Vlastimil Chládek

ředitel Dopravních staveb Brno
milovník šachů, bowlingu a cyklistiky
spoluautor knihy Gens una sumus

Přejezd přes kukaččí hnízdo

[20.10.2011 13:54:10]

 

Pražská šachová společnost uspořádala turnaj pro šedesát čtyři šachistů z celé Evropy. Při pohledu na jejich počet nemohu vyloučit, že s námi jela i duše Bobyho Fischera. Mezi hráči byli dva velmistři (Hort, Cvek) a řada mezinárodních mistrů. Hrálo se během jízdy šachovým vlakem a to mezi místy Praha – Vídeň (14.10) – Budapešť (15.10) – Bratislava (16.10) – Kraków (17.10) – Praha (18.10). Celkový počet pasažérů (kromě hráčů i osobní doprovod a personál vlaku) činil cca 120 osob.
                Na šachovou cestu Evropou jsem se moc těšil. Před začátkem cesty jsem to ale nikomu nepřiznal, nechtěl jsem přivolat zklamání z velkého těšení se.
Na den před odjezdem jsem si naplánoval několik nepříjemných jednání. Pracovních i osobních.
Podvědomě jsem je odkládal a tak jsem euforii před odjezdem chtěl využít k jejich vyřešení.  
               PODAŘILO SE!    
 Při návratu domů jsem za volantem snad i „tančil“, prozpěvoval si a před policejní hlídkou v protisměru problikával řidiče snad tři kilometry daleko.
                V den odjezdu jsme se sjeli u mě v kanceláři, dali si prvního panáka a vyrazili jsme. Dva z nás (celkem dvanácti) ani šachy nehrají a přesto, ač to zní tak nepravděpodobně, se z nich v průběhu turnaje stali naši trenéři - psychologové. A řadě z nás jejich verbální psychologické a stravovací (samozřejmě hlavně nápojové) rady velmi pomáhaly.
                V normálním životě, při aperitivu, při obědovém portském, či po večerní oslavě neustále podvědomě vnímám kolik asi teď je moje aktuální hladina alkoholu, co zbytkový ranní alkohol a podobně. Ve Vlaku jsem na to zapomněl, a bylo to velmi příjemné, nehlídat se a pít slivovici kdy se mi zachce a kolik se mi zachce. To bylo skvělé!
Naučil jsem se v šachovém  vlaku žít; Jít na oběd či kávu tehdy, kdy bude v jídelňáku volno; nenápadně aby si kamarádi nevšimli se během chvilky zašít v kupé, precizně si ustlat a chvilku zdřímnout; bezkolizně proběhnout devíti vagony během několika vteřin; na nádraží bleskově najít taxík, usmlouvat cenu, a od taxíkáře ještě zjistit principiální informace o navštíveném městě. Prostě všechno  co k vzornému vlakovému cestovateli patří. Kdypak to asi zase využiju?
                V samotném turnaji jsem se neustále pohyboval v rozmezí +1 až +2, bohužel špatný závěr (1 bod u čtyř zápasů) mě odsunul do polohy + 0. Po vyhraných partiích jsem se po vlaku pohyboval až s motýlí lehkostí a i štíhlonohá Eliška – vlakuška poznala, že teď, teď mi to vyšlo. Prohry snáším tragicky, většinou jsem po nich mizel do některého z prázdných kupé a vydýchával  tu zjevnou nespravedlnost; vždyť jsem přeci byl vyhraný, vždyť jsem hrál tak krásně a místo toho zase prohra a pád do temných hlubin mého nepolepšitelného a nezvládaného JÁ.
Zvláště prohra s malým Jergušem byla děsivá, v časové tísni, ve vyhrané pozici jsem mu nastavil dámu. To se stalo cestou do Bratislavy. Kamarádi mi později přiznali, že se modlili, abych následující, ten den poslední, partii vyhrál. Tušili, že v případě prohry by z plánovaných, velmi očekávaných nešachových večerních akcí nemuselo být ale vůbec nic.
                V té následné partii jsem, trochu nefér, porazil pana Horáka. Shodil jsem ho na čas. Chtěl bych se mu tímto omluvit. Jestli bych se ale v tom rozpoložení, v jaké jsem v tu chvíli byl, zachoval jindy jinak, to nevím.
 Vůbec, ve vlaku vznikl zajímavý mikrosvět. Během pěti dnů a na tak malém prostoru jsme se někdy odhalili a ukázali nečekané emoce. Vnímal jsem mezi účastníky vzájemný respekt, souznění, ale někdy i zamračení se. Mám rád tyto psychologické situace, v mozaice souvislostí a vědomostí jsem se zájmem sledoval různé zajímavé minisituace a minipříběhy. Rád jsem se i stával  jejich nenápadným spoluúčastníkem.
 Já sám jsem ve vlaku postupně a nenápadně podlehl pocitu, že získání v konečném výsledku +2, je pro mé šachové bytí či nebytí tou nejzásadnější a nejprincipiálnější otázkou. Tomuto jsem podlehl a neúspěch mě zdeprimoval.
                V Praze jsem, ale z vlaku vystoupil, prošel jsem se vestibulem mezi neznámými lidmi, vyřídil jsem pár telefonátů a najednou mě jakési silové vlakové magnetické pole opustilo. Začal jsem si třeba říkat; „Cos to Vlastíku blbnul, proč jsi tak trápil pana Horáka, vždyť jestli máš bodů sedm nebo devět, vždyť je to úplně jedno.“
                Při cestě autem domů mi jeden z kamarádů položil otázku; „Vlastíku, jel by jsi znova?“ Nevím proč, ale v té vteřině se mi vyjevila vzpomínka na skvělou partu bláznů z nádherného Formanova filmu. Jen jsem se v duchu pousmál a nezaváhal ani vteřinu; „Jel bych a i třeba zítra – PROTOŽE TO BYLO PROSTĚ SENZA!!!
                Děkuji všem účastníkům šachového vlaku za pět krásných nezapomenutelných dnů.
 
                                                                                                                                                                            Vlastík
 
Chládek,Vlastimil - Jukl,Karel
Šachový vlak, 2011
 
1.e4 d5 2.exd5 Jf6 3.d4 Dxd5 4.Jc3 Dd8 5.Jf3 Sg4 6.h3 Sh5 7.g4 Sg6 8.Je5 e6 9.Sg2 c6 10.h4 Sb4 11.h5 Se4 12.Sxe4 Jxe4 13.Df3 Jd6 [Na 13...Dxd4 jsem plánoval třeba 14.Dxf7+ Kd8 15.0–0, ale bůh suď] 14.h6 g6 15.Sd2 Sxc3 16.Sxc3 Jd7 17.0–0–0 Jxe5 18.dxe5 Dg5+ 19.Sd2 Dxe5 20.Sc3 Dg5+ 21.Kb1 1–0
 
Chládek,Vlastimil - Halsig,Gunter
Šachový vlak, 2011
 
Před partií mi můj blízký kamarád zavolal, že mu zemřel jeho třináctiletý věrný psí kamarád RON. Z jeho hlasu čišil smutek a já jsem jen hlesl, že tuhle partii zahraji i pro Rona.
            Chci ještě podotknout, že já jsem se do remízové pozice s panem Horákem (viz.výše) (a s pěšcem více) dostal asi šest vteřin před vypršením jeho času. Nehrál jsem již proto vůbec na výhru šachovou, (protože pak vždycky hledám výhru a nakonec na čas prohraju) ale tentokrát jsem udělal jen pár tahů a jemu to spadlo.
 Můj soupeř byl jiný kabrňák, v prohrané pozici utahal paní Modrovou a ani nemrkl. Ale to nevadí, i to patří ke hře a je to prostě tak. Plus tři vteřiny na tah všechny  křivdy příště jistě odstraní. 
 
1.e4 Jf6 2.e5 Jd5 3.Sc4 Jb6 4.Sb3 c5 5.c3 c4 6.Sc2 d5 7.d4 cxd3 8.Sxd3 Jc6 9.Jf3 Sg4 10.Sf4 e6 11.Jbd2 Se7 12.0–0 Dc7 13.Ve1 0–0 ČČerný má mnoho figur na dámském křídle a jeho monarcha se mi již teď zdál jakýsi osamocený. Vyměnil jsem tedy další figuru stojící poblíž něho 14.Dc2 h6 15.h3 Sxf3 16.Jxf3 Vae8 17.Dd2 Jc4 18.De2 Jb6 19.Jh2 g5 20.Dh5 Kg7 21.Jg4 Vh8 22.Sg3 Veg8 23.f4 gxf4 24.Sxf4 Kf8 25.Jxh6 Sc5+ 26.Kh2 Ke8 27.Df3 Kf8 Zde jsem přestal zapisovat, ale po několika tazích 1:0. Vzpomněl jsem si na Rona, poslal mu vítězství a za chvíli jsem již bojoval s panem Hortem. 1–0
 
Hort,Vlastimil - Chládek,Vlastimil
Šachový vlak, 2011
 
1.d4 Jf6 2.g3 c5 3.d5 d6 4.Sg2 g6 5.Jc3 Sg7 6.e4 0–0 7.Jge2 Jbd7 8.0–0 Vb8 9.a4 a6 10.a5 b5 11.axb6 Dxb6 12.Va2 Dc7 13.h3 Sb7 14.Sf4 Jb6 15.Ja4 Jfd7 16.Jxb6 Dxb6 17.Dd2 Vfe8 18.Vd1 Je5 19.Dc1 Sc8 20.Sh6 Sh8 21.f4 Podle velmistra Horta se jednalo v tuto chvíli spíše o neznatelněě lepší pozici pro černého. Mě zbývalo šest minut, panu Hortovi čtyři. Podlehl jsem v tuto chvíli mámení pseudoaktivity a zahrál 21...Jc4?? 22.b3 Ja5 23.De3 Zde zápis končí, ale velmistr Hort měěnásledněězjevněěpřehrál a já jsem raději vččas vzdal.. 1–0
 

fotografie

zobrazeno(12441x) | příspevky(18x)

vkládání nových příspěvků bylo pozastaveno

příspěvky k článku

27.10.2011 18:50:13 | Tobi

to p. Zeman: děkuji za krásný dort! Vypadal vskutku nádherně a ze spokojených výrazů přátel, na které se dostalo, jsem usoudila, že i božsky chutnal. Při krájení voněl tak krásně, až jsem málem neodolala. Díky!

25.10.2011 12:02:48 | Vlastík

Ahoj Pavle, vycházka Moravským krasem bude 29.12.2011, sraz do 8.30 v hospodě v Krasové. Kohokoliv z Vás upřímně zvu k účasti.

Tobi, jenom pro informaci, pan Zeman je spoluautorem dortu, který jste v Blavě vyhrála, a taky dík za upozornění na video .  Vlastík.

 

 

25.10.2011 09:56:18 | Pavel Zeman

Jsme u toho,šachový vlak jsem vnímal dle informací z medií již před tím než se konal.Následně potom jsem se přímo zůčastnil s vedlejším produktem, když jsem v sobotu volal panu Kratochvílovi,že si pro ten produk musí přijít do 13,00 hod,Panředitel přišel a já jsem byl rád,že to tak dopadlo,Pobyt ve vlaku to je na malém prostoru ale se vším zaopatřením prostě lze jenom závidět.Je to jiný požitek jak před mnoha lety sestovat vlakem do Bulhaska k moři.Ani na cestu nevzpomínat i když pobyt byl nádherný, ale cesta zpět již nikdy.K šachům jako vždy nemohu moc říct, tak mlčím.Ostatní docela chápu bylo to skvělé.Co dál nesouvisí to s článkem, ale blíží se konec roku a ptám se bude společný pochod s přáteli s Krasové?Věřím,že většina se tradičně těší.Ahoj Pavel

22.10.2011 00:38:14 | Tobi

Na nss.cz už je pěkné video

21.10.2011 20:46:26 |

O vás, pane Horáku, jsem nepsal. Bylo to o panu Halsigovi. Vlastík Chládek

21.10.2011 20:19:31 | Vladimír Horák

 Pane Chládku,

je vidět, že Váš přístup v naší partii Vás hodně mrzí, o čemž svědčí, že jste se ve svém příspěvku o tom zmínil několikrát a omluvil jste se i když jste postupoval dle pravidel. Cítil jsem to podobně a dost mě to mrzelo. Jenom bych upřesnil Vámi uváděné údaje. Není pravda, že se tak stalo 6 vteřin před pádem praporku. Podrobně jsem si prohlédl video, které mám k dispozici ze závěru partie. Když došlo k inkriminovanému postavení S vs. J+P měl jsem na hodinách 26 vteřin a na Vašich bylo 53 vteřin. Těch pár tahů bylo přesně 17, kolik jich však bylo před tím než se začalo natáčet, to nevím.

Nevím, jestli další odstavec zmiňující kabrňáka, který shodil paní Modrovou na čas, se týká také mě, ale ze souvislosti to tak chápu. K tomu bych uvedl jen toto: Dle fotografií, které mám k dispozici, jsem hrál koncovku, kde jsem měl dva střelce proti věži a volného pěšce na dámském křídle (plus nějaké pěšce na obou stranách), tudíž jsem stál jasně na výhru a ne na prohru. Možná jste viděl jen závěrečnou pozici, kde jsem ve snaze rychle vyhrát, udělal hrubou chybu a ztratil jsem střelce, ovšem v momenté, kdy Hanka Modrová tohoto střelce dobrala, než stačila zmáčknout hodiny, spadl jí prapor. V šoku nad svojí chybou jsem v rychlosti automaticky udělal tah a pak teprve upozornil na její spadlý praporek. V žádném případě se tedy nejednalo o záměrné shození soupeřky na čas v horší pozici, tak jako v naší partii.

Vaši omluvu přijímám a těším se na náš další souboj na šachovnici.

21.10.2011 20:07:01 | Vlastík

Pane Pecháč, samozřejmě můžete. Mimochodem, dnes večer se chci potěšit a zavzpomínat a také se pousmát při přehrání partie s Jergusem  Jestli ji zrekonstruuji, tak ji snad ještě i někam sem připíchnu

A také, kamarádi, dík za příspěvky a v neděli s Bystrcí musíme zabrat.

Dík i všem ostatním.

21.10.2011 11:48:36 | Pecháč

 Môžem pridať niektoré Vaše partie ( aj s komentárom ) k videám na c7c5 ?

21.10.2011 08:49:27 | Martin Handl

Tak pod tento článek se můžu taky podepsat. Perfektní zážitek prakticky ve všech směrech. Nezapomenu např. na to, jak mě obdarovala malá Karinka Němcová v 1.kole zářivým úsměvem, a to v momentě, kdy mně vzdávala partii…I takové věci zůstávají v paměti. Tobi jsem si taky všiml, skvělá je její póza při předávání cen v bowlingu ;-) Rovněž bych chtěl poděkovat našemu trenérskému nehrajícímu triu, které nás koučovalo během naší dlouhé cesty: Rudovi, Otovi a Martinovi :-) No a samozřejmě i Vlastíkovi, bez kterého bych se k účasti na turnaji nedostal.

Ale celá naše 11-ti hlavá „smečka“ byla výborná, myslím, že na turnaji nezklamala, a že se jí na kolejích líbilo :-)  

20.10.2011 22:20:00 | A.A.Aljechin

Souhlasím s Vámi kolego H.N.Pillsbury. Tomu nečestnému jednání je třeba udělat přítrž. Já bych navrhoval zrušit šachové hodiny a tak bychom skoncovali s tímto nečestným jednáním jednou provždy! Apropó, kdo byl ten Váš nečestný soupeř? Já vych si tipnul: J.R.Capablanka, že ano? Váš A.A.Aljechin.

20.10.2011 22:16:00 | Alois Kunc

 Vlastíku, i já jsem byl z celého šachového vlaku nadšený, a tak bych Vám chtěl poděkovat, protože díky Vám jsem se celé té akce mohl zúčastnit. Jak už napsal Zdenek, i já jsem byl mezi těmi šťastnými, kterým zazvonil od Vás telefon s přizváním k účasti.

A opravdu je třeba vyzvednout cenná povzbuzení od Oty a Rudy. Myslim, že nikdo ani nemohl postřehnout, že nejsou skutečnými šachovými trenéry :) Ale i Petrovi patří díky, protože mě po třech špatných partiích vzpružil do posledních dvou kol, abych v nich pak získal dva body. U Petra ale zase naopak všichni víme, jak skvělý je trenér a šachista.

Jak už jste, Vlastíku, napsal:  BYLO TO PROSTĚ SENZA!

20.10.2011 21:54:13 | Pešiak

Som z tých napýsaných slov dajaký zmatený, asi preto, že som pjěšják.... Žeby to bolo vekom, či skrytou lčlovečí falší?

Pro organizátory mám však jen slova chvály, že přišli na takovoutu myšlenku a pokud v budoucnu bude něco obdobného,asi nebudu moc váhat a okusím....

20.10.2011 21:25:14 | H.N.Pillsbury

Jak se zdá, tak akce se opravdu vydařila, od přímých účastníků jsou slyšet jen slova díků a uznání, takže i ode mě pro pořadatele   .  Ale malou kritickou připomínku bych přece jen měl. Týká se tempa hry (2 x 25 bez přidávaného času). Asi by bylo lepší v době digitálních hodin zvolit tempo s přídavkem. Tím by také částečně odpadly zde popisované negativní zjevy se shazováním soupeře na čas. Samozřejmě, v zápalu boje se to může stát každému, třeba i panu Chládkovi, který je znám jako šachista - gentleman. Svědčí o tom i jeho dodatečná omluva. Horší je, když vám soupeř něco takového udělá a ještě se začne vysmívat. To se mi stalo nedávno na internetu. V jasně vyhrané pozici jsem překročil čas a soupeř začal psát na chat urážlivé a výsměšné poznámky. Na to jsem mu odpověděl - v dané situaci celkem pochopitelně - několika slovy, která se řadí mezi ostřejší.  A představte si, že mi pak byl zablokován vstup, takže jsem se musel zaregistrovat pod jiným jménem. Proto hluboce nesouhlasím s výroky J.Majera, který takové chování obhajuje a ode mě má zaslouženě ..

20.10.2011 21:16:14 | Zdenator

Vlastíku před chvílí jsem se vrátil z bowlingu z Blanska a nemohl jsem se dočkat až si přečtu Tvůj nový příspěvek na Tvém blogu o šachovém vlaku, který jsme společně absolvovali. (informoval jsi mi SMS)  Při cestě domů z Prahy jsem nemohl uvěřit, že mohla  vzniknout tato myšlenka udělat šachový turnaj ve vlaku a spojit to s návštěvou vybraných měst. Spolu s Lojzem se nám vůbec nechtělo zpátky domů, jako by jsme chtěli nadále poznávat šachovou krásu hry  ve spojitosti s městy, které během cesty byly jeho součástí. Chtěl bych Ti Vlastíku mockrát poděkovat, že jsi mi tenkrát zavolal telefonem a nabídnul mi zúčastnit se této krásné akce, která určitě vejde do dějin, jako ojedinělá a vyjímečná. Pokud jde o samotnou atmosféru v šachovém vlaku viděl jsem mnoho známých tváří na vlastní oči a mohl jsem poznat, jak se hrají šachy na vysoké úrovni. V turnaji jsem sice získal 50 procent bodů, předsevzetí jsem tedy splnil i když to mohlo být lepší moje časté remízy, kterých jsem pak litoval měly vliv na můj konečný výsledek hlavně poslední partie s panem Grohem, který mě dal tvrdou lekci a vrátil mě znovu na zem, ale ze soupeřů, kdo mě dal velký ,,kartáč" tak to byla Vlastíku Tvoje partie se mnou zde si mi ukázal jaká je Tvoje velká šachová síla a jak dokážeš využít jakékoliv chyby soupeře. Nejenom Petr ale i ostatní hráči v našem klubu musí mít radost, že hraješ krásné a pohledné partie. Akce, které byly mimošachové během pobytu ve městech určitě městské lázně v Budapešti, kterých jsem se bohužel nezúčastnil, ale to vůbec nevadí spolu s Tvým bratrem Václavem a panem Modrem a jeho manželkou jsme seděli v budapeštské restauraci, kde nám pan Modr vyprávěl nejenom o našich šachistech zajímavé a poučné historky. Pak stojí za zmínku krásný bowlingový turnaj v Bratislavě, tohle centrum je stejně tak pěkné, jako bowlingové centrum v Blansku rozhodně jsme si užili krásných chvil a odnesli jsme si krásné zážitky z této akce. Rozhodně nesmím zapomenout a poděkovat Rudovi a Otovi za psychickou podporu během turnaje o které se už Vlastík zmiňuje ve svém blogu bez těchto opor bych rozhodně získal méně bodů. Ještě jednou mockrác díky Vlastíku. Super akce.

 

 

20.10.2011 18:07:26 | Jaroslav Hájek

Zdravím Vlastíka i všechny, kteří si jeho myšlenky a postřehy rádi přečtou. Musím se pochlubit, jak jsem prohrál remízovou partii, třeba to někomu pomůže. Proti  Luxovi z Francie jsem měl jenoduchou koncovku, ale o minutu horší čas. Soupeř nemohl vyhrát, ale remis vytrvale odmítal, až jsem spadl. Přestože jsem zkušený rozhodčí, nenapadlo mě, že v posledních dvou minutách mohu reklamovat remízu podle pravidla: Když soupeř neusiluje o výhru, .....  Asi u mne platí: lepší už to nebude, lépe už bylo.

20.10.2011 17:20:50 | Vladimir

Mne sa tak pacilo, ze som v turnaji dal 4 remizy s lepsim casom papierovo slabsim superom , aby som potom nedal remizku klubovemu kolegovi Jergusovi a v zavere mu podlozil s lepsim casom dve figurky a hanebne prehral

Ak vsak ide niekomu o vysledok, tak sa hra az do konca - uzil som si, ako som s horsim casom musel tahat v poslednych dvoch kolach vyrovnane pozicie proti vitazovi a stvrtemu hracovi turnaja. Nic necestne vsak z ich strany na tom nebolo.

 

20.10.2011 17:15:18 | Tobi

Šachový vlak se mi také velice líbil, a protože jsem přírodní člověk a mé dovolené jsou tak vždy zaměřené mimo rušná velkoměsta, s povděkem jsem kvitovala nápad spojit šachový turnaj s návštěvou známých měst, kterým se jinak vyhýbám obloukem a dost možná bych se do nich nikdy nevypravila. Prožitky a vzácná setkání mi ještě teď zpívají v myšlenkách a jsou příčinou potutelných úsměvů, jež kolemjdoucí nechápou. Vyprávky manželů Modrových, laskavé šachové i bowlingové rady bratří Chládků (oba „Sosonky“ už mám, pane Václave  ) trpělivá shovívavost mých soupeřů, hravost vídeňského Prátru, ztělesněná impozantnost v podobě budovy budapešťského parlamentu, noblesa chrámu sv. Matyáše, či duchovní nálada nesmírně živoucího Krakova, všechno to se mi zapsalo hluboko do vzpomínek...Ano, přišla jsem sice i o iluze, že svět šachistů je naplněný pouze samými pozitivy - úctou, gentlemanstvím, tolerancí, čistým smýšlením a chováním králů a překvapilo mě (opět), jak touha zvítězit dělá i z jinak velmi vzácných lidských povah chvilkové mamlasy, pravdou ale zůstává, že to Šachovo-vlakové bytí, co trvalo nádherných pět dnů, se téměř na dosah přiblížilo představě dokonalého světa, který člověk tak nějak podvědomě pořád někde hledá. Bylo to fajn. Díky lidi!

20.10.2011 17:01:07 | Jirka Majer

Ahoj Vlasto. Formanovy filmy mám rád a ten nadpis byl na mě jak vábnička. Ale nelitoval jsem a s bezva pocitem jako u "Robertovy Karviné" dávám . Shodit na čas je stejně "nečestné", jako je "nečestné",když spotřebuji na partii více času než soupeř. 

Untitled Document

starší články




ceskecasino.com

www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox