní cvičení. Kdybych hrál šachy, tak by mně určitě mohl tímto přenosem napovídat tahy. Možná, pane Davide Navaro budete časem na turnajích sedávat v nějaké  kleci rušící přenos myšlenek.    

 

27.02.2015 04:19:26 | David Navara

Re ancien: Mě neurážejí bezpečnostní opatření na šachových turnajích, jen mne mrzí, že kvůli hrstce podvodníků jsou nutná. Klidně desetkrát projdu bezpečnostním rámem, pokud to mne a mé poctivé kolegy ochrání před touto hrstkou podvodníků. V životě občas je nutné volit mezi různými nedokonalými řešeními.

26.02.2015 18:32:45 | ancien

Připojit se k tomuto blogu výčtem desítek dalších podvodů ve školství od získání titulu JUDr na „Univerzitě Sládkovičovo“, přes opsané habilitační práce až po příkaz ředitelky Základní školy aby se učitelé chovali benevolentně ke spratkovi, který je synem místního zastupitele, je snadné. Rovněž o plýtvání a nesmyslnosti dotací. Ale o tom už  se tady psalo několikrát.

Ale jak se s tím vyrovnat, jak žít ve společnosti, ve které je podvod tolerovanou (nebo i obdivovanou) normou platnější nad všechny zákony? Je možné nezúčastnit se té frašky, té obludné hry, která si říká veřejný život, kde všechny tzv. pilíře většinové demokracie se propadají do písku korupce a klientelizmu? Způsob si musí každý najít sám, asi nejjednodušší (ale dost obtížný) je žít tak, aby moje vlastní svědomí mně každý večer dovolilo usnout a spát spánkem spravedlivých. A bylo na toto téma už napsáno hodně vět. A není divu: úplatkářství, zakoupené tituly i výhodná místa se jako temný stín táhnou dějinami od nepaměti.

Možná je dobré pohybovat se v dobré společnosti, kde  je „zvýšený výskyt poctivých“. Vždycky jsem myslel, že to především platí o šachistech alespoň při hře. Ale jaké bylo moje překvapení, když jsem se dočetl, že musí odložit své mobilní telefony a to nejen pro případné vyzvánění, ale pro možné podvody s napovídáním. I když to chápu, tak si myslím, že to třeba pana Václava Klause nebo pana Davida Navaru musí urážet. A pamatujete? Musí prezident naší republiky projít bezpečnostním rámem do parlamentu?  Už slyším odpověď: jak který!            

26.02.2015 17:46:25 | Alois Kunc

Postupně dospívám taky k názoru, že některé problémy lze řešit jen rázným bolestným rozhodnutím, ale vím, jak je někdy téměř nemožné se k nim odhodlat. Asi mě tedy nepřekvapuje, že třeba v případě Řecka (kdy jde opravdu o velký problém vyžadující značnou odvahu k řešení) se nenašlo dostatek této odvahy u vlivných institucí EU k opravdovému řešení. Na významných místech EU, zdá se tedy, že chybí lidé s odvahou pro opravdová řešení a zůstali jen ti, kteří navrhují tak leda - maximální výkon vysavačů, žárovek, zákaz nošení podpatků pro kadeřníky, kvóty žen ve vedení organizací a podobné nesmysly (je fakt, že k vyslovení nahlas takových nesmyslů je taky potřeba dostatek odvahy:-)

26.02.2015 13:12:23 | Luboš

Včera jsem se na téma, které popsal Vlastík osobně bavili. A s úsměvem.

Srovnal jsem to se sportovní hrou zvanou fotbal. V každé hře jsou pravidla daná dopředu. Každý tým i hráč je zná a mělo by se podle nich i hrát. Že to tak není je nasnadě, proto je tam rozhodčí a ten tu hru usměrňuje. Co se týká škol je to složité ,ale jasně dané. V případě vysoké školy v Plzni se musí mnoho lidí pousmát co tam se dělo o)))) , raději nekomentovat.....

Co se týká Řecka , tak to je úplný bonbónek. Ihned v počátku nastoupilo do hry, dejme tomu fotbal, na začátek zápasu 14 hráčů a rozhodčí je nespočítal, asi se mu nechtělo (takto bylo Řecko přijmuto do hry s názvem EURO - porušilo vstupní podmínky , dejme tomu podvádělo od počátku)  a hra započala. Potom si hráči týmu Řecko hráli svoje pravidla a rozhodčí již nebyl schopen hru ovlivnit. Sice po deseti minutách zjistil, že jich hraje moc a tři poslal na lavičku, ale při odpískání penalty proti týmu v modropruhovaných dresech nastala taková mela a ublíženost ostrovních fotbalistů, že hra téměř skončila. Nyní vše řeší disciplinární komise a nemůže se dobrat konce. Každý trest pro tento tým je málo. Jediný spravedlivý, bez kompromisu je vyloučení ze soutěže. Na dlouhou dobu....Přesto se tým Řeků cítí ublížen a šikanován....

Myslím, že by bylo dobré je opravdu vyloučit a nebo spíše by měli sami uznat naprosto "unfér " hru a opustit na čas evropské soutěže....

Ale s úsměvem. Naštěstí tam není zatím válka a lidé jsou schopni bez zabíjení spolu ještě komunikovat o vzniklé situaci. Ale jak to dopadne, nikdo neví...

 

26.02.2015 12:42:39 | kantor

Vlastíku,

když ses ty „trápil“ ve druháku na stavební fakultě v Brně, byl jsem jedním ze tvých trapičů.

A už tehdy jsem byl aktivním členem Komise pro výuku matematiky na vysokých školách technických, ekonomických a zemědělských (VŠTEZ) zřízené v rámci Jednoty československých matematiků a fyziků. V komisi jsem pracoval víc než třicet let.

Po celou dobu na VŠTEZ hodinové dotace výuky, požadavky na studenty, znalosti studentů a zejména schopnost studentů myslet jdou rapidně dolů (někdy skokem padají) .

Schopnost myslet?

Dva měsíce starý test na vysoké škole:

V pravé poledne jsou na věžních hodinách obě hodinové ručičky v identické poloze.

-         -  Kolikrát se budou ještě ručičky překrývat do půlnoci (nezapočítávejte prosím poledne ani půlnoc)?

-         -  Jsou časové intervaly mezi jednotlivými překryvy hodinových ručiček stejně dlouhé?

-         -  V jakém čase se ručičky naposledy překryjí před půlnocí?

Odpovědi:

-          - Třikrát, jedenáctkrát, dvacet dvakrát, třicet třikrát, třicet šestkrát – ANI JEDNOU SPRÁVNĚ.

-          -  Polovina „Ano“; polovina „Ne“.

-          - 20:45; 22:50; 22:55; 23:00; 23:55 – ANI JEDNOU SPRÁVNĚ.

 

REZONANCE…  .

Rezonuji s Tebou. Do smutna. Patnáctý z tvého studijního kroužku by se pohyboval mezi nejlepšími dnes. Nebo by byl nejlepší.

 

26.02.2015 08:06:35 | Martin

 ahoj Vlastíku, zdravím Tě ze zahraničí, z Tobě známého, úžasného místa. Chtěl bych k tvému článku napsat dva poznatky. Léta sleduji záležitosti okolo evropských dotací...Tu se dozvíme, že Ital za dotaci na pastviny nebo na co, postavil luxusní vilu za asi milion  euro, v polovině západní Evropy kupují pernamentky na fotbal za tisíce euro nezaměstnaní atd atd, o řecku ani nemluvě.  Jen se ptám, až bude v potížích, ale opravdu v potížích např. naše republika, jako třeba patnáctá v EU, kdo pomuže????? To nemluvím o tom, kdy u nás dosáhnou lidé na pruměrné platy ve slavné EU. Je to prostě jeden velký paskvil, ČERNÁ DÍRA, jak to kdysi trefně pojmenoval jeden europoslanec. (paradoxně).

A v Česku? Přidělí se dotace, něco třeba i pěkného se vytvoří, zasedne komise a ta zjistí, že na úvodní straně zápisu mělo být barevně logo EU a je třeba černobíle a dotyčný organ dohledu, jak se honosně tyto orgány samonazývají nařídí vrátit část nebo i celou dotaci, z nějakého fatálního duvodu. To jsme prostě My. A tak mě napádá jedno přirovnání. Naše stará učitelka češtiny nám u maturity dala jako téma, název slohové práce Člověk člověku vlkem. Dnes už ani nevím, o čem jsem psal. Bylo mi tenkrát krásných osmnáct a nepřipadal mi svět takový. Domníval jsem se, že lidé si mají pomáhat, a že nic není nemožné. Jen vím, že jsem nevěděl o čem mám psát. Dnes už bych věděl..... A tak jak říkají každé ráno v jednom rádiu..... mějte se rádi a věřte na zázraky.... 

Untitled Document

starší články





www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox