Vlastimil Chládek

ředitel Dopravních staveb Brno
milovník šachů, bowlingu a cyklistiky
spoluautor knihy Gens una sumus

Losi v Čechách

[02.08.2016 13:48:29]

Nacházet nové motivy pro moje psaní teď o prázdninách je stále těžší a těžší. Šachy v létě nehraji a prázdninové události se většinou jen opakují. Liší se jen drobnostmi, sice leckdy velmi kreativními, ale zajímavými víceméně jen pro přímé účastníky.

            Dnes se tedy smířím jen s jedním postřehem ze života party o prázdninách a s příběhem z okolí Brna, který mi, nevím proč, skálopevně utkvěl v paměti.

 

EUFORIE!?

Při návratu z nejnáročnější cyklotúry Česko – polským pomezím jsme asi deset kilometrů před cílem zastavili v liduprázdné zahradní restauraci.

Sluníčko, ujeté kilometry, vzájemná kamarádská pospolitost, i trocha alkoholu; to všechno nás poznenáhlu přivedlo do nenaplánovatelného stavu vrcholné euforie. Těsně před naším odjezdem se do zeleně-rozlehlého zahradního areálu vřítila kolona aut a z ní se zcela nečekaně vyrojila kompletní svatba. V odjezdu nás to malinko přibrzdilo, však se bylo na co dívat. Notabene po chvíli nás ta nejkrásnější družička oslovila, že Nevěsta se chce s námi, celými jen v bílém, vyfotografovat. V tu chvíli by se už naše EUFORIE dala krájet a na kila rozdávat okolním pocestným. Celým tělem jsem vnímal tu nádhernou atmosféru pohody a štěstí. Petr, náš nový člen party, mě objal a řekl jak je rád, že nás potkal. Opětoval jsem jeho úsměv a zcela automaticky podle svého životního přesvědčení odvětil, ať tomuto nikdy úplně nepodléhá, že vždycky se může něco zvrtnout. Z roztančeného a rozesmátého areálu jsem vyjel poslední, už se mi nechtělo závodit v tradičním závěrečném soupeření těch nejlepších.

Pohled, který mě čekal hned na první trochu komplikovanější křižovatce, ale všechnu moji euforii odvál ve vteřině pryč a zbyla jen okamžitá chvilková BEZNADĚJ. Opravdu jak blízko si někdy mohou být tyto dva tak protikladné pocity. A ani to dál nebudu popisovat, však nakonec vše dobře dopadlo. Zbyla jen rozbitá kola, pár hlubokých odřenin, otřes mozku a snad to nejdůležitější - poučení  všech zúčastněných do budoucna.

           

MY VŠEMU ROZUMÍME – POMŮŽEME VÁM.

V brněnském večerníku jsem zaregistroval neuvěřitelný šot. Skupina hasičů, záchranářů, policistů a nevím koho všeho ještě honila ve zelenožlutých „naftových“ polích okolo Brna osamělou Losici. Dostala se k nám z dalekých krajů, přivedla k nám své mládě a ti výše zmínění si usmysleli, že nejlépe jí pomohou, když ji odchytí a někam zavřou. Záběry z vrtulníku stíhajícího zjevně vystresované a zoufalé zvíře byly pro mě velmi tísnivé a deprimující, nerozuměl jsem jejich loveckému rauši a proč to všechno vlastně vůbec dělají. Ve chvíli kdy uspanou Losici smýkali po asfaltu k připravenému nákladnímu autu, a úspěšný střelec se v rozhovoru s redaktorkou zalykal vzrušením a nadšením nad sebou samým, jsem televizi přepnul jinam. Druhý den jsem nevěřil svým uším, když jsem zaregistroval zprávu, že „lovci“ objevili mládě Losice a podobným způsobem odchytili i je. Za dva dny proběhla médii poslední zpráva; Losice i Mládě zemřeli. Nevím proč, často si na ty dvě bytosti vzpomenu. Je mi líto, že jejich dlouhé putování Evropou skončilo zrovna v Čechách a právě takhle.

No a to je všechno. Cítím, že dnešní povídání vyznívá až moc negativně, ale někdy to tak v životě prostě je. Možná i proto, abychom my věděli, jak se v životě chovat k ostatním a k ostatnímu.

 

 

                                                                               Hezké léto Vlastík

 

P.S. Kromě „Svatby“ jsem připojil i několik fotografií ze života o prázdninách. A taky i otvírání letošní prestižní stavby Dopravních staveb rekonstrukci ulice Minské

 

 

fotografie

zobrazeno(31470x) | příspevky(11x)

vkládání nových příspěvků bylo pozastaveno

příspěvky k článku

23.08.2016 14:32:01 | Pavel Zeman

 Nešachový blok a tolik pestrých zážitku a dá se říct i moudra. Ty právě vychází ze společenství, kde se vše vytváří a utužuje společným zájmem.Dobrá parta, společný zájem přináší různé situace a potom se vše probírá a tam padají ta moudra. Léta běží a vzpomínky vyhodnotí to veselé, odvážné a splečné prožitky. Z fotografii lze usoudit tu nádheru a nám dříve narozeným pocit, že se do takových situcí již nemůžeme vrátit. Proto si važme každého dne, kdy se probudíme do nového dne. Děkji Pavel  

05.08.2016 18:17:08 | ancien

Vždycky když vidím ty chlapské party podnikající všechno možné, tak mně napadne, co je asi spojuje. Chápu, že společně (zvlášť v cyklistice) dosáhnou více, než kdyby se plahočili jednotlivě. Chápu i ten efekt společného dresu – uniformy, který je přiřadí do okamžitě rozpoznatelné party, chápu i euforii po výkonu podpořenou alkoholem, ale vůbec nechápu, proč okamžik krize, kolize, zřejmě pádu, není popsán jako moment, kdy se projeví síla party, její soudržnost a solidarita a to proč jsou vlastně spolu. Vlastíku Ty jsi něco naznačil, napsal, že z toho plyne poučení, ale jaké jsme se nedozvěděli. A to mně – sólistovi na kole chybí! Rád bych se dozvěděl to, co vás spojuje: společné kilometry a alkohol?

04.08.2016 23:22:56 | Luboš Š.

Moc jsem se těšil na nový blog, tentokrát na sebe nechal dost dlouho čekat... Ale stojí za to (opět). Cyklo-výlety jsou úžasné, jen mám stále v hlavě brouka z někdejšího příspěvku Anciena (snad 2 roky nazpět?), kde psal, že si v pohodě a pokoji projíždí sám francouzskou krajinou a z fotek bylo patrné, že s sebou táhne hóóódně těžké závaží. Já to závaží tahám též, ale narozdíl od Anciena před sebou:-(... Je otázka, zda je lepší jet v partii kamarádů tzv. nadoraz a pak si téměř v klimbu užívat opojného pocitu, co všechno v mém věku a zdravotním stavu stíhám a nebo jet sám, naprosto v pohodě, bez tachometru a kochat se přírodou... Doteď neznám odpověď a myslím, že na každém způsobu je něco pěkného! Ale Vaši fotku s nevěstou Vám fakt závidím, to je bomba:-)... Sice nevím, co se pak stalo, ale vytušil jsem, že díky štěstíčku nic závažného...

Pokud jde o ty losy - zajímavý příběh, ale dá se pochopit různými způsoby. Nevím, co tím chtěl konkrétně Vlastík naznačit, ale trochu tuším... Nic není černo-bílé a naštěstí to potvrzují i příspěvky Davida Navary a Karla. Zkusme se neunášet módní kritickou vlnou téměř všeho, co kolem sebe vidíme a hledání toho "HLAVNÍHO" viníka. Zažil jsem to za svého života už několikrát:-(... Mějte pohodový zbytek léta a co nejvíc optimismu:-)

04.08.2016 20:36:48 | Karel

Omezím se tentokrát na druhé téma, k losům.Máš Vlastiku určitě pravdu v tom,že odchyt losů nebyl určitě sofistikovaně připraven a zajištěn.Na druhé straně je třeba vzít v potaz,kde se losí kráva s teletem pohybovala,bohužel na nejhorším místě,kde mohla a to v těsné blízkosti dálnice,kde by případný střet s autem měl fatální následky,proto" lovci" zvolili tento i pro mne nepřijatelný způsob překotného odchytu.Je třeba podotknout,že los evropský je u nás kriticky ohrožený druh,který se vyskytuje pouze na dvou lokalitách a to na Lipně a na Třeboňsku, na toto asi ukvapení lovci zapomněli a převážil u nich humánní aspekt ochrany nešťastných řidičů na blízké dálnici.Karel.    Ps Byl jsem ujištěn kamarádem,který se odchytu zúčastnil,že fakt to jinak nešlo,tak nevím....

04.08.2016 19:09:50 | Jaroslávek

 U cykloeuforie jsem byl živě, snad jen bych dodal, že do cíle zbýval jen zlomek z dávky km toho dne. Budiž to poučením. V případě losů měla bhužel navrch horlivost zůčastněných nad rozumem. 

04.08.2016 15:12:29 | Pavel

Ahoj Vlastíku, hezký blog, kdo ví, proč tu losici odchytávali. Dnes bylo ve zprávách, že na letišti zachytili zásilku 70 raků červených z Indonésie. Ten kdo je dovážel, měl všechny papíry v pořádku, ale od dnešního dne platí prý nějaké nové EU nařízení, mající bojovat proti importu invazivních v EU nepůvodních druhů.

Nejde u toho nevzpomenout na migraci a islamistické teroristy, které sem naopak EU zve a nabízí jim štědré sociální dávky.  

04.08.2016 14:52:45 | Petr

 Euforie - tak to je vice nez vystizne slovo pro tu chvili, kdy jsme sedeli na one zahradce. Clovek ma v takovou chvili pocit, ze presne pro tyto hezke momenty ma cenu zit. Me, jakozto temer abstinentovi stacily k te dobre nalade 2 (nebo snad 3?) ``parohate herb liquery``. Vzhledem k unave a slunicku, ktere ten den svitilo, alkohol u vsech znasobil svoji ucinnost a bylo vymalovano......Kdyz jsme s bankerem dospurtovali na vrchol naseho TdF (protoze za me nejlepsi cyklo vylet v zivote) a cekali na dalsi zavodniky, bylo nam jasne, ze za nami se muselo neco stat. Nastesti vse dobre dopadlo, ale nastalo rychle vystrizliveni......nejen z te nasi Euforie.   

03.08.2016 17:30:34 | David Navara

Re marty: Omlouvám se, nepozorně jsem si přečetl text. Není tam výslovně napsáno, že by za vše mohl ananas.

03.08.2016 12:59:16 | David Navara

Ta úvaha o losovi je velmi poučná a rozhodně je dobře, že jste se o ni s námi podělil. Děkuji! Re marty: Chápu, že ten večer musel být těžký, ale ruku na srdce - víte jistě, že problém byl právě v ananasu a že to byl "bio euro ananas"? Když mi občas bývá špatně, zpravidla nedovedu jednoznačně určit příčinu. Věřím, že to byl koktejl, ale proč právě ananas a proč "bio euro"?

03.08.2016 10:18:28 | marty

 zajimavy prispevek, vynikajici obrazky. Asi pred 25 lety mi jeden znamy, myslivec, rikal, ze cas od casu projde hlubokymi lesy kolem Cerne Hory Los. Casto pry nachazel jeho stopy. Chodi vetsinou sam a putuje buhviproc na velke vzdalenosti. myslim, ze je priznacne pro dnesni Evropu, ze stale neco resi, nekomu " pomaha"  tu vyhlaskou, tu dotaci a vysledek? vetsinou nespokojeni nebo nestastni lide. a nase losice, pro ni i jeji mláde byla nase"pomoc" fatalni...a k dalsimu? Vcera vecer nadherna troicka noc u more, vse se zda byt idealni. jeden koktejl s nejakym bio euro ananasem a totalni alergicka reakce dcery, promenila zbytek vecera v peklo. nastesti i v tomto pripade s dobrym koncem. jak se zpiva v jedne stare pisni, zivot je jen, náhoda.....

02.08.2016 16:17:47 | VH

www.youtube.com/watch?v=IQ3oox4EDpo

 

Untitled Document

starší články




ceskecasino.com

www.praguechess.cz |
reserved by Pražská šachová společnost, o.s. | designed by pb | optimalized 1024x768 IE, FireFox