Vlastimil Chládek

ředitel Dopravních staveb Brno
milovník šachů, bowlingu a cyklistiky
spoluautor knihy Gens una sumus

Zážitky z Vaňkovky

[03.06.2015 17:07:14]

Při jedné z posledních návštěv Vaňkovky, jsem zažil dva minipříběhy, občas mi přijdou na mysl.

Při vstupu do obchodu Bershka  jsem minul u vchodu stojícího strážného, mrknul do dámského oddělení a při průchodu do pánského zaregistroval dva výrostky. Byli hluční, do všeho hrabali, chovali se velmi nespolečensky, spíše buransky přezíravě hrubě. Pár sekund jsem je s nechutí pozoroval a úplně mě zděsila myšlenka, že bych někdy mohl zkoušet oblečení, jež prošlo jejich rukama. Vzápětí jsem se ale již věnoval svým věcem.

„Moje kabelka!!?“.

Ten ženský výkřik, někde od kabinek, mnou projel jako břitva. Bylo v něm úplně všechno, celý příběh, jenž se v obchodě v uplynulých vteřinách musel odehrát. Vystartoval jsem ke strážnému; kupodivu poklidně stojícímu u dveří, vnímal jsem; s jedinou otázkou: „Kde jsou ti dva cikáni?“ Jeho až nezúčastněná odpověď mě překvapila. „Utíkali doprava“. Zkusil jsem je najít, ale neměl jsem šanci, oni toto umí. Cestou zpátky jsem narazil na okradenou paní. Přišla o doklady, o peníze, všechno. Bylo mi jí líto.

O půl hodiny později jsem si dal oběd, o patro níž, v místním občerstvení. Při konzumaci potravy se tři metry přede mnou zastavila u pultu dvojice dětí. Možná to neodhaduji přesně, ale tak osmiletý chlapec a šestiletá holčička, sourozenci. Chlapec dlouho vybíral jídlo a v ruce zároveň tiskl malou peněženečku. Nevěděl si rady, trvalo mu to dlouho. Moc rád bych mu šel pomoci, ale uvědomoval jsem si, že to nejde. Jednak jsem nechtěl riskovat, že bych mohl být označen za pedofila. Hlavně jsem ale cítil, že je to podobné jako v přírodě, kde chvilkové pohlazení či malá pomoc může spíše nevratně ublížit, než cokoliv jiného. Chlapec po chvíli vybral jídlo, se zjevným soustředěním zaplatil a společně se usadili u volného stolku. První sousto na vidličce dal malý gentleman do úst své sestřičce a napjatě přitom pozoroval, zda jí bude chutnat. Bylo to celé velmi dojemné. Ty děti byly zcela jistě velmi pěkně, zodpovědně a ve veliké lásce vychovávány svými rodiči. Jen kdesi vzadu ve své hlavě jsem cítil náznak strachu, co se bude dít až tyto dvě nevinné bytosti narazí na život prezentovaný těmi dvěma výrostky o patro výše.

Jakým směrem se asi dál bude ubírat náš svět? Zatím pevně věřím, že snad tady u nás vítězí svět těch dvou dětí, ale je to tak doopravdy? A jak to asi bude dál?

                                                                                                                             Vlastík

PS: Tento pátek jsme opět vyrazili pozdravit Šachové Zaječice. V pátek tam a v sobotu zpátky, maraton 290 km převážně velmi kopcovité krajiny. Bylo to dosti náročné a samozřejmě platí – čím větší náročnost – tím více se vyrýsují skutečné vlastnosti a povahy účastníků. Kdo je hodný je ještě hodnější, kdo je velkorysý je ještě velkorysejší, kdo je …..atd,atd. Byl to pro mě doopravdy cyklistický maraton a v radostné euforii po dojezdu, jsem se rozhodl absolvovat i bowlingový maraton 18. července v Blansku a také maraton šachových bleskovek 20. července v Pardubicích. Bude zajímavé porovnat je navzájem, v čem se liší, a co je naopak stejné. Určitě bude stát za to o tom napsat…

 

 

fotografie

zobrazeno(31763x) | příspevky(13x)

vkládání nových příspěvků bylo pozastaveno

příspěvky k článku

24.06.2015 22:32:13 | O.H.

 Ahoj kamaráde,

rád použiji tvoje sousloví, myšlené vždy od srdce.

   Nejsem žádný vědátor , ani pedagog, který by se mohl pochlubit tím, že mu prošlo rukama deset tisíc dětí a z toho bylo osm tisíc normálních, tisíc pět set problémových a pět set zgruntu zlých,,,myslím, že  je to hodně o výchově v rodině. Mít svoje děti je bezva, ale mít pak svoje vnuky, tak to je úplně jiný level. Teď to zrovna zažívám. Nemohu řící, že bych se svým dětem nevěnoval, ale u těchto malochů si to užívám a pozoruji, jak se snaží opakovat a napodobovat každou i sebemenší maličkost. Větu : " Dědo, já ši sám budu." slyším neustále. Jsou mu tři roky, všechno chce zkusit, všechno napodobit, šroubovat, vrtat, řezat ,zatloukat,,,,to jsou zážitky lepší      ( pro oba ) než sto programů na satelitu. Kdo nezažil, nepochopí, všem toto přeju, když vám vnuk řekne: "Dědo poď, budeme placovat."  Věřím, že v životě nezapomene, jak se zatlouká obyčejný hřebík.

10.06.2015 09:31:08 | Vlastík

Ahoj Pavle, dík za pozdrav. Adresa pro poslání fotek je chladek@dsbrno.cz  

Ještě poznámka k příspěvku Bedýnky  ; mně se nejvíc líbila věta, a zároveň z ní šel i trochu strach: "Kdo v partě projeví lítost bude zatracen".

09.06.2015 15:04:37 | Pavel Chrz

Skvělé pane Chládku, že takto přijíždíte pozdravit suprový turnaj mládeže. Díky.

PS: Chcete-li na památku Vašemu nastoupeného týmu fotku z podia turnaje (podstatně blíže foceno než zde a v rozlišení 2,5mgb), mohu Vám poslat tři (jedna z nich první velkou fotkou v článku ).

09.06.2015 10:48:26 | Jaroslávek

 Střípky ze života mne fascinují. Ad cyklo: nějaké výzvy jsem si už splnil, ale snad se brzy zase připojím.

09.06.2015 08:43:17 | Vlastík

  Ahoj Oto a všichni ostatní, a taky dík za příspěvky.

Ad Vaňkovka -  Do Vaňkovky rád chodím, výborné parkování, tu  k holiči, tu na fresh, tu na kávu, ale hlavně courám po obchodech a sem tam něco koupím sobě a taky svým blízkým. Občas si tam dám schůzku, ale většinou jen tak sám se sebou.

Ad km na kole -  pročítal jsem příspěvky, možná Tě zmátl příspěvek Jirky, kde píše o 235 km. Bylo to, pro upřesnění, za dva dny. V pátek tam a v sobotu zpátky.

(Čtvrtek, pátek vyrážíme na Dolní Moravu a v sobotu pak  zpět na kole. Nechal jsem se uvrtat na sobotní trasu Dolní Morava, Červenohorské sedlo, Praděd, Drahanská vrchovina, Krasová. Celkem 190 km – 3000 výškových metrů. Dělám to hlavně v rámci výše zmíněných tří maratonů (šachy, cyklistika, bowling). Musím ale přiznat, že z té soboty mám strach a respekt a už i trošku neklidně spím.

Petře, napsals to hezky.

P.S. Kdyby nás někdo chtěl v sobotu na trase podpořit, bylo by to senza. :) (z Dolní Moravy vyjedeme v 8:15. Příjezd Praděd cca v 11:30, odjezd z Pradědu 12:15 a pak se uvidí.) :)

08.06.2015 16:49:05 | Ota Válek

 Zapomněl jsem se podepsat. Omlouvám se.

08.06.2015 16:04:43 |

 Pánové Ancien a Petr N. Vlastíkův pěkný blog nádherně doplnili; chybí však příběh Vlastíka. Vrtá mi hlavou, co vlastně v té Vaňkovce dělal, když nic nekoupil. Příběhu včetně dodatků věřím na slovo, ale s těmi kilometry mi Vlastík & spol. připomínají rybáře trumfující se, kdo ulovil největší rybu. Neříkejte mi, že normální smrtelník může ujet takové astronomické vzdálenosti. Dobře vím, že víc jak 60 km se za jeden den nedá na kole zvládnout:) 

08.06.2015 05:55:55 | Jaroslav Hájek

 Zdravím cyklisty! Více najdete zde: http://zajecice.chesspce.cz/

05.06.2015 09:44:35 | Jirka

SEČ 2015 - Měl jsem letos možnost ochutnat cyklo šílenství do Zaječic, uff... I přes velké obavy, dal jsem to, já 235 km. Potvrdilo se, parta je tvrdá! Bojoval jsem nejen já, ale i kolega Zdenda, pro kterého to bylo určitě dost náročné. Taky na otázku na jedné zastávce asi v Kadově "Co nohy? reagoval "Nohy, ty necítím, ale prdel, auu, ta bolí... "nebo nějak tak to bylo, no jo 100 km to není procházka růžovým sadem.

Perfektní catering, díky!

Pár střípků - řízek na oběd a to chceš jet dál, Chládek končí, neřvi - při nástupu v Zaječicích, 10 jégrů, čupky, vše na pokoj 602, tak koho si ještě nepozval na narozeniny Lojzíku, pojedeme pohodově, tak kdo si dá kávu - hlaste se, dobrá čtverka za věk, kam čumíš, můžu ty palačinky, já ti dám zkratku, jéé tady jedou červení, sračka na špagetách, kávu ale s kravským, namazal ses, foťte, dalších 10 jégrů a jedem, ty tu bundu máš vyblitou, ten mikrofon stojí za hov.., já končím, nemyslím to zle, dej si pivo a neser,... atd.

SKVĚLEJ CYKLOVÝLET - KDO NEZAŽIL, NEUVĚŘÍ... tak zase za rok, Jirka 

04.06.2015 12:30:38 | Petr N.

 V doplněných souvislostech od anciena mi chybí ještě příběh té okradené paní. Jak si pročítám ancienův příspěvek, pravděpodobně by vypadal v kostce nějak takto: Panička, která jednou za čas opustí svoji zlatou klec, aby marnivě utratila peníze svého manžela, který je vydělává, bůh ví jak, za "hadry", kterých má doma stejně plné skříně. Takže to nebyli cikání ale dva Jánošíci, kteří bohatým berou a chudým dávají.

Osobně to vidím spíš tak, že za ukořistěnou hotovost pořídili cigarety, případně něco ostřejšího pro povzbuzení nálady. Kartami v peněžence se okamžitě snažili někde zapltit dřív, než je okradená stihne zablokovat, hned po tom, co policejní hlídku, kterou v dálce viděli obešli velkým obloukem. Nakonec ještě u jedné z těch desítek firem, co poskytují půjčky s lichvářským úrokem, si ještě přes internet a email sjednali na občanský průkaz okradené úvěr v maximální částce, kterou jim firma umožní, atd.

Nesnáším rasismus...

...stejně jako cikány!

Cyklošachové Zaječice super, letos se vydařilo i počasí. Ještě jednou díky. 

04.06.2015 08:51:15 | ancien

Záblesky příběhů vytržených ze souvislostí nás často svádí k úvahám, které jsou spíš výsledkem našeho uzpůsobení než výsledkem nějakého poznání. Ti dva cikáni odevzdali ukradené doklady nejbližšímu policistovi a peníze donesli domů mamince aby koupila jejich nemocné sestřičce léky, které nutně potřebuje a na které nemají, protože jejich tatínka nikde nechtějí do práce a tyto švýcarské léky pojišťovna nehradí. (Obdobný český lék pětkrát levnější se přestal vyrábět předloni.) Dvě osamocené děti pocházejí z rozvedeného manželství a jejich maminka pracuje na jeden a půl úvazku, protože musí splácet dluh s lichvářskými úroky, které v našem státě legálně poskytují desítky firem. Dluhové pasti ale neunikne, protože její bývalý manžel a otec dětí neplatí alimenty a stal se gamblerem. Hlídač ve Vaňkovce je důchodce, bývalý sportovec, který si tímto přivydělává, aby mohl jednou za rok odjet na Kanárské ostrovy za teplým mořem. Z cikánů má strach, protože minule, když zakročil proti nezletilým zlodějům, tak ho obvinili ze sexuálního obtěžování. Pozorovatel upíjí svou čerstvě vymačkanou šťávu z grepů a přemýšlí o světě, který je strašný, který je krásný, který je strašně krásný i krásně strašný. Ale co to vidí? Zástupy spokojených žen, úspěšných mužů, cílevědomých dívek a každý si nese Vaňkovkou – tím umělým minisvětem – svůj příběh. A tam, kdesi na eskalátoru už vidí svého poradce pro soutěže na veřejné zakázky a přiobjednává i něco tvrdšího. Vlastiku díky za blog, jako obvykle svádí k pokračování.

03.06.2015 23:53:24 | Pavel

K čemu tam byl ten strážnej, když nechal ty dva hajzly utéct? Pamatuji si, že farář Aleš Jaluška říkával: "Zlodějem není myš, ale díra." 

03.06.2015 20:11:20 | Ladík

 Naštěstí se nám vyrýsovaly jenom pozitivní vlastnosti, což samozřejmě nikoho nepřekvapilo .  Ladik

Untitled Document



ceskecasino.com

www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox