Letos to bude jinak: jde o horror, o současný každodenní příběh. Vystupuje v něm starší muž v klobouku odcházející z radnice, řidič BMW, jeho přítel spolujezdec, školačka, několik ztrnulých diváků a hlavně neznámý mladý muž. Scéna jako z amerického filmu: na křižovatce Branka-Hlavní červená felicie odbočuje ke kostelu. Venkovský řidič chvilku váhá. Za ním nalepené BMW staršího typu zběsile a pronikavě troubí. A znovu a znovu. Klakson budí dítě v kočárku, žalostně pláče. Muž (který si x-krát říkal, že už nebude nikoho vychovávat) na řidiče BMW hrozí, nadává mu a nakonec si ťuká na čelo. (Jako dlouholetý šofér se řídí zásadou, že dobrý šofér netroubí, ale předvídá). Felicie odbočí, BMW za burácení plynu a poté kvílení brzd zastaví a vyběhne šofér. Ještě před tím pokračuje posunkové divadlo: mladý spolujezdec BMW za sklem ukáže muži vztyčený prostředníček. Muž posunek (hloupě!) opakuje.   Šofér je hromotluk, výraz jeho tváře je jasný: tady se bude vraždit! Na protějším chodníku volá několikrát školačka: nechte ho, nechte ho, nic vám neudělal. Šofér na ni řve ať táhne...Diváci ztrnuli ve svých pózách, dítě v kočárku naříká, proti sobě stojí muž a řvoucí hromotluk – jednou rukou ukazuje jak to udělá, když ušmikne muži hlavu, druhou má v kapse nebezpečně vyboulené. Kritická chvíle. A stane se neuvěřitelná věc: Zničeho nic se na scéně zjeví mladý muž - zachránce. Stoupne si mezi muže a hromotluka a naprosto klidně řekne: „půjdem“. A odvede muže po chodníku. Jeho jistota a přirozená autorita působí - hromotluk jen zalapá po dechu, scéna končí, diváci se dají do pohybu, BMW se rozjíždí a ještě chvíli sleduje muže s jeho zachráncem, z otevřeného okna pomalu ustává proud nadávek. A muž, který nezná jméno svého zachránce si zapamatuje jeho podobu: nevysoký, klidná pravidelná inteligentní tvář, světlé vlasy ostříhané na krátko, světlá kožená bunda. A nezná ani školačku – holčičku, která svým vytrvalým voláním hromotluka viditelně znervóznila.

Alespoň touto cestou bych oběma rád poděkoval. Za všechny, kteří nezůstávají lhostejní a jsou ochotni pomáhat. A to může být jeden ze způsobů, jak užitečně oslavit vánoční svátky: pomáhat tam, kde je potřeba, nezůstat lhostejní.