Vlastimil Chládek

ředitel Dopravních staveb Brno
milovník šachů, bowlingu a cyklistiky
spoluautor knihy Gens una sumus

Náznaky

[23.09.2010 09:30:08]

 

Nevím proč, ale už několik let se každé ráno když vjedu na silnici spojující Vilémovice s Jedovnicemi, podívám vlevo na oblohu mezi Kotvrdovicemi a Krasovou. Už jsem těch pohledů za ta léta viděl stovky a asi už nikdy mě tento zvyk neopustí.
            Někdy je nebe blankytně čisté, nevinné a taková budou asi ten den má setkání. Někdy vídám červánky a to už vím, že mě většinou čeká vichřice nejen cestou zpátky, ale i v životě. Kapitolu samu pro sebe tvoří těžko rozluštitelné hieroglyfy rozpouštějících se čar nadzvukových letadel. Kam asi letí? A koho vezou? Snad pokaždé je obloha jiná, byla by to asi krásná, napínavá publikace jejich fotografií a příběhů.
            Minulý týden mě jedno dopoledne čekalo nepříjemné jednání, spíš hádka a zlé intriky s nepříjemným agresivním člověkem. ( I jeho telefonní číslo se mi špatně pamatuje, není tak lahodné; jako s lehkostí horských bystřin zurčící telefonní čísla mých kamarádů). Chtělo se mi nějak se jednání vyhnout, vymluvit se.
            To ráno jsem viděl na obloze dva mraky – obry. Jednoho hromotluka, odpusťte mi to slovo trošku jakoby venkovského burana. To druhé stvoření byla jakási prehistorická strašlivá šelma, otáčející se s hlavou u země za hromotlukem. Bylo zřejmé,že jdou nemilosrdně do sebe, že v jejich primitivním světě to ani jinak nemůže být. Ještě jednou jsem se za nimi otočil. Mraky jsem už sice viděl z jiného úhlu, ale bylo zřejmé, že predátoři už se do sebe zakousli.
            Pochopil jsem, že pokud nechci prohrát a celkově dlouhodobě prohrávat, že nemám úniku, že do jednání musím jít. KDYŽ SE UHNE JEDNOU, UHNE SE POKAŽDÉ!.....
            Dnes jsem viděl na bílé obloze nádherného letícího orla s obrovskými šedočernými křídly. Symbol cesty, přízrak smrti? Nevím, ale musím dnes opatrně.
            A vlastně jaké je dnes Tvoje nebe? Mrkni, na vteřinku!
 
 
 
 
 
V neděli jsem hrál patnáctikolový krajský přebor v bleskové hře.
            V jedenáctém kole jsem se na první šachovnici utkal s velmistrem Radkem Kalodem pak s mezinárodním mistrem Bernáškem. Partie jsem prohrál, ale byly to příjemné chvíle, ostatně jako celý boskovický turnaj.
            Jen se mi tím potvrdilo, jak pravdivá byla, milý Anciene, závěrečná myšlenka ve tvém minulém příspěvku. Ale stejně jak ta poslední byla pravdivá, tak ta první byla bohužel totálně mylná.
 
 
 
                                                                                              Vlastík
 

zobrazeno(7800x) | příspevky(8x)

vkládání nových příspěvků bylo pozastaveno

příspěvky k článku

28.04.2011 20:12:23 | martin C

víš co je neuvěřitelné, jak ovlivňuješ naši mysl, nedávno jsem jel do Prahy a najednou koukám na nebe a říkám si, ku... to je příšerný, já se snad vrátím, ale za chvíli už bylo hezčí a hezčí a já nakonec prožil další krásný den, i díky tvému téměř neutuchjícímu optimismu Vlastíku

28.09.2010 17:49:44 | Martin

Všechny zdravím, fascinován tím proudem vzájemně jakoby nesouvisejících, přitom tak zvláštně propojených myšlenek a obrazů. Nic podstatného, žádnou trošku do mlýna nenabízeje, chci jen přitakat vzniklé atmosféře. Pan profesor Spreckelsen už může své inspirace posoudit zblízka, pohmatem a strýček Ezra možná nikdy nepotkal pobertu, podzim je tady...

 

28.09.2010 16:49:39 | Pavel Zeman

Před nedávnem jsme spolu mluvili co vše člověku z přírody do života vědomky či nevěmky vniká bouře, větry,j jarní slunce, babí léto, dušičkový čas, vánoce a.p.Jsou však obrazy vytvořené vytvořené životem, které vydí často až častěji pokud jsou příjemné, člověka povznáší, posilují.Mám rád Vysočinu kraj mých předků.V místě častých pobytů mám svoji úvozovou cestu mezi luk, kde pohled se zastaví o mohutný javor na samém konci této cesty.Celoroční promněny  barev tohoto javoru je podbarveno stálou zelení smrkového lesa v kopcovitém terénu.Mračna nad vysočinou dokreslují podmanivý obraz.Ten pohled je silně emotivní protože se váže k životním osudům mých nejbližších a v neposlední řadě i k životu mému.Ten JAVOR je můj.  K šachům jako obyčejně až se naučím přidám se  Pavel .                             

 

28.09.2010 08:48:28 | ancien

Přidávat svůj příspěvek do debaty na blogu který byl už navštíven 564 krát je určitě zpozdilé, ale byl jsem v poslední větě osloven, tak co mně zbývá? I když vím, že je to podobné jako hodit zprávu do oceánu v láhvi, která nemá špunt.

Mrkl jsem na nebe a je beznadějně šedivé a jenotvárné jako život důchodce. Jiné už nebude, přesto mně to nedeprimuje a přemýšlím, jaké náznaky nebo předzvěsti zkoumám, abych odhadl jaký to bude den, který dnes prožiji. Městský člověk oblohu ani moc nevnímá, ráno se podívá z okna na teploměr a na lidi jak jsou oblečení a hotovo. O mraky se zajímají jenom venkovani a obyvatelé satelitů přijíždějících ve svých panoramatických autech do města. Na silnicích opravených dopravními stavbami stojí  dlouhé minuty ve frontách a ti citlivější si jistě všimnou i zápasů mraků na obloze. Mně určuje náladu probouzejícího dne na příklad stav prostaty předešlé noci a potom kolik ráno udělám kliků při snaze o zdravější stárnutí.

Ale ani o příjemné překvapení nemám nouzi, čeká na mně množství detailů, které jsem dřív pro hloupý spěch vůbec neviděl. A hlavně pár chvil četby. Třeba dnes u snídaně věta z eseje E.Pounda: přemýšliví lidé protestují v každém věku proti týmž jevům. Není-li to zkorumpovaný tisk nebo nějaký monopol, je to vždy něco podobného, nějaké spiknutí nevědomosti a sobeckých zájmů... A to píše o době před osmi sty roky! Vím, že to není žádný velký objev, ale kdo by to hledal v pojednání o trubadúrské poezii?

Ale zpátky k mrakům: vlastně je sleduji pohledem zemědělce, hlavně proto, abych odhadl jaké bude počasí dnes. A vidím, že bude pršet a české vlajky, které skoro nikdo dnes nevyvěsí budou mokře pleskat do větru. Ví vůbec obyvatelé satelitů proč mají dnes volno?      

Tak a teď jdu pátrat, co vlastně Vlastíku znamená ta poslední věta v Tvém blogu. Nějak jí nerozumím. Akdyby to někdo ještě četl, tak mu dám hádanku: co bylo inspirací architekta pro umístění nepravidelné plachty zavěšěné v obrovském okně Grand Arche v Paříži?

No ano, hádáte správně byl to obláček,  protože pan profesor  - tvůrce stavby - rád pozoruje plující oblaka na Dánskem. A splývání mraků nevidí jako zápas, ale jinak.

zdravím.    

25.09.2010 21:23:44 | Vlastík

Pane Hrbáčku já Vám zavolám ve středu.

24.09.2010 19:36:11 |

Dobrý den pane Chládek

Zdravím Vás jménem svým i jménem celého našeho šachového oddílu TJ Město Albrechtice.

Dovolujeme si Vás oslovit jelikož si myslíme ,že nám můžete pomoci zachránit šach v našem městě .Nepotřebujeme žádné dary ale máme pro Vás nabídku odkupu naší restaurace právě Vám právě pro to že jste mimo jiné i velmi zapálený šachista.

pokud Vás to osloví prosím odpovězte  nebo mi zavolejte na můj mobil jmenuji se Miroslav Hrbáček a jsem kapitánem tohoto šachového oddílu a zároven i majitel restaurace. děkujeme Tel: 607 933 431

24.09.2010 08:59:27 | Vlastík

Jednání bylo rychlé a ostré stejně jako partie desátého kola v Boskovicích. Posuďte sami:

 

 Chládek – N.N.

 

1) e4  e5   2) Jf3  Jc6   3) d4  cxd4   4) c3  d3   5) Sxd3  Sc5   6) 0-0  Jf6    7) e5  Jd5   8)  b4  Se7   9) b5  Jb8   10) c4  Jb4   11) Se4  d5     12) cxd5  f5   13) exf6  Sxf6   14) Jd4  Jxd5   15) Dh5 +  g6   16) Sxg6 +  hxg6   17) Dxg6+  Kd7    18) Df7   Kd6   19) Sa3 +  Ke5   20) Jf3+  Kf5   21) Vd1 Se6   22) Jd4+  Ke5   23) Dxe6+  Kf4   24) Df5   mat

 

24.09.2010 08:47:04 | tusko

Zdravím, by mě zajímalo, jak jednání probíhalo a s jakým výsledkem?

Untitled Document



ceskecasino.com

www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox