Vlastimil Chládek

ředitel Dopravních staveb Brno
milovník šachů, bowlingu a cyklistiky
spoluautor knihy Gens una sumus

Dárky

[30.10.2013 20:29:02]

„ Každá delší jízda  autem je svým způsobem šachová partie, vyvarujme se i tady zbytečných chyb a přehlédnutí“.

 

                Vypadá to, že po mnoha letech bych se mohl desátého listopadu dočkat plného počtu pozitivních  dopravních bodů na svém kontě.

Tehdy před lety jsem si řekl, že  jestli se mi to někdy v budoucnosti podaří, tak potom  budu moci o řízení vozidla napsat blog. Pod dojmem těchto skutečností si dovolím uvést deset rad či spíše doporučení, která považuji za důležitá při řízení. Samozřejmě jde o moje subjektivní postřehy, které považuji za důležité pro sebe. Pro někoho jiného mohou být důležité jiné dopravní souvislosti.

               

Je to malinko podobné třeba s tím, co by si kdo z nás přál k Novému roku. Nemyslím obecná konvenční přání, ale spíše individuální osobní maličkosti. Mě by třeba potěšilo, že když mi někdo sděluje názor a já zdvořile čekám až myšlenku dokončí, případně krátce přemýšlím o odpovědi, tak on to bere jako výzvu k tomu, aby to celé znovu zopakoval. Úplně z toho vždycky šílím. Možná to je maličkost, ale potěšila  by mě.

                Kdysi jsem slavil půl kulaté narozeniny a z dárků, které jsem dostal mně v hlavě nejvíc zůstaly tkaničky do bot,  které se nemusí zavazovat. Ten dárce musel moji tehdejší povahu dobře znát. Nějak takhle  podobně  volně vnímejte následující postřehy…

 

1)      NÁVYKY  (návyky nepřipouštějící výjimky)

1.1. Když přejedeme odbočení nikdy se nesnažme nějak otáčet, nebo nedej bůh couvat zpátky k odbočení . Prostě jsme udělali chybu a byť by nám spolujezdec; ať už je to nejlepší kamarád či manželka; říkal: „ Otoč se – zezadu dobrý.“ Nikdy to nedělejme. Mějme zafixován tento návyk a v pohodě jeďme rovně dál. Pak se uvidí.

1.2.  Táhneme-li se po nějaké okresce za pomalým traktorem apod. a on začne blikat doprava, nikdy ho nepředjíždějme na základě jeho blikání. Předjeďme ho ve chvíli, kdy bychom ho předjeli i kdyby neblikal. Zdá se to být jednoduché, ale v té setině vteřiny ; kdy spěcháme,  on začne blikat a zároveň je jakž takž vidět; je tak svůdně lehké zařadit trojku a pokusit se předjet… Náš návyk nám toto bohudík nedovolí.

1.3.  Atd. atd.

 

2)      Dříve mi velmi vadilo bezohledné vyjíždění vozidel hromadné dopravy ze zastávek. Rozčilovalo mě agresívní a nebezpečné vynucování si nepřiměřené přednosti v jízdě. Nyní to řeším tak, že jakmile vidím na zastávce autobus či trolejbus, jenž jakž takž dokončil vystupování a nastupování, tak mu principiálně a už zdaleka dávám velmi nadstandardní přednost v jízdě. (samozřejmě nutno citlivě vnímat vozidla za sebou)

 

3)      Nechápu určitou skupinu chodců, vstupující  bez rozhlédnutí a bez změny rytmu chůze na přechod. Tímto nezájmem (samozřejmě hraným) dávají až ostentativně najevo, jak toho mají  moc na starosti a na práci, a že přeci  mají přednost. Vždycky si říkám: „Až jednou ve své blbosti skončíš na vozíku, tak co ti bude platné, že jsi měl přednost. Co si na kom vezmeš?“ Dávejte si na ně pozor. (Když se dostaneme do pozice chodců na přechodu, buďme jiní. Komunikujme s řidičem, poděkováním  úsměvem, či pokynutím ruky,  dáme dárek nejen jemu, ale i sami sobě.

 

4)      Při dojíždění posledních desítek kilometrů u několikasetkilometrových cest buďme zvlášť opatrní. Pozornost  už totiž velmi poklesla a i pod dojmem cíle na dosah se můžeme dopustit závažné chyby. Nebojme se případně se nechat vystřídat partnerem. (U dlouhých cest se mi k udržení čilosti velmi osvědčilo pocucávání lehké koly – musí to být strašný driják).

 

5)      Při řízení moc nejezme. Neutrální pocit mezi sytostí a hladem je asi ideální. Zvláště nejezme čokoládové sušenky, to vždycky dopadne špatně.

 

6)      Když jsem kdysi odjížděl z autocvičiště  kvůli získání bodů, považoval jsem to odpoledne za ztracený čas. Ale nebylo tomu tak, naučili mě tam brzdit. Brzdit agresivně, celou svoji silou a váhou. Brzdit nemilosrdným, bezohledným a trvalým dupnutím na pedál. Účinnost tohoto způsobu brždění mě překvapila  a musím přiznat, že brzdit jsem neuměl. Vyzkoušejte to. (Bezpečně )

 

7)      Jestliže se  někdo dopustí chyby, zazmatkuje, nebo třeba naprosto zbytečně jede v přehledné obci čtyřicítkou – nevychovávejme  ho,  k ničemu si nepomůžeme a ještě ho víc rozrušíme. Snažme se být velkorysí. Jednou nám  to při naší chybě třeba někdo oplatí.

 

8)      Jestliže nás někdo z pozice drzosti, agresivity nebo třeba životní  impotentnosti  bezohledně a nebezpečně předjede, nebo nás jinak ohrozí , tak na něho nikdy neblikejme nebo nehrozme. Řada z nich na to čeká, chce se porvat, chce vybít svoji agresivitu či neúspěšnost. Vždycky si říkám: „Copak jste asi „vy hrdinové“ v životě dokázali, že tady se chcete předvádět. A šťasten z tohoto postoje si jedu dál. (Vždycky to tak nebylo)

 

9)      Někdy se může stát, že hlavní silnice (většinou okreska) se stáčí do zatáčky. Přímý směr, ve kterém jedeme,  ale pokračuje zpevněnou plochou dále. Nemusíme si všechny souvislosti včas uvědomit  jet rovně,  a náhle, naprosto nečekaně, se dostat do protisměru.

 

 

10)   Skoro všechny postřehy mají i jeden poněkud skrytý význam. Jedním z velkých zabijáků našeho štěstí a života vůbec je stress, potažmo zvýšený cholesterol a podobná další svinstva. Na každý den máme určenu dávku, kterou zvládneme  bez následků. Není moc velká, neztrácejme ji zbytečným se rozčilováním za volantem. Vyhýbejme se mezním situacím.

 

          11) Závěrečný graf

 

 

 

X1 – řidič naplňuje požadavky zákona a vyhlášek.

1)      Potkají – li se řidiči s hodnotou x < x1   potom jejich situace je velmi nebezpečná   (např. jedou proti sobě v zatáčce,  oba dva z části v protisměru;  zatím však nevidíce se…

 

2)      Potkají – li se dva řidiči s hodnotou x > x1,  tak potom je předpoklad, že zvládnou i nebezpečné mezní situace  viz  „major“

 

3)      Řidič s x výrazně vyšším než x1 napravuje chyby jiných, eliminuje počet dopravních nehod

Toto by měl být náš cíl.

S přáním co nejvyššího X  J      Vlastík

 

P.S. U Shell skončily body za benzín, (viz blog Game over ) respektive musí se vybrat body získané před rokem 2010 nebo propadnou.  Je mi to docela líto a už jsem začal tankovat u jiných benzínek. K Shell se mi nechce, cosi doopravdy skončilo. Nakonec jsem hru skončil se sto třiceti tisíci body za cca třináct let.

Mám na Vás ale jednu prosbu a cítím, že by bylo fajn, kdyby to celé podle tohoto mého přání doopravdy dopadlo „Jestli se Vám, čtenářům blogu, z katalogu Shell něco líbí, tak prosím napište toto přání Monice na adresu svobodova@dsbrno.cz a ona to jako dárek pro Vás, nebo někoho z Vašeho okolí,  zařídí“.

                Vánoce se blíží a takovýto pozitivní konec by byl skvělým happyendem hry Game Over.

                                                                                                                              Vlastík 

P.P.S Chtěl jsem následující  napsat do hlavního textu, ale nějak  jsem  pozapomněl;

                Zdá se mi, že zbytečně mizí solidární zvyk zablikáním upozornit na přítomnost policistů a policistek. Myslím, že taková zablikání ničemu neuškodí. Mě to vždycky potěší.

 

 

 

zobrazeno(16685x) | příspevky(21x)

vkládání nových příspěvků bylo pozastaveno

příspěvky k článku

07.11.2013 10:41:21 | martin c

Včera jsem si přehrával tvoji zajímavou partii z prvního kola vaší ligy Vlastíku. Gratuluji k pěknému vítězství. Jsem šachista amatér, ale nemohu si pomoci, napadá mě u ní jedna paralela ze současného politického života v naší zemi!!?

06.11.2013 10:38:24 | Vlastík

Lenko ahoj, to jsi mě potěšila, ani nedokáži odhadnout z jaké dálky přišel Tvůj příspěvek. Tvůj kalendář má velký pozitivní ohlas. Měj se hezky a ať se ti tam v té dáli daří.

Vlastík

05.11.2013 18:23:22 | Lenka Свободоиа :-)

 Preji pekny den pane rediteli a chvalim novy prispevek, ktery se mi opravdu moc libi a vyvolal ve me vzpominky na Cesko. A tak si rikam, kez by ridici tady ridili tak jako u nas. Bohuzel, v Rusku vetsinou na silnicich vyhrava ten, kdo ma vetsi auto nebo krasne cislo SPZ. Na prechody se zde moc nehraje a vytahnout kolo/motorku zde ve meste by byla asi sebevrazda. Nejspis to je ten duvod, proc jsem jeste zadneho cyklistu za ten mesic pobytu nepotkala.. 

05.11.2013 14:50:35 | Michal Minařík

Ahoj Vlastíku,

prvně bych rád podotkl, že tento článek je obzvláště poučný, motivační zároveň a moc se mi líbí.

A teď bych chtěl zareagovat na některé body.

K bodu tři si myslím, že občas není odhodlanost chodců vstoupit do cesty (samozřejmě na přechodu) na škodu. Myslím, že všichni známe stav, kdy ohleduplně zpomalujeme před přechodem a zároveň sledujeme, zda-li se dá chodec do pohybu... No a bohužel dost často to končí tak, že auto stojí a chodec pořád neví, jestli teda má přejít nebo ne. To vede k tomu, že řidič si pak začne říkat v duchu (nebo i nahlas) "tak jdi, na co čekáš!!??" Zbytečné rozčilování a přitom to řidič myslel dobře.... Takže chodci by měli podle mě očně "zkontaktovat" blížícího se řidiče a rozvážně, avšak důrazně vstoupit do vozovky, aby se předešlo takovému tomu naznačení jednou nohou do vozovky a vzápětí ji chodec stáhne zpět na chodník a čeká co se bude dál dít...

Bod šest se mi obzvláště líbí, protože jsem si sám pár takovými tréninky prošel a musím říct, že to není jen o tom vyblbnout se na dráze v rychlosti. Člověk zužitkuje spoustu zkušeností tam nabytých i v ostrém provozu, ať už se jedná právě o ono krizové brždění nebo např. o losí test. Já jsem na tomto kurzu nebyl z důvodu mazání bodů, ale čistě proto, že jsem si chtěl lépe "osahat" možnosti svého vozu. Navíc člověk absolvováním tohoto kurzu získa rovněž jakýsi nadhled a takříkajíc se vyblbne na uzavřeném okruhu s dostatečnými "únikovými" zonami a pak už nemá takové nutkání dovádět na dálnici nebo okreskách. U mě se to dovádění rapidně snížilo po těchto kurzech, ale přiznávám občas si prostě nemůžu pomoct, ten soutěživý čertík ve mně občas vyskočí, však mě znáte...Každopádně za sebe mohu tyto kurzy doporučit úplně každému, čověk tak spojí příjemné s maximálně užitečným! 

