ředitel Dopravních staveb Brno
milovník šachů, bowlingu a cyklistiky
spoluautor knihy Gens una sumus
[16.12.2009 13:10:54]
Včera okolo osmé večer jsem jel domů z práce, byl jsem hodně z toho všeho shonu unavený, ale vcelku až bezdůvodně v pohodě.
První sněhové vločky proletovaly vzduchem a náhle v lese nedaleko Jedovnic jsem velmi intenzivně cítil, že asi dvacet metrů přede mnou, ve výšce asi taky dvaceti metrů se vznáší teple žlutá až zlatavá bytost. Pocit pohody se velmi zvýšil a příjemné mravenčení v zádech mě přinutilo zabočit k lesu a zastavit, chtěl jsem tu chvíli udržet co nejdéle. Bylo mi příjemně a náhle se louka okolo mě zaplnila bílými křídly andělů, chvíli se protahovali, čechrali si křídla, mrkli na mě, usmáli se a zmizeli.
06.09.2011 23:41:37 |
I andělé mají mají vousy.
12.02.2010 08:44:48 | Jan M.
Vlastiku - krásný příspěvek a komentáře.
Ale pohled na datum ...
Asi před týdnem při našem setkání jsem od Tebe dostal dotaz - byl jsi na mém blogu ? Odpověd zněla - teď dlouho ne. Dnes to ( pro sebe ) napravuji... 16.12.09 chvilku před půlnocí jsem měl se s svým kamarádem z dětství, zatím mou největší dopravní nehodu. Po nekontrolovatelném smyku byl výsledkem přeražený betonový sloup VN a "odepsané" auto. Tvrdá realita,ale pro nás podložená dřinou strážných andělů...
Velmi věřím...!
16.12.2009 23:56:37 | Pavel
Šimon Peres řekl: "Kdo nevěří na zázraky, není realista." Já to podepisuju. Stejně tak se mi moc líbí tyto Vlastíkovy andělské řádky a Ancienova odpověď dětem.
16.12.2009 14:41:24 | ancien