Michal Špaček

Amatérský šachista, profesionální ekonom

Špačkova velká zkouška anebo jak jsem dělal první stupeň CFA (3. část)

[05.07.2014 21:28:14]

Dopolední test

9:08 - 12:08

Otázky a probírané oblasti z testu jsou tajné, což se dozvíte už při přípravě na zkoušku (podvodům u zkoušky se věnuje jedna část z etických standardů). Institut vám však umožňuje vidět váhy jednotlivých zkoušených oblastí, ukázky otázek, a pokud se zaregistrujete na zkoušku, tak i ukázky testů, kde počty otázek a pořadí témat poměrně přesně odpovídají tomu, co vás čeká. Podobné testy můžete získat i od jiných poskytovatelů, i když například Kaplan Schweser měl trochu jiné pořadí témat (ale počty otázek i vymezený čas seděly). Nikdy se nedozvíte přesné otázky – dělají se vždy jen na jeden jediný test a nikdy se neopakují.

Když si však při přípravě uděláte testů víc, získáte v nich určitou zručnost a orientaci (pokud nezískáte, tak vám potřebné triky prozradí Tajná omáčka). Protože za snadnou i těžkou otázku získáte stejný počet bodů, doporučuje se dělat nejprve otázky, které se vám zdají lehké (získat čas i body) a pak se vrátit k otázkám těžkým. Otázky, u kterých nemáte o řešení ani ponětí – a váš názor se nezlepší, ani když se k nim vrátíte, prostě tipujte a postupujte k otázkám, které vyřešit můžete. Odpovězte na všechny otázky, za špatné se totiž body nestrhávají a i při tipování máte pořád 33% šanci, že se trefíte (šance se zlepší na 50 %, pokud se vám podaří vyloučit očividně špatnou možnost). Cílem je dostat se za hranici, který institut po vyhodnocení výsledku označí jako dostatečnou, což zpravidla bývá okolo 70 % správných otázek (ve 120 otázkách tak můžete udělat 36 chyb a přesto projít).

Otázky se odpovídají vyčerněním prázdného místa ve formuláři s odpověďmi. Čárat i psát poznámky můžete do sešitu s otázkami, jinam je to zakázáno a mohou vás kvůli tomu vyloučit. S čáráním jsem měl trochu psychologický problém (dvacet let jsem do žádných knih nepsal), ale nakonec jsem si zvykl.

Během testu procházejí lavicemi proktoři a kontrolují dle pasu a pozvánky, že na místě sedí správná osoba. Pít ani čůrat jsem raději nešel, ale našli se takoví, co šli – i když to na první pohled vypadalo, že je za trest vyvádějí ze sálu.

Někteří lidé později říkali, že měli problém koncentrovat se po celou dobu zkoušky – což pro amatérského šachistu mého formátu problém nebyl.  Někteří lidé skončili i dřív a odešli. Já byl přes určitou trému nakonec hotov za dvě hodiny a ve zbylém čase jsem si procházel test znovu, jestli jsem něco nevyplnil špatně. Tajná omáčka doporučuje názor měnit jen výjimečně (první dojem je většinou správný) – poslechl jsem ji, měnil, gumoval a černil otázky jen zřídka – a i pak jsem se bál, jak dobře či špatně nakonec opravené otázky přečte počítač.

Půl hodiny před koncem ohlásili, že místnost je zakázáno opouštět. Pak vedoucí testu oznámila, že zbývá jen čtvrt hodina a nic dalšího už neřekne. V 12:08 oznámili, že máme přestat psát (což všichni promptně splnili) a pak bleskově vybrali sešity s otázkami i formulář na odpovědi.

Na pokyn jsem se zvedl, vyzvednul si u registrace igelitové desky, v šatně si dal vše do batohu a s batohem na zádech odešel na oběd.