Vlastimil Chládek

ředitel Dopravních staveb Brno
milovník šachů, bowlingu a cyklistiky
spoluautor knihy Gens una sumus

Prohra

[12.10.2009 11:54:21]

Mám pocit, že od roku 1992, od kdy pracuji ve vedení firmy Dopravní stavby Brno, jsem nemilosrdně trénovaný vyhrávat. Vyhrávat a vyhrávat. Každá prohra, neúspěch je pro firmu tak bolestivý, nepříjemný, stresující, že prostě v práci nechci prohrávat.
V posledních letech, ale cítím, že tento jev se promítá i do mého osobního a tím i do sportovního života. Šachová prohra za družstvo je pro mě zdrcující. Zbytek neděle je nepříjemný, stále se mi hlavou honí proč, proč jsem jen prohrál. Nedokáži se s tím smířit.
Dnes jsem v přeboru Blanska v bowlingu vypadl v play off těsně před branami finále. A já se nedokážu usmát, přejít to vtipem, vyrovnat se s porážkou.
            Chtěl bych se v tom změnit, ale zatím to prostě nejde, ach jo.
 
 

fotografie

zobrazeno(5329x) | příspevky(7x)

vkládání nových příspěvků bylo pozastaveno

příspěvky k článku

15.10.2009 11:09:47 | Vlastimil Chládek

     Milý Anciene stále mě tlačíš do starého železa, chystáš mě na stáří, jako na něco veskrze negativního. Ale pro mě třetí třetina života znamená vrchol. Období kdy by člověk mohl ochutnat dozrálá, snad sladká jablka ze stromu svého života. (Všechno samozřejmě může být i jinak a i takový osud nezbývá než s pokorou přijmout,)

    Teď ale udělám všechno proto, abych žil naplno život  po kterém toužím, včetně výher a proher, úspěchů a omylů s lidmi, které mám rád. Jen dál a dál s větrem o závod. Tvůj Future V.

14.10.2009 12:49:12 | ancien

Vlastně jedině ztráta brýlí by vysvětlovala její pozici. Dokonce si myslím, že je to ztráta brýlí jejího partnera, tím se vysvětluje, že je nahá. (Jistě znáte vtip: miláčku, sundej si ty brýle protože... a potom :miláčku prosím tě, raději si je nasaď, protože...).

Takže Vlastiku, doufám, že tě ten hluboký až existenciální smutek vzniklý před branou blanenského finale opustil, protože je směšný před smutkem té dívky hledající brýle svého milence na slizkých kamenech přístavního mola na břehu Atlantiku při odlivu a navíc mírně poprchává.

Díky za dobrý příspěvek z 13.10. pod názvem Fotka

14.10.2009 02:19:57 | Luboš

Málokdo je po prohře usměvavý...Myslím, že důležité jsou nejen ty bezprostřední okamžiky po prohře(HODNĚ TĚŽKÉ), ale zejména ty minuty, hodiny, dny atd, atd...Hlavně tam se pozná člověk, jaký je. A ten obrázek? Těžko říct. Částečně z něj cítím osamělost, částečně exhibici, částečně velké očekávání. Smutek ne. A nebo se počáteční smutek změnil ve velké očekávání lepších časů?!?

13.10.2009 11:59:28 | Fotka

pokud tedy ta holka nehledá brýle, ty by bylo smutný...

13.10.2009 09:35:03 | ancien

Vlastiku vypadnout v přeboru Blanska před branami finale - no to je velmi smutné, zvlášť proto, že to bylo na vlastním hřišti. Z toho se budeš těžko vzpamatovávat. Myslím si, že bys toho měl nechat, dej příležitost mladším, věnuj se něčemu přiměřenějšímu Tvému věku, něčemu nesoutěžnímu, třeba pěší turistice v okolí Blanska.  

Ale vážně: myslel jsem, že sport kromě všeho pozitivního pro formování charakteru přináší také schopnost přijímat prohru jako nutnou součást sportovního života. Prohra jako impulz k nadhledu. Čekají tě další prohry, jsi na ně připravený?

A Vlastiku proč Ti ta fotka připadá smutná? To vůbec není. Naopak, je to estetická exhibice na kterou je docela příjemné se dívat. Navíc se zřetelným erotickým podtextem. 

přátelsky zdraví ancien K.  

12.10.2009 20:09:28 | Vlastík

Ta fotka je smutná, stejně jako jsem byl v sobotu já, Vlastík

12.10.2009 12:33:53 | Holka na kameni

Krásná fotka! I když mi zatím nedocvaklo, jakou má spojitost s prohrou v bowlingovém turnaji, je dobře, že jste ji tam dal. Je potěšující se na ni podívat.

Untitled Document

starší články




ceskecasino.com

www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox