Pavel Matocha

předseda Pražské šachové společnosti
novinář a autor knih
Potíže s hrdiny a Castrovi vězni
kromě šachů holduje
fotbalu, tenisu a lakrosu

Bohyně, zbojníci a arcibiskupové

[10.08.2014 20:07:12]

 „Kdo stiskne první, zůstane naživu,“ míval jsem napsáno na své první vizitce. Bylo mi patnáct a myslel jsem si, že to je z westernů. Až teď vím, že tohle přesvědčení mám v sobě uloženo mnohem hlouběji.

Jedenáct hezkých náhrobních kamenů na malém hřbitově v obci Střelná na česko-slovenském pomezí nese jméno Matocha. Právě zde, na okraji Valašska a Slovácka je naše jméno nejvíce rozšířené. Vědci tvrdí, že jméno Matocha pochází z biblického křestního jména Matouš, ale já vím, že minimálně stejně jako je derivací evangelisty, odkazuje k šachové hře. Matochové dávali svým soupeřům a konkurentům maty výrazně častěji, než je sami dostávali. Odtud to jméno.

Odkud náš rod do Střelné přišel, nevím, staré matriky dávno shořely. Vím jen, že v 17. století se část mých předků posunula asi o pětadvacet kilometrů jižněji do obce Pitín. Obě jsou to hezká jména – Střelná i Pitín. Střelci a pijáci, naše sudičky.

V Pitíně se narodil můj pradědeček. Býval kovářem, a když na Valašsku ani Slovácku nebyla práce, šel s rodinou do Vídně. Když nebylo zájem o kováře ani v hlavním městě tehdejšího Rakouska Uherska, posunul se do Hamburku. V přístavu bylo pro kováře práce dost a v Hamburku se narodil můj dědeček. To se psal rok 1909 a vůně moře a touha dálek se tehdy zapsala do naší rodové DNA.

Po první světové válce se pradědeček kovář se svojí velkou rodinou přestěhoval do Prahy. Vzniklo přece Československo, náš stát, a Německo nevypadalo, že bude prosperovat a bude dobrou adresou. Od té doby žijeme v Praze, kde se narodil můj táta i já. Žijeme po generace mezi Strašnicemi, Vršovicemi, Vinohrady a Žižkovem – pořád je v tom něco z těch valašských a slováckých kopců, zbojníků a alkoholu.

Letos jsme vyjeli s ženou na týden do kopců našeho rodu. Zvlněné, odlehlé, někde tajemné. Krásné je po nich nejen chodit a kovbojsky jezdit na koních, ale i jen tak sedět někde nahoře, s výhledem na několik horizontů a sklenkou v ruce.

Ve Střelné na hřbitově jsme často potkávali ještě další dvě povědomá jména: Trochtovi a Jánošíkovi. Ano, kardinál Štěpán Trochta je z tohoto kraje (narodil se a vyrůstal ve Francově Lhotě, čtyři kilometry od Střelné), stejně jako Jura Jánošík – Malá Fatra je nedaleko. V Pitíně na čestném místě před kostelem je hrob prastrýčka – arcibiskupa Josefa Karla Matochy, narodil se a vyrůstal zde. Kraj arcibiskupů a zbojníků… Je třeba vnímat své kořeny. Všichni tři to byli stateční chlapi. O Trochtovi a Jánošíkovi to vím z doslechu, o Matochovi jsem toho přečetl více.

Z východní strany lemují Pitín les a louky, které se táhnou do příkrého kopce. Jen tři kilometry vzdušnou čarou jsou Kopanice – Žítková, místo kde po dlouhé generace žily žítkovské bohyně. Tyto vědmy, léčitelky a čarodějky si své umění předávaly z generace na generaci po ženské linii.

Žítkovské bohyně jako jedny z mála přežily inkvizici, možná proto, že kopce mezi Pitínem a Starým Hrozenkovem jsou tak obtížně přístupné. I ve dvacátém století proti nim někteří katoličtí preláti horlili, dokud nepotřebovali jejich pomoc. Ale nebyli to místní, zde rostlí muži, byla to naplavenina.

Rád bych slyšel, co by si povídala Irma Gabrhelová, nebo jiná z žítkovských bohyní, s arcibiskupem Josefem Karlem Matochou…

Genius loci kopců rodu Matochů na mě zavolal. Dal mi v Žítkové nad Pitínem touhu dnů a klidný spánek v noci a připomněl, jaká krev mi koluje v těle.

Jsem z kraje bohyň a zbojníků, z rodu arcibiskupů a kovářů… Přemýšlím, co všechno tato krásná, divoká a nebezpečná kombinace znamená a přináší. Kdo jsem a co budu.

 

zobrazeno(7884x) | příspevky(3x)

formulář pro příspvěvky




kontrolní kód

příspěvky k článku

14.08.2014 13:01:31 | Robert Cvek

 Moc pěkné až tajemné četní. Co mne rozesmálo (a dostalo): Matochové jsou ti, kdo dávali maty častěji než dostávali - odtud je to jméno, to je super :D

12.08.2014 12:54:53 | Igor Němec

 Článek je příjemným pohlazením na duši a navíc autorovo pedigree slibuje do budoucna řadu překvapeni, která obohatí náš život. :)

11.08.2014 17:29:12 | Pavel Tater

Ahoj Pájo !

Moc pěkné počteníčko !

Což takhle poprosit pana arcibiskupa o pomoc s jeho blahořečením ...

Nebo alespoň nějakou malou knížku s fotkami Tebou zmiňovaného.

Držím palce Tvému Bohulibémi dílu. Pavel Tater.

 

 

Untitled Document




www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox