Vlastimil Chládek

ředitel Dopravních staveb Brno
milovník šachů, bowlingu a cyklistiky
spoluautor knihy Gens una sumus

Dotahovat sliby, sny a přání

[12.06.2014 08:27:44]

… Již podvakrát jsme se s kamarády chystali jízdou na kole podpořit legendární mládežnický turnaj „Šachové Zaječice“ (viz mapka)

Já sám jsem před mnoha a mnoha lety, ještě jako šachový žáček velmi toužil se do Zaječic probojovat a šachy si tam zahrát. Bohužel toto se mi nikdy nepodařilo.

Pohříchu musím říct, že naše výše zmíněné cyklisticko-šachové plány jsme poobakrát vzdali. Provinilá většina z nás to zdůvodňovala obavami z extrémního počasí, v hloubi duše jsme ale samozřejmě věděli, že je to jen výmluva. Trocha pohodlnosti a zbytečné zchoulostivělosti v nás, v ony deštivé dny. Letos jsme nepřipustili žádné diskuze (já navíc ani s Haničkou) a tak bez jakýchkoliv pochybností bylo jasné, že „tvrdé jádro“ tentokrát pojede za jakéhokoliv počasí.

             Nakonec to byl nádherný výlet. Sice nás opravdu potkalo několik průtrží mračen; dostali jsme se i do míst s neskutečně lepivou konzistencí bláta (viz foto); dlouhých třináct hodin v sedle, a s tím v závěru související bolesti choulostivých partií, taky nebylo nic moc úplně příjemného. Ale skoro všechno ostatní bylo naprosto skvělé. Samozřejmě hlavně dvoudenní sounáležitost s kamarády, to mě vždycky až fascinuje a je jedno jestli je to u moře, na kole, nebo někde úplně jinde. Pro mě je to pokaždé návrat do klukovských let. Bylo i velmi příjemné vyjádřit přímo na Seči nesmírný obdiv a úctu, stále stejnému kolektivu organizátorů Zaječic, v čele s mimořádnou osobností Jaroslavem Hájkem. Pro mě osobně bylo ale nejhlubším zážitkem splnění si čtyřicet let starého dětského snu – zúčastnit se, byť jen s cyklistickým družstvem Šachových Zaječic.

 

            … 14.3.2012  jsem napsal blog Poutník, byl hlavně o Deseti radách pro stavebníky, ale byla v něm i zmínka o „Živé soše“. Své představy o ní jsem vyjádřil mimo jiné větou;

„Přesně takovou sochu bych chtěl umístit na venkovní terase u výhledu do Zámeckého parku. Představuji si tam – čekající krásnou dívku, v šortkách a vasilu, naboso…..“                        

                        Představa o soše z mé mysli samozřejmě nezmizela, ale s dokončením Sýpky jakoby mi spadl řemen. Začal její provoz a desítky problémů nám braly sílu na realizaci, v té chvíli zdálo se, jakési nedůležité sochy. Letos v únoru jsem ale na internetu objevil zajímavé realizace a neodkladně se pustil do komunikace s jejich autorem. Před čtrnácti dny jsme sochu nainstalovali (viz foto). Já osobně jsem z ní až dětsky nadšený, ale to je možná i tím, že v této věci nemusím mít úplně přesný úhel pohledu. (Jestli jste někdo z okolí, velmi by mě zajímal Váš názor na věc).

             První večer jsem si vedle sochy stoupl a v tu chvíli neodolal. Podíval jsem se, jestli někdo nejde a pohladil ji po zadečku. Moc jsem si to ale nevychutnal, svázán společenskými konvencemi, jsem si připadal trošku divně. Po chvíli jsem odešel do Sýpky, do druhého patra, podívat se jak vypadá Dívka při pohledu odtamtud. Následně jsem s pobaveným úsměvem sledoval jakoby sám sebe. K soše se totiž přiblížil mladík, chvíli vedle ní s překvapením stál, potom se podíval, jestli někdo nejde, atakdále….. Bylo to velmi zábavné. Nevím, co na sochu řekne veřejnost a třeba Ancien, ale já jsem ze splnění této své představy docela spokojený.

           

Tyto dva minipříběhy byly pro mě zatím velmi příjemné, ale teprve teď padne kosa na kámen.

… Někdy okolo roku 1995 mě, mnou velice uznávaný grafolog upozornil, že ať se opravdu neučím cizí jazyky. Z mého písma vyčetl, že mám v mozku pomíchané hemisféry (alespoň tak nějak jsem tomu porozuměl já) a jazyky jsou proto pro mě takřka neřešitelné. Grafologovi jsem doopravdy velmi důvěřoval. Používal jsem ho při přijímání nových zaměstnanců apod., a vždy mě až šokovalo, jak se jeho rozbory naplňují. Povahové vlastnosti, vztah k sexu, vztah k penězům, atd. atd. Vše v běhu času vždy dokonale sedělo, vše bylo v písmu zapsáno. V konkrétní diagnóze ohledně učení jazyků jsem dal grafologovi  spokojeně za pravdu a případné studium cizích řečí pustil „navěky“ k vodě.

            Letos v zimě jsem ale o angličtině a souvislostech, hlavně s cestováním, velmi přemýšlel. V BŘEZNU JSEM ZAČAL!!

            Zatím jsou to pro mě dvě nejtěžší hodiny v týdnu a  tak nevím, jestli se mi i zde podaří naplnit větu ze záhlaví tohoto blogu…

 

                                                                                                                           Hezké léto Vlastík

 

 

fotografie

zobrazeno(20507x) | příspevky(14x)

formulář pro příspvěvky




kontrolní kód

příspěvky k článku

23.06.2014 06:41:10 | Jaroslav Hájek

Moc děkuji Vlastíkovi, i celému peletonu, za fyzicky náročnou podporu 52. Šachových Zaječic. Vím, že jste chtěli přijet již před dvěma roky na jubilejní 50. ročník, ale zalekli jste se počasí. Letos bylo o málo lepší a tak došlo na splnění dalšího z plánů. Jaké jsou další?

Mimo "jiné" jsme dostali i hodnotné věcné ceny. Překrásné knihy dostali jmenovitě: Mgr. Miroslav Hurta, Jana Londinová, Mgr. Zbigniew Niemiec, Jiří Hájek, ing. Vladimír Česenek, Jiří Daniel, IM Richard Biolek. Jako cenu pro vedoucí si knihu vybrali Ondřej Matějovský a 2x IM Stanislav Jasný. Poslední tři kousky máme schované na příští rok. A tak volám: přijeďte zas! Jaroslav.

 

22.06.2014 10:59:51 | Vlastík

 Dík za pozitivní i negativní příspěvky.Ještě se mi v hlavě tříbí názory a pocity, ale ještě jsem se ani nedostal, cítím, na úplnou dřeň. V pátek už pravděpodobně určitě odpovím. Je léto - je to vidět a cítit všude - to se mi zdá to nejdůležitější - užijme si to, každou možnou chvíli. Vlastík 

21.06.2014 09:03:07 | VH

 Vlastik: mramor alebo bronz, skus pouzit na dalsiu sochu niektory z osvedcenych materialov. Kvalita materialu nuti socharov odviest kvalitnu pracu, maloktory sochar experimentuje pri praci s mramorom, kedze priemerny umelec sa k tomuto materialu ani nedostane... 

18.06.2014 21:18:43 | P.M.

No, dnes jsem byl obhlédnout divu u zábradlí zblízka... Řekl bych, zezadu lepší než zepředu, ale i tak jsem byl trochu zaskočen. Určitě nebudu tak nekompromisní jako Ancien ( musel mít těžký den, kdy byl nas... na všechno a na všechny ), ale i já jsem trochu rozčarován... Jak jsem již vyjádřil minule, nápad skvělý, z dálky lákající, jít se podívat blíže, a třeba pohovořit... Ale čím blíže, tím odhodlání slábne. No a pohled do tváře divy, tím zájem končí. Dle mého soudu to není umělecké dílo. Nápad skvělý, ale zůstalo to napůl cesty. A u Vlastika, pověstného precizéra a fintila, mně to zaráží... Očekával jsem dílo na úrovni Čumila v Bratislavě, nebo Jamese Joyce, či Italo Sveva v Terstu. Naprosto dokonalá je skupina dívek a dětí na nábřeží v Terstu. V takovémto pojetí by bylo možno detailně vymodelovat svůdná lýtka i sukni ve větru ( jak naznačuje Ancien ) a propletené prstíky spočívající ladně na zábradlí, jak doprecizovávám já. Ale jsem realista, takovéto dokonalé pojetí divy by bylo asi za milion. Takže nápad vysoce hodnotím, ale stejně, vezmu Vlastika do Terstu, a pak možná...??? Ale já jsem ten poslední, který má nárok do toho kecat. Ale byl jsem Vlastikem dnes odpoledne požádán, ať napíši, jak to cítím. Když mne o to žádal, tak se právě chystal udělat dietní chybu, a mimochodem i udělal, tak jsem se vyjádřil. Doufám, že mne nezapudí...  

17.06.2014 02:00:56 | Pavel Minařík

Zajímavé a hezké oživení terasy. Ve středu se podívám zblízka...

P. M. 

16.06.2014 14:37:19 | Petr N.

Mně připadá socha prostě povedená. Nápaditý koncept, který se hodí do daného prostoru. Tím, že to není nikdo konkrétní, si v ní každý může představit koho chce (jen jsou trochu limitující ty blonďaté vlasy). Taková "krásná neznámá" a možná díky tomu na mě rozhodně nepůsobí kýčovitě. Naopak se mi zdá, že je to jedna z mála instalací, která je v souladu se svým okolím. Marylin by, podle mě, kýčovitě působila. Nenapadá mě, proč by tam (u balnenské Sýpky) měla stát zrovna Marylin. A nohy "krásné neznámé"? Tak to záleží na tom, jak se na to chce kdo dívat. Komu se socha nelíbí, ten vidí nohy pivovarského koně. Ten, komu se líbí a možná i nezaujatý člověk jen s pozitivním pohledem na svět, vidí ženu oblečenou ve zvonových kalhotách...   

14.06.2014 14:49:23 | martin h

Můj dojem ze sochy u Sýpky: když jsem se k Sýpce blížil zespodu od parku a uviděl ji tam poprvé, tak jsem si prostě myslel, že tam stojí živý člověk. Jiný dojem jsem z toho v daný moment neměl. Ta levá pokrčená noha mě úplně zmátla. Pak mně ale bylo divné, že se ta osoba vůbec nehýbá. Až když jsem přišel hodně blízko, tak teprve tam mně došlo, že je to jen socha (věru hodně realistická).

13.06.2014 15:04:53 | VH

Re Pavel: najlepšie trojročnú vnučku, čo nehovorí česky

13.06.2014 10:24:42 | Monika

Socha se mi moc líbí, každého určitě zaujme. Hodně sil v Beskydech - see you soon :) M.

13.06.2014 10:13:42 | Pavel

 Vlastíku, musíš si na tu angličtinu najít hezkou, milou, chytrou, vtipnou a dobrou paní či slečnu učitelku, aby ses na setkání s ní těšil (doprovodná motivace). Jazyk pak jde snáze :-)

12.06.2014 18:56:16 | Vlastik

  Anciene hezký večer jsem ted v Beskydech a pokusím se tedy odepsat asi v pondělí. Mimochodem ani náhodou ale nejsem důvěřivý obdivovatel léčitelů. To samozřejmě ani náhodou. Z tvého příspěvku vyznívá až příliš negativity, možná bych se bohužel nebál říci I povrchnosti. Ale třeba se mýlím a více tady v pondělí. Vlastík

12.06.2014 14:52:46 | ancien

Vždycky mně docela pobaví, když poznám pár kamarádů (s kamarádkami je to složitější) 

trochu blíž a sleduji z kolika různých osobností jsou složeni. Možná by bylo přesnější napsat

kolik různých rolí dokáží přesvědčivě zvládnout. Třeba na jedné straně tvrdě racionální

manager, vzorný otec, pozorný a empatický manžel, ale taky vyznavač parapsychologie a

důvěřivý obdivovatel léčitelů nebo různých pavěd. Vymlouvat se na grafologův závěr, že

nemám dispozice k výuce jazyků je směšné. Práci s počítačem taky zakázala nějaká

kartářka? Tak přeji hodně trpělivosti a radosti z každé anglické věty. A to jak pro

žáka, tak i jeho učitele.

O betonovém výtvoru ženy u zábradlí bych raději nepsal, ale vyzván, nebudu se šanovat.

Dovedl bych pochopit sen nebo přání mít u zábradlí něco jako zhmotnělou Marylin, jak jí vítr

od rybníčku v údolí laškovně rozvlní sukni okolo štíhlých lýtek, ale tato betonová žena

s nohama jako pivovarský kůň mně ani trochu neláká. Nechápu proč tam je, možná by to bylo

zřejmější z výrazu jejího obličeje (tedy pokud nějaký má). Dál si o ten beton nebudu brousit

vtip, snad se najde dostatek obdivovatelů kteří Vlastika za tento počin pochválí. (Tím ale

neříkám, že Marylin by kýč nebyl…)

Ale jak říkají postmodernisté: umění je v této době vše, co za umění považujeme! Vlastně je

chvályhodné, že se vůbec najde nějaký mecenáš.

A nakonec ani nevím, jestli to nebylo součást architektonického návrhu.

Radostné a skutečné letní dobrodružství (nikoliv s betonem) přeje všem čtenářům Ancien.   

 

12.06.2014 12:26:58 | David Navara

 Děkuji Vám za pěkný blog!

Ta příhoda se slečnou je velmi zábavná. Přeji Vám hodně vytrvalosti i úspěchů při studiu angličtiny. Myslím si, že jste učinil správné rozhodnutí, v dnešní době je znalost jazyků významná. Například já se musím velmi pilně učit, abych se domluvil ve svém rodném městě!

Kdyby Vám angličtina vůbec nešla, můžete kdykoliv přestat. Myslím, že už samotný pokus může člověku mnohé přinést.

12.06.2014 10:58:27 | martin c

Krásný blog, zajímavá fotodokumentce, krásné obrázky...nejvíc se mi Vlastíku líbí, jak koukáš do té angličtiny vzhůru nohama, zdá se mi to výstižné...ale samozřejmě v dobrým, jak říkaš.... jen tak dále. (dovolím si pro tebe malý kvíz pro začínající angličtináře, co znamená zkratka  sys   nápověda: jedna se o pozdrav

Untitled Document

starší články





www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox