ředitel Dopravních staveb Brno
milovník šachů, bowlingu a cyklistiky
spoluautor knihy Gens una sumus
[26.10.2010 13:54:34]
14.11.2010 20:05:38 | Petr K.
Děkuji za pozvání. Ta glosa z 13.11. nebyla míněna ve špatném úmyslu proti Vám. Jen blázen by si nevšimnul pohody na Vašem blogu, nepochybuji o Vašem dobrém úmyslu. Rád se někdy připojím.
14.11.2010 08:25:58 | Vlastík
Petře, hezkou neděli. Pokud máte chuť, přijeďte si tuto sobotu zahrát do Mariánek s velmistrem Navarou. Vím, že to není odpověď na Vaši glosu, ale přesto přijeďte.(Jakkoliv se mi případně ozvěte.) Vlastík
13.11.2010 10:05:16 | Petr K.
Škoda, že k simultánkám s předními velmistry se dostanou jen mecenáši...
05.11.2010 10:14:38 | Marcela
Ahoj Vlastiku,zamyslel jsi se nad tím,proč se ti ztrácejí nejvíce snáře? Není to snad tím ,že lidé rádi utíkají ke svým snům s očekáváním náznaku nějakého zázraku,který by mohl mít vliv na jejich skutečné životy? Není lepší snít v bdělém stavu a svoje touhy,přání a sny proměňovat ve skutečnost? Myslím,že ano,protože se z toho stavu neprobudíš,ale chápu že někteří se ve snářích najdou. Ahoj a všem přeji pěkný víkend.
03.11.2010 11:59:23 | pavel Zeman
Článek napovídá o co převážně půjde.Né každý a zejména já jsem přes šachy absolutní amatér.Pro ilustraci uvádím, že nejvíce partií jsem sehral v nemocnici, kde jsem dlel půl roku, ale to je o něčem jiném.Sny a snění je dvojínejsilnější sny mě provázeli rozhovory s vlastními příbuznými, zejména pak s maminkou,která zemřela velmi mladá a to je dlohá historie a vždy se mě vhání slzy do očí a je mi úzko.Bylo dušiček tak se hodí.Měljsem přítele A a B. A je posmrti a doho jsem viděl po tři léta vesnu o co horší nebo né mnohdy jsem ho krátce po smrti potkával na chodníku v blízkosti jeho domu i když byl chodník liduprázdný.Ještě jeden zajímavý sen kdy jako jsem si přál pod stromeček pečenou husu a jako jinoch jsem často jezdil autobusem bez řidičského průkazu a zažíval jsem pěkné i hrůzné chvíle.snění jsem měl jako malý chlapec až do dospívání,že postavím dům,ve kterém bude vše jak má být.Doma jsme s rodiči a pěti sourozenci bydleli velice skomně.Před a po válce byla taková doba.Tento sem se mě splnil beze zbytku postavil jsem tři domy.V seniorském věku vnímám snění jako vzpomínky na každé jaro a podzim.Na jaře vše začíná a na podzim je vše barevné a to dělá dobře oku i duši.Sny a snění se mění ve skutečnost s vysloveným přáním, abych se zase se všemi co znám zase zešel na nové jaro.Troch jsem šel do svého tajemna , ale to jen zlomek. Ahoj
29.10.2010 19:32:22 | Vlastík
Děkuji za příspěvky. Anciene, moc hezky jsi to napsal. Mně se ale Comsa líbí. Není bezpohlavní, bez chuti a bez zápachu, jako třeba k smrti nudný Intr a podobně. A vlastně pámbu zaplať, že to někdo spravil. Jednu dobu už to vypadalo, že ten neoklasicistní palác spadne.
29.10.2010 09:42:33 | martin c
Zdvořilí vlci
Čtvrtek, telefon, Vlastík: Čau, v sobotu hraješ za Česko proti Slovensku ( utkání manažerů). Nee, Vlastíku to mi nedělej! Ale přijdu Tě povzbudit, jako každý rok. Pátek večer, sraz o půl šesté u Intru a jde se na to. Vlastík přijíždí za deset šest a od závory u parkoviště křičí: Pojď mi zaparkovat auto, nestíhám! Vzpomínám si teď na tvůj jarní přesun z Rakouska do Německa. Jak jsi Vlastíku jednou řekl, čas je součástí šachu! Jen stále nevím, jestli v tvém případě bohužel nebo bohudík ( viz ta tvoje sobotní partie). Asi za 20 min. přicházíme s Václavem (bratrem Vlastíka) do hotelu Comse a Vlastík se svým šibalským úsměvem hlásí: Pojďte na kafčo a jdeme hrát! A já se poprvé zapotil! Myslím, že ho takhle všichni známe. Typická Vlastíkova akce!!!
Ježišmarjá, co budu hrát?!? A už sedíme u stolu a Davídek ( tak mu říká Václav) už obíhá první kolečko ( svůj revír). Vlastík na první fošně. e4 (úsměv). d4, c4 a tak to jde dokola velmi rychle. A Igor Štohl hned za ním. Napadlo mě, že si jen tak proběhnou ten svůj revír a podívají se na nás, zajíčky, srnečky a tak, na kterých si dnes pochutnají. A už to jede, každá chybička, nepozornost, nepřesnost je okamžitě nemilosrdně potrestána. (Jako v divočině, tam je ale cena za chyby obvykle mnohem vyšší, než prohraná partie.) Někdy jim v tlamě zbyde jen pár chlůpů, ale když můžou, vytrhnou si kus masa. Ale vždy zdvořile, s pokorou nebo s úsměvem. Jako by si říkali: necháme si tě ještě na další kolo, ať nám nevychládneš. Očividně jim to chutná. Tahám figury tak , abych toho moc nepokazil a vydržel se co nejdéle bránit. Když se mi otevřel h sloupec, posunul jsem dámu "nenápadně" na c7. (hrozí mat na h2). David se na mne tím svým opravdu upřímným (soucitným) pohledem podíval. Napadlo mě, že toto znal už v pěti letech. Vlastík mi pak řekl, ať neblázním, že ve třech! Začali odpadat jednotlivý hráči. Já se vzdal v 35 tahu. Celou dobu jsem si to možná až masochisticky užíval. Viděl jsem dva vlky, kteří "řádí" ve svém revíru a jsou nemilosrdní, ale pokorní a zdvořilí. Vzpomněl jsem si na článek v Šachinfu Instinkt zabijáka od Geny Sosonka (doporučuji), který mi dal kdysi přečíst Václav. Myslím, že oba tito panové ( Igor i David) mají tento instinkt velmi dobře vyvinutý a mimo jiné pro to patří k naší šachové elitě. ( pozn. Slovensko beru stále za naše! )
Bylo to bláznivé, napínavé, hravé, příjemné, jako téměř všechny tvoje akce, Vlastíku! Dík patří i Pavlovi Matochovi za to, jak krásné šachové akce umí zorganizovat. Dnes jsem šťastný, že jsem u toho mohl byt.
Sobota 23.10.2010
28.10.2010 15:41:23 | martin
Ahoj, Vlastíku. Vzpomínám, jak jsem kouknul na obrazovku, přenášející Tvoji partii zrovna po 20.Se6 a jen ve mě zaznělo ajajaj... a pak najednou vidím napřaženou ruku sympatického Igora Štohla k přijetí nabízené remízy v neutralizované pozici. Myslím, že Ti ten "drak" výborně padne.
Ty zápasy jsme každý prožili úplně jinak, přitom v tom zásadním stejně. Nádherný šachový víkend, spousta zajímavých kamarádů, tahů, šachových i nešachových momentů.
Těšívám se na příspěvky pana anciena, vždy nabídne silný impuls.
28.10.2010 15:09:57 | Luboš
Vlastíku, nádherný článek!!! Docela jsem se při něm zasnil. A moc pěkný komentář Anciena. Oběma vám děkuji! Luboš
27.10.2010 21:20:34 | ancien
Musím se ještě vrátit k Sigmundovi Freudovi. Až někdy pojedete okolo městečka Příbor na severní Moravě, zastavte se v jeho rodném domě. Nebudete zklamáni. I když malý Sigmund tady žil pouze první tři roky svého života (to jsou ty pověstné tři první roky které zásadně formují člověka!), tak na svoje rodiště nezapomněl. A expozice včetně voskové figuriny zakladatele psychoanalýzy a vykladače snů je netradiční. A doprovodný film můžete sledovat ze štokrdlat, kde budete mít pod zadkem slavné citáty S.F. Například:
Člověk užívá fantazie k uspokojování ve skutečnosti nesplnitelných přání.
Nezapomeňte si říct každé ráno: život je nádherný!
Smysl života je určován programem principu slasti.
Omlouvám se za tuto zjevnou reklamu, která by měla patřit na turistický portál, ale S. Freud nemůže chybět u žádné zmínky o snech nebo snění a to i šachového.
27.10.2010 14:05:59 | ancien
27.10.2010 12:57:56 | Tobi
Hezké snově šachové povídání! Gratulace k remi s pány velmistry
26.10.2010 21:33:42 | Jan Hladký
Hezké... :)
Šachové snění