A poslední na co bych chtěl reagovat je onen konec SHELL bodů. Když jsi mi říkal, že bude blog a, že bude navazovat na téma, které se mi líbilo, nechtělo se mi věřit, že by sis pamatoval tolik blogů zpátky, že GAME OVER mě skutečně hodně zaujal a vlastně to byl první Tvůj blog, na který jsem nějak reagoval. Přiznám se, že já SHELL nikdy neměl až tak moc v oblibě, neboť jejich paliva jsou suverénně nejdražší ze všech čerpacích stanic a přitom kvalita jejich paliv je nižší, než u jiných velkých čerpacích stanic. Já vždy tak nějak inklinoval spíš k OMV, zřejmě pro to, že je to rakouský producent a já mám tak nějak Rakousko rád, ať už se jedná o lyžování nebo horskou cyklistiku s partou v Rakousku. Zkrátka a dobře před cca. 4 lety zahájilo OMV taky sbírání bodů a tak jsem sbíral, bavilo mě to a těšil jsem se, až dosáhnu na nějakou zajímavější odměnu. Naneštěstí před rokem bodový program úplně zrušili a já z toho byl smutný, k žádné zajímavé odměně jsem se nedostal, neboť jsem vyčkával... Tím chci říct, že vím jaké to je, když jsi stálým zákazníkem (v Tvém případě úctyhodnou dobu) jedné čerpací stanice a potom přijde jakoby určitá zrada z jejich strany a člověk už nemá důved se zpátky vracet. Je to škoda.

Omlouvám se za rozsah svého příspěvku, ale autíčka jsou moje

Hezký den všem

Michal

reakce na P.P.S. za sebe teda musím říct, že na mě často lidé blikají, když v protisměru stojí policie, což mě těší a já se naopak těším na to, až někde budu první, kdo policii uvidí a budu moci následně upozornit svého protijedoucího "kamaráda" a možná mu i dát dárek v podobě ušetření pár tisícikorun 

05.11.2013 09:03:25 | Vlastík

Hezký den všem a dík za příspěvky.

Jaroslave, tak jsem taky ještě v soutěži;

Lu, našly by se ještě i další postřehy. Se zipováním máte stoprocentně pravdu, je to mnohem rychlejší, ale chvilku mi trvalo než jsem se naučil dojíždět až na konec volného levého pruhu;

Tobi, hlavně, že vy jste v pořádku,

Martine, otázka na tělo. Odpověď sice úplně nezapadne do kontextu článku, ale nedá se nic dělat. Já handsfree špatně rozumím a rozčiluje mě když mi vypadne nějaké slovíčko z poslechu a já ztrácím souvislosti a kontury rozhovoru - ano, občas, min., za jízdy telefonuji.

Martine, byl to těžký zápas. Výhru nám Vaše družstvo doslova darovalo;

Pavle ahoj, obecně se mi zdá, že dobrých řidičů přibývá. Těch pár špatných a bezohledných nám pak kazí pověst. Již mnoho let pozoruji, že zvláště v Praze jsou velmi velkorysí a tolerantní řidiči - tam je radost jezdit. Možná jsou tam zvlášť velkorysé i holky .

Paní Stříbrná, díky za pozdrav, dlouho jsme se neviděli, prosím pozdravujte Standu.

Lojzíku měli bysme si asi někdy zajet do Prahy.

Vlastík

P.S. Myslím, že v budoucnosti se řidičům telefonování zakáže obecně. Na graf to sice není, ale je otázka co škodí více. Zda manipulování s telefonem, či ztráta soustředěnosti vlastním hovorem.

04.11.2013 18:49:03 | Alois Kunc

Dobrý den Vlastíku,

všechny rady jsou opravdu užitečné, ale nejvíc se mi líbí hned první z nich. Asi i proto, že ji lze lehce a užitečně využít i mimo řízení auta. Mnohdy si v každodenním životě uvědomím, že jsem najednou udělal nějakou chybku, přejel tu pomyslnou křižovatku a mám najednou tendenci zazbrklit ("zabrzdit") a rychle chybu napravit nějakým "narychlo ušitým" řešením. Ale nejednou se mně už vyplatilo nevystresovat se, jít dál, projít si chybu hlavou a po chvilce se objevila nová "křižovatka s cestou zpět" k napravení chyby.

04.11.2013 15:22:22 | sousedka Stříbrná

Dobré odpoledne se zájmem čtu váš blog je to super

02.11.2013 22:10:02 | Pavel

Když mě někdo udělá myšku, nesmyslně předjíždí ve šňůře aut... snažím se říkat: "Je to tvůj problém." Protože to je jeho problém, on neumí řídit, jemu možná holka nedala, nebo se mu něco nepovedlo... Můj problém se z toho může stát pouze pokud mě on vytočí, dokud jsem schopnej se mu smát a říkat "Je to Tvůj problém.", nedostanu se do negativních spirál.

02.11.2013 18:35:38 | Martin

 Dobrý den,

také se snažím trochu se při jízdě autem uklidnit a doufám, že když se více řidičů bude chovat alespoň trochu podle těchto rad, budu to mít snažší.

PS.: všimnul jsem si, že Vám spousta komentátorů přeje úspěch v počátku sezóny, takže si dovolím sobecky popřát opak, jelikož jsem z tábora Vašich zítřejších soupeřu :)

02.11.2013 10:54:49 | Martin c

 Vlastiku, bezvadny blog, včera jsem si rikal, ze mas pravdu, ze jedine ohleduplnosti můžeme zajistit vyšší bezpecnost všech účastníků sil. Provozu. Bohužel mne vyvedl z míry první řidič náklaďáku, který mne seřval za to, ze jsem mu dal přednost v jízdě... Ale nevadí, budu se snažit dal. Zaujalo mne, ze rad používáš spojeni angl slov, ve kterých je slovo game. Perfect game, game over... Atp, mohlo by to byt tím, ze jsi od přírody hravý? Napadlo mne slovní spojeni perfect life. Můj o mnoho starší kamarad Tadeusz mi jednou, když jsem "skuhral" říká jeho polskou češtinou. Těžko je lehko žít... Každy toužíme zažít aspoň jednou....na chvíli perfect game nebo life, ale na co bychom se potom těšili, o čem bychom pak snili. Moje dcera Julia dnes přišla ke snídani v tricku s nápisem NEVER STOP DREAMING.... Nevím jestli to dává nejaký smysl, nechce se mi to číst, je to sled nahodilých myšlenek, tak se omlouvám za připadne chyby a možna trosku chaotiku. Tak mne napadá Vlastiku, jak to mas s telefonovanim.... Já s tím mám v aute velke problémy 

02.11.2013 00:02:34 | Buchníček

Nádherný článek, promluvil jste mi z duše. Srovnávat řízení auta s hraním šachu mě nikdy nenapadlo. Být za volantem velkorysý vyžaduje umění ovládnout vlastní agresivitu, kterou má podle mého názoru každý do jisté míry vrozenou. Je to o sebeovládání, podobně jako vedení šachové partie. Jak tak nad tím přemýšlím, v podstatě se celým tímto desaterem už několik roků řídím. Tedy jen až na ty sušenky, ty jste mi teď trochu otrávil...

01.11.2013 18:44:09 | Tobi

„Až jednou ve své blbosti skončíš na vozíku, tak co ti bude platné, že jsi měl přednost"...dvakrát  tolik platí při přednosti zprava, jak jsem měla před několika málo dny bohužel to štěstí na vlastní "auto" okusit. Nic mi nebylo platné, že jsem měla přednost zprava. Sama jsem se soustředila na to, zda nemám někoho zprava a pod vlivem stresu a možná i ATB jsem se pro tentokrát nepodívala I DOLEVA. A bylo. Mám po svém zeleném kamarádovi. Zdraví to díky airbagům a pásům sice moc neodneslo, ale i tak to sakra bolí a všechna „desatera“ jsou prostě houby platná, když se člověk potká na silnici s arogantním řidičem. Když se člověk v životě potká s arogantním člověkem.

01.11.2013 15:19:21 | Lu

 Hezké páteční odpoledne, 

u bodu číslo 3 jsem se musela od srdce zasmát, jako byste mi mluvil z duše! Tenhle typ chodců mi pravidelně zvedá tlak. Jako chodec vždy mimimálně řidiči pokynu.

Ve Vašich postřezích chybí už jen zmínka o pravidlu zipování. Bohužel v době neustálých oprav, nehod, objížděk...je zipování velmi zapotřebí, leč jen málokdo toto pravidlo umí používat. Jakmile vidím v jednom pruhu kolonu a auta předemnou se rychle do ní snaží zařadit, chce se mi křičet, zvlášť pokud je tam cedule se značkou zip a u toho dodatek 600m... vždyť přeci klidně dojedu až k místu zúžení, jedno auto pustím a pak plynule jedu já a za mnou další, jak prosté, jak plynulé a přitom pro mnoho lidí tak nepochopitelné.

Přeji pohodu na cestách

Hezký víkend!

 

31.10.2013 20:26:02 | Martin

 souhlas toho Standu jsem vubec nepochopil,ze tam jeste leze :

31.10.2013 15:06:05 | Vlastík

Vlado, mě navigace nadchla. Zvláště jízda na neznámé adresy je velmi zjednodušená. Strašně špatně se v cizích prostředích orientuji.

Marieto, prosím, vyber Fabianovi a sobě dárek k Vánocům. Uděláš mi tím radost. A díky za velmi milý příspěvek.

Jaroslave v neděli za šachovnicí to bude velmi těžké. Asi bych raději jel s Tebou. Dávej pozor ...

    Anciene já jsem neměl na mysli, že při jízdě autem jsou mými soupeři jen ostatní řidiči. Za soupeře považuji jízdu jako celek, včetně krajiny, silnice, mě, spolujezdců, prostě všeho.
     Když jsme poprvé před mnoha lety jeli po německé, rychlostí neomezené, dálnici, tak jsme si na odpočívadle přes noc v autě zdřímli. Když jsem se ráno probudil, oni ještě spali, a poslouchal jsem řeč a zvuky, které dálnice vydává, tak jsem musel sebrat všechny svoje síly a všechnu odvahu, abychom se stali, s mým malým synem a manželkou, jedněmi z tisíců jejich živých, řvoucích součástí. Do zběsile tepajícího levého pruhu její páteře jsem se tehdy ani neodvážil, ale kupodivu na tuto cestu do Norska rád vzpomínám...
      A volby? Mě volby docela uspokojily, asi všechno ohledně nich již bylo řečeno. Z toho co jsem nikde komentovat neslyšel uvedu jen jeden postřeh. Docela se mě dotklo, že na obrazovce veřejno-právní televize, ve volebním studiu, komentoval volby pan Gross. Všichni víme jak to s ním bylo a podle mě by vůbec neměl dostávat prostor ke svému zviditelňování notabene ve veřejno-právní televizi. Nebo si snad někdo objednal test zda jsme už zapomněli? Zda nastal čas aby se ten hezký, pohledný, milý chlapec zase vrátil? Ale to jen taková poznámečka.

 

31.10.2013 13:57:50 | ancien

   Pochybuji o tom, že delší jízda autem je svým způsobem šachová partie. Důvodů je víc: mnozí z účastníků provozu jsou sice protivníci, ale bez jakýchkoli pravidel, mnozí s takovou inteligencí, že by neměli mít ani volební, natož řidičský průkaz. K šachu je snad nějaká inteligence potřeba. Nebo ne? (Tady se určitě ozvou psychologové s ponaučením o různých inteligencích…)

    Kdybych to mohl shrnout, tak je dobré jezdit opatrně, s dobromyslným nadhledem a hlavně je nutné neustále předvídat, protože i z ctihodných stařičkých vědců se za volantem stávají nevyzpytatelní zuřivci (jako v povídce Ladislava Smočka).

    Věkem se přístup k řízení mění (viz Vlastík a veřejná doprava), pokud za mlada stačilo ke spolehlivému řízení mít pozornost zapnutou na 60-70% , ke stáru je nutná pozornost stoprocentní. Taky je dobré se předem vyhnout předvídatelným rizikům (dopravní špička, náledí, manželka vedle šoféra, atd…)       

    Připojuji se k varování někoho vychovávat. Dlouho jsem to dělal, ale skončil jsem po následující drobné příhodě: v plné tramvaji se uvolnilo místo. Váhal jsem, zda si sednout, když šup! A už tam seděl cikánský kluk (docela sympatický). Zmohl jsem se pouze na :„jsi rychlejší!“ Jen se zasmál: „jsem taky mladší!“    

 

    Tak máme další Vlastíkovo desatero (už nevím kolik jich bylo) a jen mě trochu mrzí, že zatím nenapsal Desatero zodpovědného voliče. Nedávno by se docela hodilo, protože v tom chaosu byla dobrá rada drahá, zvlášť od zkušeného člověka jak v podnikání, tak v politice.  

 

31.10.2013 09:50:27 | Jaroslávek

Příjemné čtení. Za sebe se přiznám, že jsem za volantem alergický na agresivní řidiče a dával jsem jim to najevo. Teď po padesátce jsem smířlivější, ale je to boj, usilovně na sobě pracuji. Jezdím např. hodně na kole a tak mě dost vytáčelo chování některých řidičů vůči cyklistům. Jistou dobu pozoruji v této rovině zlepšení, řidiči jsou tolerantnější, takže jim gestem děkuji. V nedávné době jsem byl na Slovensku, nebyl jsem tam několik let. Slovenská policie zřejmě zavedla tvrdé postihy neukázněných řidičů, protože je to vidět např. v dodržování rychlosti. U nás v obci jedu 6o a zezadu se vždy někdo najde, kdo mě tlačí dopředu a dává najevo nespokojenost, že zdržuji. Tam jedou prostě všichni 5o, bavorák nebo škodovka, 5o a hotovo. Klidně bych to zavedl i v Česku. Na druhou stranu některé nesmyslé 3o-ky mě rozčilují, ale musí se respektovat. Je to v podstatě všechno o pokoře člověka. 

30.10.2013 23:20:35 |

 Jako vždycky vtipné, moudré, čtivé - no, zkrátka Vlastíku jsi dobrej...

30.10.2013 23:01:11 | Jaroslav Hájek

Ahoj Vlastíku,

moc hezky se to čte, v neděli po partii jedu na pětidenní cestu autem. Přes 4 státy, 1600 km, budu se snažit dojet bez nehody a často si na rady vzpomenu. Napsal jsi je právě včas. Já se vždy rozčiloval, když jsem v obci musel jet 40 za pomalíkem. Až jednou mě pomalý řidič zachránil před pokutou, od té doby jsem tolerantnější.

A v neděli Ti přeji výhru, já v KP1 jako jediný ze Zaječic zůstávám v soutěži. Nebudeš losovat po 1. kole?

 

30.10.2013 21:08:22 | Marieta & Fabián

Ahoj Vlastíku,

i když ani jeden z nás nemá řidičák, velmi nás tento článek obohatil a rozzářil středeční večer. Doufáme, že psaní tohoto blogu ti dělá stejnou radost jako nám jeho čtení:)

30.10.2013 20:46:32 | VH

 Vlastik, ja doplnim jedenaste prikazanie: "Nepouzivajte navigaciu, oblbuje Vas to." 

Untitled Document

starší články




ceskecasino.com

www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox