mezinárodní šachový velmistr (2531)
[06.01.2013 20:18:28]
Více než po roce se opět setkáváme na mém blogu. Mnozí z vás už nejspíš ani nedoufali, své příznivce dnes tedy potěším, odpůrce zklamu. Chtěl jsem napsat dřív, dokonce jsem i dva blogy vytvořil, ale nakonec jsem je nepublikoval. O čem? Komu? Proč? Přestože to na mém elu ani na turnajových výsledcích není vidět, šachu jsem se poslední dobou věnoval opravdu málo. I letos jsem chtěl odehrát hlavně ligu a k tomu přidat pár letních turnajů, ale nic moc víc. Nabídky na uzavřené turnaje pravidelně odmítám a na náhodné openy nejezdím. Letošní Vánoce však přinesly změnu...
Tady to všechno začalo...
...Zeptejte se pořadatelů od Polska přes Ukrajinu až po Bulharsko a nic. Od openu ve Vídni pečlivě vážím účast na každém turnaji, kde budu za drahé peníze dva týdny sám v cizím prostředí. A to je mi Vídeň velmi blízká. Pak najednou příjde pozvánka hrát turnaj v Arménii a já si prostě koupím letenku...
Na balkón ve třetím patře mě nedostanete, ale létání kupodivu snáším docela dobře...
...Jsou Vánoce, svátek na svátku, dva víkendy, v krvi samej líh a ouřadové nepracují. Víza by to ale chtělo. Najedu tedy na stránky ministerstva zahraničí Arménie, vyplňuji formulář, posílám patnáct dolarů a nic neřeším. Na silvestra ... Ne, to přeskočím. Na nový rok se ze zvědavosti koukám, jestli už mi něco přišlo. Pořád nic. Prohlížím tedy starý mail a ouha, oni mi hned po vyplnění formuláře odpověděli, že to už nestihnou, že mám kohosi kontaktovat. No já asi napsal někomu jinýmu, ale tak to je detail. Druhého ledna, tedy den před odjezdem, surfuju na netu. Koukám, co mám u letenky napsané. Tam stojí nějaký bláboly o tranzitním vízu. Nepřikládám tomu žádnou váhu, ale ze zvědavosti koukám, co to je. A prý že i na přestupech je někdy toto vízum potřeba. Trochu s obavou zadávám Rusko a ... klid, při přestupu v rámci jednoho letiště tranzitní víza nepotřebujete ...
Na snídani pívo za 4 eura, ale tak džus zadarmo taky nebude žádná hitparáda...
... jen kolečkem scrolluji dál a najednou tři vykřičníky, tučně a tam stojí: !!!výjimka!!! A do prdele, oni tam píšou něco při změně terminálu na Sheremetyevu, koukám do letenky, přílet E, odlet D, tak to je průšvih. Píšu na cestovku, jak to je, oni že mi napíšou, no napsali mi všechno co jsem si před tím už dávno vygooglil, ale na jednoduchý dotaz odpovědět nedokázali. Jednoduše asi tak: Myslíme, že přestoupit můžete, ale na aeroflotu mají dovolenou, tak vám to nemůžeme potvrdit...
Mám se těšit na profesionální přístup Aeroflotu, nebo mě čeká výslech ve stylu KGB?
...OK, balím si věci, jedu do Prahy, kupuju vlajku, pořádně před odletem vypláchnu mozek plzní a jdu spát. Ani minutu. Prostě přemýšlím, jak v případě nouze oblbnout moskevského ouřadu, jak použít velmi omezený čas na přestup ve svůj prospěch, kolik nabídnout úplatek, komu, jestli je vhodnější informaci o vízech tajit do poslední minuty nebo jestli suverénně při výstupu říct, že se tam potřebuju dostat bez tranzitních víz a ať si nehrajou na důležitý. Počítám, přemýšlím, přehrávám scénáře, spánek žádnej...
Jestli jsem jako Čech na něco hrdej...
... Ráno přijíždím na letiště, hned u odbavení se ptám, jak je to s vízovou povinností do Ruska a mladá slečna úplně bez rozmyšlení že víza na přestup nepotřebuju, že to bylo dřív, ale dnes že to mají už ošéfovaný. Fajn že v cestovce toto nikdo nedokázal za tři dny zjistit. Lepší bylo nevědět, že nějaký víza vůbec existují. Takto jsem mohl klidně letenku stornovat, protože až do příchodu na letiště jsem netušil, co mě čeká. Prostě si jen tak zaletím do Moskvy a pak budu buď pokračovat do Arménie, vrátím se zpátky nebo skončím zavřenej v komunistickým žaláři...
V centru Jerevanu se bruslí, i když po sněhu není ani památky.
... Jerevan, tak to už je moc. Nejdřív ztratím ceduli, kde že to vyjedou zavazadla a když vystojím kilometrovou frontu u pasové kontroly, tak šéf že si mám jít zpátky nejdřív vyřídit víza a pak ať se vrátím. Obavy o kufr sílí, víza vyřizuji víc než půl hodiny, vyplňuji údaje od trestné činnosti až po adresu, kam jedu, kterou ale neznám. Ještě k tomu musím rozměnit peníze v automatu, který neumím ovládat a jehož návod je psán jakýmsi čajovým písmem. Poté ještě jednou musím vystát frontu už z nového letu a jakousi podivnou cestou přes prodejnu baget se dostávám ke svému kufříku. U něj stojí panáček s vozíkem a cosi na mě žblebtá jakýmsi mixem ruštiny, asgardštiny a vikingštiny, nerozumím mu ani slovo. Ne že by taška byla lehká, ale že bych mu teda musel platit dvě kila že mi ji odveze k taxíku, tak to teda zas ne. Když mi na místě hned domluvil taxík, tak jsem si říkal, no proč ne. Teď že mám zaplatit 5000 dramů. Já si říkám ty vole, za 10 kilometrů v taxíku a za komfort na letišti takovej slint? Já komu z nich to mám dát a on že to je jen za ten odvoz kufru, že taxi v ceně není. Tak na něj vytřeštím oči, jestli si dělá prdel, to za odvoz autem bude chtít tak padesát. Ptám se, ale taxikář, že chce šest. Po chvíli mi to dochází, borec nepřijel k náhodnýmu taxíku a nějak si to hážou napůl, takže nakonec cena přijatelná, jedeme...
Na určitých místech v Jerevanu už i sněžilo :-)
... Shevchenko 34, nejdřív taxikář nemá ponětí, kde to může být. Kouká do mapy, pak na mě, pak do mapy, pak na mě. Opravdu chcete tam pane? Jasný. Všude je tma, pouliční světla svítí jen aby do nich člověk nenarazil, silnice jak tankodrom. Obytné domy taky nevyzařují zrovna novotou. Sem tam narazíme na nějakého tuláka, kterého se taxikář hned ptá, jak se na danou adresu dostaneme. Nic. Až narazíme na otce s malým dítětem, snad s prvňáčkem. Taxikář tam zas cosi cedí nějakou goauldštinou, ti jen kývou že neví, tak už mi to nedá a říkám Aronian, Movsesjan, šachmaty, akademie. V tom dítě celé rozzářené začne ukazovat, tam, tam, být samo tak skočí do auta a dovede nás až před bránu. Po chvíli dojíždíme na místo. Au...
Zpěv, tanec, zvířátka, radost, prostě velké oslavy Vánoc. A za zády dva budoucí velmistři...
... Všude tma, okolní budovy jak výcvikový tábor odstřelovačů a uprostřed... Uprostřed toho stojí hotový palác. Obrovský, ohraničený svět sám pro sebe se jménem šachová akademie. Už se vidím vevnitř, ale je zamčeno. Nikde zvonek, nic. Telefon ani nevytahuji z kapsy, odchozí hovor za 60 korun nepovažuju za alternativu, to radši přespím venku. Zkusím tedy najít internetovou kavárnu. Zlatý letiště, táhnout ten krám tři kilometry dalo docela zabrat. Pizzerie krásná, můžu v ní strávit hodinu. Ale co pak? Je hodina do půlnoci a já přemýšlím, kde vydržím sedět do rána aspoň dalších 8 hodin. Unavenej moc nejsem, čas se posunul o tři hodiny a vzhledem k tomu, že i doma často chodím spát kolem druhé ráno, tak tady bych to standardem dotáhl do páté ranní a pak už jen vydržet něco navíc. Ale kde, to je otázka! Na lavce bude zima, v hotelu na recepci mě asi nenechaj a v nonstopu mě okradou. Platit za noc v hotelu ale nehodlám. Píšu e-mail pořadateli a ten kousek před půlnocí naštěstí odpovídá...
A za zády je svět jako v pohádce. Jerevan je město plné kontrastů.
...Jedeme do centra a tady je Jerevan opravdu krásné město. Jdu do hotelu, ubytovávám se, otáčím nejdříve červeným, potom zkouším modrý a ... nakonec skromě volím studenou sprchu. Poté pouštím notebook a koukám na wi-fi, k dispozici síť "pilsner outdoor", to vypadá na příjemný pobyt. Kolem páté ráno po strastiplné cestě usínám...
Stromeček v centru Jerevanu
...Vánoce! V Arménii slaví o dva týdny později než u nás. Lidé jsou příjemní, prostředí krásné, ani na vteřinu nepochybuji o tom, že tento dobrodružný výlet bude stát za to. Domácí Vánoce považuju spíš za nutné zlo před silvestrem, ale oslavy v centru Jerevanu na mě velmi zapůsobily. Strávil jsem zde celý den, kultura a pojetí vánočních oslav Arménů mě prostě okouzlily. A jestli se ptáte, jaktože je možné, že stát se třema miliony lidí může vyhrávat jednu Olympiádu za druhou, tak obrázek níže z centra oslav možná napoví. U nás by byli mezi diváky dva znudění rodiče, na šachovnici by stála úplná pí*ovina a kolemjdoucí by si klepali na čelo...
Byly tam rezervy, ale na našem mistrovství...
... Nechci být pořád jen v centru, jdu se podívat i do odlehlých částí města. Rychle se dostávám do míst s mnohem skromější vizáží. Absolutně nechápu, k čemu v Jerevanu slouží semafory. Jediné, co jsem vysledoval je to, že se jezdí všude, kde je místo, a že když se dvě postarší důchodkyně po letech náhodou setkají, klidně si poklábosí uprostřed čtyřproudovky. Jednou jsem na semaforech prošel až na třetí zelenou a že tam panáček pokaždé svítil víc než půl minuty. Prostě máte zelenou a auta taky. Zatímco u nás je zvuk klaksonu slyšet jen jednou za čas, v Jerevanu to slyšíte pořád, ale musím uznat, že místnímu koloritu to dodává jakousi jedinečnost. Auta jsou tu zřejmě velmi populární, nejsou to sice žádná žihadla, ale kdo zde řídí, je nejspíš zároveň automechanik i taxikář. Možná tu nenajdete rychlé občerstvení nebo trafiku, ale stánek s motorovým olejem je tu opravdu na každém kroku. Když jsem procházel čtvrtí automechaniků, tak dvacet minut chůze v kuse nalevo i napravo garáž a někdo se tam pořád vrtá v autech, které by u nás nenašly uplatnění už ani na vrakovištích...
Prostě jdete dva kilometry a jen překračujete pneumatiky, kaluže oleje a rozbité cedule "taxi"
...Když už mi ulice začala připadat nekonečná, konečně jsem našel rozumnou odbočku směrem zpátky do centra a okamžitě jsem se po ní vydal. Na tržnici jsem si koupil litrovku coca-coly za cenu, za kterou by ji u nás neprodával ani velkoobchodník. Arménie není země nikterak drahá, v nejcentrovatějším centru dáte za jídlo tolik co u nás na vesnici. O kousek dál narážím na tento monumentální kostel...
Nějak tu víru Arménům věřím víc než našim lidovcům.
...Do začátku turnaje zbývají ještě tři dny, takže mám spoustu času si všechny místní zajímavosti projít. Přinejmenším bych rád viděl Ararat, který nad tímto historickým městem drží dohled a který se mi dnes celý den schovával v mlze. Také bych rád zachytil šachovou část a to nejen samotný turnaj, který má mít průměrné elo přes 2500, ale hlavně bych si rád udělal obrázek o tom, v čem že jsou ti Arméni při tréninku tak výjimeční. Předpokládám tedy, že v nejbližších dnech na tento blog navážu jeho pokračováním...
29.05.2014 15:56:44 | Molny
Pěkný článek, dokonce jsem ho celý přečetl. Jen tak dál.
05.01.2014 09:56:22 | kedevis7
Zajimavý článek a také doufám, že brzy něco dalšího dozvíme
30.05.2013 21:00:15 | -_-
Doufám, že další článek zase nenapíšeš až za více jak rok... Protože to se tak dobře čte!! :-)
25.02.2013 11:01:32 | Štěpán
Kdybych věděl, že v polovině turnaje budu mít půl bodu, tak bych nic takovýho nesliboval...
24.02.2013 13:30:30 | giocozo
Na tento blog chtěl autor navázat jeho pokračováním v nejbližších dnech. Článek psal 6.1. 2013 a dnes je 24. 2. 2013 a nikde nic. Znamená to tedy, že Š. Ž. blufoval ? Myslím, že nejenom já jsem zvědavý na to, jak ti ,,zatracení,, Arméni vlastně trénují...
11.01.2013 18:40:46 | alf
cg k první výhře, dnes chytit nulu by bylo kritické. A teď pokračuj ve stejné kadenci ta, ta, ta, 1,1,1,1,,
09.01.2013 13:22:54 | giocozo
Ano, opravdu výborný nápad, zajet si do Arménie zahrát šachy, zkusit splnit GM normu a pohnout konečně s elem. Podle vlastních slov se autor šachu moc nevěnoval. No, mám trochu obavy, aby se po té nakládačce nepřestal šachu věnovat nadobro. Doufám, že mu zbude alespoň trocha sebevědomí na to, aby přijmul pozvání i v příštím roce.
09.01.2013 10:03:16 | alf
Štěpáne, do Ruska hrát šachy? Ty jsi úplný blázen, tak tě semelou.
Ale drž se a bojuj.
07.01.2013 20:28:45 | Cwmbran
Hlavně vyfoť rádio Jerevan - rusky aрмянское радиo.
07.01.2013 14:32:41 | trenér
Držím palce v turnaji. Nyní se ukáže, jestli Štěpán ty šachy ,,může,, hrát.
07.01.2013 11:11:46 | Inconnu
Zatím to vypadá na atraktivní reportáž z atraktivního místa.
07.01.2013 10:49:15 | Bolek
už jsem správně nasměroval. ještě potřebuji poslat ten s kalužema oleje :) jinak držím palce, je nějaký link na stránky?
06.01.2013 20:37:44 | Štěpán
Tak zatím jsou aspoň dole, schválně kdo je správně přiřadí
06.01.2013 20:21:19 | Štěpán
Proč nejsou vidět obrázky?
Druhé Vánoce