ředitel Dopravních staveb Brno
milovník šachů, bowlingu a cyklistiky
spoluautor knihy Gens una sumus
[14.05.2014 17:15:56]
„Prosluněná večerní zahrádka na náměstí v Mainzu , na stolcích orosené pivní půllitry, a já spolu se synem Vlastíkem, nasloucháme nepřeberným historkám ze šachového života Břeti Modra“
Tak asi takhle mi nejvíce zůstane v duši zapsán výše zmíněný kamarád pan Břetislav Modr. My dva jsme se poznali někdy před patnácti lety, za tu dobu se nepravidelně pravidelně potkávali a mnohokrát si zatelefonovali.
Břeťa, ač si to asi tak do hloubky neuvědomoval, byl tím, kdo mě zpočátku nejvíce vedl k psaní a také mému psaní dával velkoryse prostor ve svém skvělém a jedinečném časopise ŠACHINFO. Velmi jsem si cenil, že mi vždy naprosto bez oklik sdělil, když se mu něco na mém psaní nelíbilo. Myslím, že takto vyhraněně, ale přitom velmi kultivovaně se choval i k mnoha ostatním. Kdo ale chtěl, tak ten jeho jemným poznámkám porozuměl.
Mnohokrát jsem se zamyslel nad tím, kolik asi energie, úsilí a podnikatelského umu musel Břeťa najít k tomu, aby dokázal po dlouhých dvacet tři let pravidelně vydávat tak skvělý časopis jakým Šachinfo bezesporu, a bez jakýchkoliv diskuzí, zcela jistě je.
Vždy jsem si nové číslo prvně prolistoval a jen na chvilku se zastavil u jednotlivých článků. Častokrát jsem po tomto prvním prohlédnutí neodolal a Břeťovi poslal krátkou, ale výstižnou esemesku: „Blahopřeji, nádherné“.
Až teď si uvědomuji, že Břéťu jsem mimo šachový svět moc neznal, nevím, co dělal dříve, jaké měl jiné koníčky. Ale přesto i tak zcela jistě vím, že bych mu chtěl na těchto řádcích velmi poděkovat za jeho sice na první pohled nenápadné, ale o to pevnější kamarádství, za jeho skromnost a optimismus i za jeho shovívavý úsměv. Možná že v bělostném šachovém nebi hrají ve volných chvílích šachy lidé s anděly. Možná že i tam jim přijde vhod nebesky krásné a nenapodobitelné Břeťovo Šachinfo.
Čest Tvojí památce.
Vlastík a Václav
Břetislav Modr
Našel jsem krásnou Břeťovu partii a tak ji na závěr přikládám
Modr,Břetislav (2325) - Cvek,Robert (2405) [A46]
CZE-chT 9899 Czechia (2), 1998
1.d4 Jf6 2.Jf3 e6 3.Sg5 c5 4.e3 Se7 5.Jbd2 cxd4 6.exd4 0–0 7.Sd3 b6 8.De2 Sb7 9.h4 Je8 10.0–0–0 Jc6 11.c3 Vc8 12.Kb1 Ja5 13.g4 b5 14.Vh3 f6 15.Sf4 Jd6 16.Sxd6 Sxd6 17.g5 Jc4 18.gxf6 Dxf6 19.Jg5 g6 20.Jde4 Sxe4 21.Jxe4 Df4 22.Vg1 Se7 23.h5 d5 24.hxg6 dxe4 25.gxh7+ Kh8 26.Sxc4 bxc4 27.Dh5 Df6 28. Vhg3 1-0
blog Za Anandem
16.05.2014 08:19:35 | Hana Modrová
Moc děkuji za hezký článek. Bŕeťa si vás i bratra velmi vážil, pořád se chystal, že k vám zajede, ale už se to nepodařilo. Chtěla bych zde poděkovat i všem ostatním kamarádům za hezké řádky o Břéťovi. Hana Modrová
15.05.2014 22:37:52 | PH
Velmi pěkné, děkuji, kdyby nic jiného, tak, za ŠachInfo.
15.05.2014 07:47:14 | ancien
Ano, je to dojemné, když v dnešní době, která vytěsňuje smrt ze svého vědomí a zahrabává nebo zpopelňuje svoje nebožtíky bez obřadu rozloučení, beze slova a bez úcty si najednou můžeme přečíst vzpomínku která je osobní a přátelská a která nám rázem přiblíží člověka o kterém jsme četli jen strohé oznámení o jeho úmrtí.
A je dobře, že v poslední větě vrací původní význam slovu, které už skoro vůbec neznáme a o kterém můžeme přemýšlet i trochu jinak než Falstaff ve slavném monologu. To slovo jakoby ani do této doby nepatřilo: ČEST.
Když chybí vlastní slova, pomáháme si citáty, možná nebude vadit, když jeden na tomto místě uvedu (John Donne, 1573 – 1631):
Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj: smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy neptej, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.
14.05.2014 19:31:04 | Martin Handl